Summer Love [CZ]

9. Kapitola - Dusno

Je ráno. Skoro ještě ani nevyšlo slunce. Stojím u bazénu a čekám. Otáčím se. Vidím tmavou postavu. Jdu blíž. Nejsem sice nějak moc blízko, ale vidím mu do tváře. Je to Andrew. Přibližuje se a dívá se mi do očí.

„ Stalo se něco?" zeptá se.

„ Ano musím ti něco říct. " říkám mu, ale pomalu neslyším vlastní hlas. Chci křičet, ale nemůžu.

S trhnutím jsem se probudila. Už po třetí za noc ten samý sen. Převalila jsem se na bok a hledala na nočním stolečku mobil. 6,23. Byla jsem unavená, ale nechtěla jsem riskovat, že by se mi to zdálo znovu. Podívala jsem se na Isabellu. Ještě spala. Šla jsem do koupelny a opláchla si obličej. Zamžourala jsem na sebe do zrcadla. Uslyšela jsem něco, kvůli čemu jsem vyletěla z koupelny k posteli. Sestřin brek.

„ Ne. Ne!Ne!!" křičela ze spaní.

„ Shh, Isabell. Shh.. jsem tu pro tebe. Všechno je dobrý. Shh..." hladila jsem ji po vlasech. Stále vzlykala. Snažila jsem ji utěšit, ale nešlo to. Chápala jsem to. Ztráta bolí. Dál jsem ji hladila po vlasech. Nakonec se uklidnila a dál spala.

Vzala jsem si mobil a šla na recepci. Potřebovala jsem si promluvit se svou nejlepší kamarádkou.

Já: Ahoj :)

Lucy: Ahoj, jak je? ;)

Já: Proto ti píšu.. Je to tu skvělé. Bohužel se nám však stala taková nepříjemnost. Charlie včera zemřel. Nikdo nechápe co se stalo.

Lucy: Cože?? Chudák Isabella.. Jak je na tom?

Já: Bídně

Lucy: A co ty?

Já: Já se asi zamilovala...

Lucy: Asi? Myslíš na něj? Zdálo se ti o něm? Když s nim mluvíš zrychlí se ti srdce?

Já: Jo, celou noc, jo

Lucy: Musíš ho vyfotit a až přijedeš ukážeš mi ho!:)

Já: Ok, musím jit.. :( Ještě písnu ;)

Vrátila jsem se zpátky na pokoj. Isabell ještě spala.

***

„ Páni, na bábovku jsem měla chuť! Opravdu si ji nedáš?" zeptala se mě už po třetí toho rána Isabell.

„ Ne, opravdu si dneska nedám bábovku Isabell." zopakovala jsem ji po třetí. Protočila oči a začala jist.

„ Tak co budeš dneska dělat?" zeptala se mě Isabella. „ Máš rande s Andrewem?" Začala zvedat několikrát za sebou obočím.

„ My spolu nechodíme. Jsme jen kamarádi. A navíc -" Skočila mi do řeči.

„ Jo jasně."ušklíbla se. Chtěla jsem něco říct, ale do jídelny vstoupili rodiče. Když si mě mamka všimla usmála se a hned se ke mě div nerozeběhla. Když si mě všiml otec přišel k našemu stolu a ani mě nepozdravil. Isabell si povzdychla.

„ Co budeš dnes dělat Isabell?" zeptal se otec.

„ Ještě nevím. Chci se zapojit do aktivit v hotelu. Elis přidáš se?"podívala se na mě Isabella. Otec ke mě neotočil hlavu. Přikývla jsem. V tu chvíli do jídelny vešla Kristy a Lissy. Zamířili rovnou k nám.

„ Ahoj, chtěly jsme se zeptat jestli nechcete jít dneska na volejbal?" zeptala se Kristy.

„ Jasně, rády se přidáme. " řekla Isabella dřív než jsem stihla nesouhlasit.

„ Tak za pět minut na hřišti." řekly a šly dál.

„ No nic. Asi bychom měly jít najít to hřiště. Zatím." řekla Isabell a my zmizely z jídelny.

" Tam bylo dusno," podotkla sestra. Došly jsme na hřiště a tam nepřipravoval síť nikdo jiný než Andrew. Když nás spatřil usmál se.