Summer Love [CZ]

16. kapitola - John Bradley a jeho parta

Rychle jsem vytáhla mobil a začala psát SMS Isabelle: 'JOHN JE TADY!', ale jeden z nich, myslím, že ho oslovovali jako Mike mi ho vytrhl a hodil do bazénu. John se ke mě přivinul a vzal mě kolem pasu. " Dej svý nenechávý ruce pryč!" zavrčela jsem a odstrčila jsem ho. Klopýtl a spal do bazénu. Všichni se zadrželi dech. Využila jsem situace a dala se na útěk. Udělala jsem sotva tři kroky ten dlouhovlasý mě chytl za zápěstí. Snažila jsem se mu vyškubnout, ale marně. " Jo dobře Ricku!" zvolal Mike na dlouhovlasého. John byl už dost naštvaný. Stál v bazéně a probodával mě pohledem. Přísahám, že kdyby uměl pohled vraždit byla bych na místě mrtvá. Srdce mi bušilo jako o život. Tak tohles podělala, Elisabeth. Teď ti jen nezlomý nos. Ten tě rovnou zabije! Litovala jsem, že jsem nikdy nenapsala žádný děkovný dopis Isabelle a mamce. Jediná dobrá zpráva byla, že byla šance, že bych po smrti mohla otce strašit. A to bych si vychutnala. John vyšel z bazénu. " Tak tohles teda pořádně posrala, kočičko!" zavrčel na mě. " To si nech pro někoho, koho to zajímá," vyštěkla jsem. Jestli mám umřít ať s tím pohne. Nechci umírat s bolestmi v nohách. Překvapeně se na mě otočil. " Máš prořízlejší pusu než si pamatuju," konstatoval. Přistoupil ke mě. " Ale to se změní," řekl s vražedným pohledem. " Donuť mě," ušklíbla jsem se. Vrazil mi daší facku. Tentokrát z druhé strany. Asi abych nevypadala blbě jenom s jednou červenou tváří. Podívala jsem se na něj. Stál tak blízko, že kdybych mohla použít ruce, tak to schytal ten hajzl. Jenže jsem měla jen nohy, tak jsem ho vší silou kopla do rozkroku. Zlomil se v pase. Byla to podívaná. Skučel bolestí. Kdybych to bylo v nějakém filmu vyprskla bych smíchy. Bohužel to byl spíš 4D film, tak to nebylo tak výhodné. Když se vschopil. Podíval se mi do očí a pak mi dal pěstí do břicha. Tentokrát jsem se zlomila v pase já. Zamumlala jsem několik nadávek a dopadla na kolena. Rick mi pustil ruce a já si objala přicho. " To už nikdy nedělej!" zasyčel mi do ucha John a nakopl mě do boku. Převrátila jsem se na stranu. Na povrch se mi draly slzy. " Rozumněla si mi?" zeptal se John. Nic jsem neřekla. Snažila jsem se dostat, alespoň znova na kolena, ale znova mě nakopl. " Rozuměla si mi doprdele?!" zaječel. Zasténala jsem bolestí. Přikývla jsem. Kdyby mě chtěli zabít, mohli mě jednoduše utopit. Bazén jsem měla u hlavy. Nenamáhala jsem s už hýbat. " To jsem si myslel," prosenil mezi zuby a zasmál se a celá jeho parta se zasmála s ním. Vydechla jsem. Vzal mě za paži a vytáhl na nohy. Podlamovala se mi kolena. Všechno mě bolelo. " Kreténe," zamumlala jsem sotva slyšitelně. Ostře se na mě podíval. " řeklas něco ty mrcho?!" odplivla jsem si. Zvedl mou hlavu, která vysela dolů. Donutil mě dívat se mu do obličeje. Napřáhl ruku na pěst, kterou mi tak dlouho sliboval. Třeba mi potom dá pokoj, nalhávala jsem si. " Hej, vy tam!" ozvalo se. Johnovi strnula ruka ve vzduchu. Všichni se otočili za tím hlasem. " Co