17. chapter ♦ Shall we dance?

10.2K 553 26
                                    

„Co bych dal za časy, kdy jsi byla ještě ta malá otravná sestra.“ povzdychl si Liam, přičemž jsem se na něho otočila a přestala si prohlížet velký sál, ve kterém jsme právě byli. Celkově to působilo kouzelně, krásně vyzdobený taneční sál, honosné šaty všech možných barev, tváře zakryté maskami a tančící páry na tanečním parketu.

„Proč?“ zeptala jsem se ho a povytáhla trochu obočí, ale to nemohlo být moc vidět, kvůli škrabošce, kterou jsem měla na tváři. Byla celá černá s krajkou stejné barvy a peříčky, což působilo překvapivě hezky a vůbec ne přeplácaně, jak by se dalo čekat.

„Proč?“ zopakoval, a pak se otočil na mě, během čeho si stihl ještě upít kousek ze skleničky s šampaňským. „Protože teď bude těžší být starší bratr, který musí dávat pozor na svojí ne už tolik malou sestřičku.“ pronesl a hned na to pokračoval. „Když už jsme u toho, dlouho jsem si nepopovídal s Danielem. Kde vůbec je? Nemá přijít?“ zeptal se a já mu v odpovědi pokrčila rameny.

„Má a určitě přijde. Nejspíš se jenom někde zpozdil nebo tak. Londýnská doprava.“ řekla jsem a přitom zvedla koutky v nepatrném úsměvu, načež jsem se ještě jednou porozhlédla po tanečním sále, kde se to jenom hemžilo lidmi. Na tváři se mi objevil spokojený úšklebek, protože jsem věděla, že mě Harry nenajde, a i kdyby, tak ne snadno. V dálce jsem zahlédla ty šaty od něho, které teď měla na sobě Dianne, která zrovna tančila s Nathanem. Díky masce si Harry mohl bez jakéhokoliv problému myslet, že jsem to já, protože Dianne měla vlasy v drdolu, tudíž nebylo vidět, jak jsou dlouhé. Já měla za to výjimečně vlasy natočené do velkých vln, které mi volně spadaly po ramenech.

„Tak v tom případě pojď.“ řekl a kývnul směrem k tanečnímu parketu, tudíž jsem hned věděla, co myslí. Přijala jsem jeho rámě a zamířila s ním směrem k tančícím párům, ovšem naše cesta byla překažena Harrym, kterého jsem moc dobře poznala i s maskou na tváři. Na sobě měl dokonale padnoucí černý oblek, bílou košili a černého motýlka.

„Myslím, že mi něco dlužíš.“ pronesl s úšklebkem na tváři a pohledem upřeným na mě. Ovšem pak se otočil a podíval se Liama, během čeho se jeho výraz ani trochu nezměnil. „A ty musíš být Daniel.“ konstatoval Harry, ale špatně, což ovšem nevěděl.

„Ne, jsem Liam. Její bratr.“ představil se a potřásl si s ním rukou, během čeho já je střídavě trochu podmračeně sledovala. Nelíbilo se mi, kam tahle situace směřuje, sice jsem to nevěděla přesně, ale jasně bylo, že by to rozhodně dobře nedopadlo.

„Tak pojď, Harry. Ať už to máme za sebou.“ řekla jsem a pustila Liama, přičemž jsem se na něho omluvně koukla. Pohled mi znepokojeně oplatil, na což jsem kývla hlavou na důkaz toho, že je všechno v pořádku. „Za to, že ti pošlapu nohy, se omlouvat nebudu.“ oznámila jsem Harrymu, když jsme spolu mířili na taneční parket, přičemž mě držel rukou kolem pasu.

„To bych ani nečekal.“ odvětil pobaveně. Potom jsme se zastavili a chytili tak, abychom spolu mohli tančit na nějakou vážnou hudbu, kterou hrála kapela v rohu místnosti. „I když by mě mělo mrzet, že sis nevzala ty šaty ode mě, tak ta červená ti moc sluší. Vypadáš v ní sexy.“ zašeptal mi tiše do ucha a zároveň mě přitom pomalu pohladil rukou, kterou měl položenou na mých bedrech. Naběhla mi z toho na těle husí kůže a můj dech se trochu zrychlil, nelíbilo se mi, jaký na mě má efekt. Zamračila jsem se nad tím.

„I když to nerada přiznávám, tak tobě to taky docela sluší.“ odvětila jsem mu popravdě, a za to si od něho vysloužila pobavený škleb. I když se mi to nechtělo přiznávat, tak tančil vážně dobře, měla jsem pocit, jako kdybychom po tom tanečním parketu lítali, což bylo překvapivé vzhledem k tomu, že jsem si vždycky při tanci přišla naprosto nepřirozeně.

„To víš, to mě vždycky.“ řekl se smíchem. Nad jeho slovy jsem protočila oči. „Jinak myslela sis, že tě nenajdu, když si nevezmeš ty šaty?“ zeptal se tiše, jelikož se ke mně znovu naklonil, tentokrát nebezpečně blízko, až tak, že jsem cítila jeho horký dech na svém krku.

