Summer Love [CZ]

6. Kapitola - Plážové hrátky

„ Kam jdeme?" podivila jsem se, ale Andrew začal kroutit hlavou.

„ Zvědavost lidem nesluší," věnovala jsem mu úšklebek. 

„ A co podle tebe lidem sluší?" zastavil se a pohlédl na mě. Přemýšlel. Jeho modrozelené oči si mě pátravě prohlížely. 

„ Všem nesluší to samé." odpověděl po chvíli a pokračoval v cestě. Ještě chvíli jsem přemýšlela o tom, co řekl. Ohlédl se „ Pojď," zavolal na mě a se vydala za ním.

„ Už tam budeme," zavolal na mě, když jsme procházeli chodbou mezi pokoji. Zastavil se před nějakými dveřmi. Pomalu je pootevřel a vešel dovnitř. „ Bonjour, puis-je demander les clés de la chambre 506?" řekl do místnosti. Ozvalo se něco, čemu jsem nerozuměla. Nakonec se usmál a řekl 'Merci' Když zavíral dveře všimla jsem si tam uklízečky vedle umyvadla. Byla tam různá košťata, kyble a hadry. Vyšli jsme schody a zamířili k našemu pokoji. Odemkl dveře. 

„ V klidu se převlékni. Já tu počkám." Vešla jsem do místnosti. Vzala jsem si i věci na odpoledne a večer, které by se mohly hodit. Naházela jsem je do plážové tašky. Vzala si na sebe světle zelené plavky a přes ně přehodila šaty. Do tašky jsem si dala spodní prádlo a tričko a kraťasy, knížku, časopis, ručník a nabíječku pro mobil. Nandala jsem si sluneční brýle z menšího krámu od nás ve městě a vyšla jsem z pokoje. Zavřela jsem dveře a šli jsme vrátit klíče. Přes halu jsme vyšli z hotelu a zamířili k moři.

„ Jak dlouho tu už pracuješ jako animátor?" zeptala jsem se.

„ Od června. Takže měsíc a dva týdny." odpověděl, aniž by se na mě pohlédl.

„ V jednom hotelu?" podivila jsem se.

" Ne, tohle je už druhý hotel. Přestěhovali mě." usmál se.

" A jak to, že můžeš jít takhle se mnou na pláž? Nemáš nějakou práci,  jako animátor? Třeba zabavovat lidi a hrát s nimi hry nebo tak?"

" Vždyť to přesně dělám. Zabavuju tě." zasmál se.

Došli jsme k vratům, které vedli k pláži. Pokračovali jsme po dlaždicovité cestě široké asi 1 - 1,5 metru. Po krajích se tyčily zdi. Když jsme dokráčeli až na konec, kde byly po levé straně jako plot osekané tlusté větve a po pravé zdi menší bar, sešli jsme čtyři schody a nohy se nám zabořili do písku. Podívala jsem se na Andrewa. Měl sluneční brýle. Usmíval se a díval se do dálky. Slunce se odráželo v jeho brýlích.

Šli jsme k lehátkům. Odložila jsem si na jedno z nich věci a přetáhla si přes hlavu šaty. Rozeběhla jsem se k moři. Zastavila jsem se u jeho kraje. Nohy mi splachovaly vlny moře. Rozpažila jsem ruce a vychutnávala si to. Vítr mírně pofukoval, až mi rozpuštěné vlasy vlály do strany. Andrew si stoupl vedle mě. Oba jsme si nechali sluneční brýle.  Podívali jsme se na sebe a usmáli se. Podívali jsem se daleko do moře. Sluneční paprsky mi svítily do tváře. Do nohou mi narazila větší vlna a já klopýtla. Možná bych se skácela k zemi, kdyby mě Andrew na poslední chvíli nezachytil.

Užívala jsem si ten pocit. Nejen to nejen ten, že jsem tam stála s Andrewem, který je velmi příjemný a dá se s ním mluvit. Ještě jednou jsem si ho prohlédla. Stál tam v zelených plavkových kraťasech bez trička. Měl skvělou postavu. Ploché břicho mírné svaly, které byly i na rukách. Blond vlasy mu se mu mírně pohybovaly po směru větru. Chtěla jsem si všechno zapamatovat. Sluníčko ozařující nás a hlavně ten pocit, který jsem už dlouho neměla. Pocit štěstí.

Andrew na mě pohlédl. Trochu nechápavě jsem se usmála. Otočil se. Myslela jsem, že jde zpátky k lehátku, ale opak byl pravdou. Vzal mě do náruče a nesl hlouběji do moře. Trochu jsem vypískla, z prvotního šoku. Nakonec se zastavil a pustil mě. Zahučela jsem celá do vody. Naštěstí jsem stihla zadržet dech a zavřít oči. Když se mi povedlo vyškrábat se zpět na nohy Andrew se mi smál. Moje vlasy museli vypadat skvěle. Navíc jsem musela chytat sluneční brýle, které se zřejmě rozhodly udělat si plavbu po moři. Podívala jsem se na Andrewa. Odfkla jsem si a otočila se směrem zpět. Po několika krocích jsem se ale rozběhla zpátky, a když se Andrew nedíval podtrhla mu nohu. Už jsem nebyla já ten, kdo musel chytat brýle, ale ten kdo se smál. Andrew se ke mně začal přibližovat. 

„ Ne! Ani na to nemysli!" vykřikla jsem, ale zbytečně samozřejmě. Znovu mě popadl a hodil do moře. Chvíli jsme se ještě takhle prali a potom se mokří vydali zpět na hotel.