to tam děláte?" zeptal se naštvaný ženský hlas. Otočila jsem hlavu. Kristy. Když mě spatřila zalapala po dechu. Rázným krokem šla k nám. " Okamžitě jí nechte být! Zmizte odsud nebo na vás zavolám policii a to chci vidět, jak to celé budete vysvětlovat. " To je v pohodě, zlato. My si tu jen vyřizujeme účty." snažil se jí vysvětlit John. Probodla ho pohledem. Vytáhla si mobil " Tak já jdu volat, jo?" řekla naštvaně. John vykulil oči. Div mě neodhodil na lehátko a zmizel s celou svojí partou. Kristy na ně něco zavrčela a schovala mobil. Sedla si na lehátko, na kterém jsem se v sedu snažila držet rovnováhu. " Co se stalo?" zeptala se. Vše jsem jí s občasným zakoktáním vylíčila včetně historie. " Můj mobil," řekla jsem nakonec. " odhodili ho do bazénu. Chtěla jsem napsat Isabelle, ale odhodili ho." řekla jsem a zadívala se do bazénu. " Pak se najde," odpověděla. Když jsem už necítila tak ostrou bolest a přestala se klepat s Kristy jsme se vydaly k veřejným záchodům. " Kolik je?" zeptala jsem se. Podívala se na hodinky. " Půl desáté," vykulila jsem oči. Stály jsme v chodbě s dvouma cestami. Jedna vedla do slepé uličky, kde byli pouze dveře veřejných záchodů. Druhá na recepci. Viděla jsem, jak Andrew stojí opřený o sloup a kouká do mobilu. Občas se rozhlédl. Při svém rozhlédnutí si mě všiml. Mobil strčil do kapsy a vydal se rychlím krokem k nám. " Co se stalo?" zeptal se, když uviděl mé červené tváře a slzy v očích a vlastně to všechno. " Potkala jsem tu svého bývalého. Podrobnosti někde jinde." zamumla jsem. Držel mě za ramena před sebou a prohlížel si mě. Ruce jsem měla svěšené a nepřítomně se dívala na zem. " To musel být hajzl," řekl a přitáhl mě k sobě. Silně mě obejmul. Kristy tam stále stála. " Taky že byl. Byl to takovej ten černovlasej, jak se pořád pochybuje v té své divné partě. Pamatuješ? Včera jsme ho viděli kouřit mezi stromy." Andrew přikývl. Měla jsem hlavu zabořenou do jeho ramene a cítila jeho vůni. " John Bradley a jeho parta." řekl naštvaně. " Problémisti od začátku. Já toho zmetka praštim." řekl. " Ať si mě nepřeje." bylo to poprvé, co jsem ho viděla naštvaného. " Jo, přesně ten. Už to dojdu říct Carlovi. Už mě pěkně vytáčej. U tohohle samozřejmě byli všichni." za chvíli se k nám přihnala Lissy. Vypadala vystrašeně. " Ani se neptej," povzdychla si naštvaně Kristy. " Vyhození z hotelu mu bude ukradené. Bylo by lepší mu dát lekci - taky mu jednu vrazit, jinak tohle udělá dalším." hladil mě po vlasech. Stály jsme za rohem. " Akorát by tě vyhodili. Carlovi jsem už psala. Támhle jde." Poslední větu řekla schválně varovně. S Andrewem jsme se pustili. Kristy ke mě přešla a obejmula mě kolem ramen. " Good morning, what's the matter?" řekl, když k nám přišel. Zamumlala jsem něco na pozdrav. Byl to vysoký arab. Vypadal mile, ale zároveň naštvaně. O něčem se bavili. Uslyšela jsem Johnovo jméno a taky svoje, když vysvělovali co se stalo. Carl si mě sjel pohledem. Přikyvoval. Nakonec něco zamumlal a odešel. Všichni tři se na sebe vzájemně podívali.