„Nemyslela.“ odpověděla jsem na půl pravdivě a na půl nepravdivě, vlastně jsem netušila, co jsem si o tom všem pořádně myslela. Z ničeho nic se ozval poslední tón skladby, což zároveň znamenalo konec našeho tance. Odtáhla jsem ruku z Harryho ramena a pak pustila jeho ruku, za kterou jsme se společně drželi. O krok jsem odstoupila, teprve díky čemu se mi podařilo docílit toho, aby udělal i on to samé.

„Ještě se během večera uvidíme.“ slíbil. Byla jsem si jistá, že i přes tu škrabošku mrknul. Tiše jsem si povzdychla a pak se otočila, vydala jsem se směrem k tomu místu, kde jsme předtím s Liamem stáli, ovšem tentokrát tam nebyl. Porozhlédla jsem se a pak si s poděkováním vzala skleničku šampaňského z tácu, který nesl nějaký mladý číšník. Napila jsem se a pak si zkontrolovala telefon, jestli tam není nový hovor nebo zpráva od Daniela. Usmála jsem se, když jsem viděla obálku, což značilo příchod nové zprávy. Přečetla jsem si text a pak dopila skleničku, načež jsem se hned vydala ven z přeplněného sálu.

„Ahoj!“ vykřikla jsem možná moc nadšeně a hlasitě, když jsem uviděla Daniela, který se ke mně pomalu blížil po schodech. Můj úsměv se pomalu vytrácel, když jsem viděla, že nebyl společensky oblečený a že se ani netvářil nadšeně, vlastně to byl úplný opak.

„Ahoj.“ pozdravil mě taky, když stál přede mnou s rukama v kapsách džín. „Ehm, mohli bychom si prosím promluvit?“ zeptal se. Přikývla jsem a pak se vydala nahoru dál po schodech, nevěděla jsem, kam mířím, ale byla jsem si jistá, že někam do odlehlejší části budovy, kde se konal tenhle maškarní bál. Bylo mi jasné, že se něco děje, proto mě ani nepřekvapily jeho slova, které mi řekl, když jsme seděly na černé kožené pohovce na chodbě, ovšem to neznamenalo, že by mě nezasáhly.

„Ty jsi mě podvedl?“ zopakovala jsem šeptem, skoro neslyšně. Nebyla to otázka, spíš jsem si to potřebovala říct, abych si mohla teprve plně uvědomit, co se děje. Sundala jsem si tu škrabošku z tváře a hned na to si otřela slzu, která mi začala stékat po tváři. „Proč?“ špitla jsem a podívala se na něho uslzenýma očima.

„Audrey, poslouchej mě.“ řekl a přitom se mě pokusil chytit za ruku, ale já ucukla. „Pořád tě miluju, nic se nezměnilo, ale přiznejme si, že tenhle vztah stojí za nic. Akorát se trápíme, oba.“ vysvětlil a já se na něho nevěřícně koukala, hlavně nad absurditou jeho slov. Otevřela jsem pusu, abych něco řekla, ale pak jí zase hned zavřela, protože jsem věděla, že mě zradí hlas. Nevím, jak dlouho jsme vedle sebe mlčky seděli, ale byla jsem to já, kdo to přerušil. Vstala jsem, protože jsem potřebovala na vzduch, cítila jsem, jak se mi začíná hůř dýchat. Beze slova jsem se rozešla dolů ze schodů, vlastně správné slovo by spíš bylo rozeběhla. Ignorovala jsem, jak za mnou ještě křikl moje jméno.

„Jsi v pořádku?“ uslyšela jsem známý hlas, když už jsem byla jenom poslední patro od velkých vchodových dveří. Krátce jsem se otočila na Harryho, ale pak pokračovala dál, ovšem tentokrát za zády s ním. „Co se děje?“ zeptal se, a když mě dohnal po pár schodech, donutil mě zastavit tím, že mě chytil lehce za loket.

„Chceš to slyšet? Kluk, kterýho miluju, se se mnou právě rozešel, na plese, na který jsem se těšila jenom kvůli tomu, že ho tady znova uvidím! Ovšem teď místo všeho, co jsem si plánovala, tu brečím jako nějaká bláznivá bejvalka. Nemluvě o těch pitomých botech!“ dodala jsem poslední větu, ani jsem netušila proč, možná proto, že jsme mluvila tak trochu z cesty. To se stávalo vždycky, když se něco dělo. Ale s těma botami jsem měla pravdu, byly strašně nepohodlné a já měla pocit, že už v nich stěží udělám další kroky. Než jsem se nadála, Harry mě vzal do náručí a nesl směrem k východu. Neměla jsem sílu na to s ním bojovat a dohodovat se, jako obvykle. Proto jsem mu jenom opřela hlavu o rameno a hřbetem ruky si otřela slzy z tváře.

--------------------------------------------------------

♦ Tak, nová část :) Snad se vám líbí, původně měla být kratší, ale nakonec mě napadlo pár věcí a nakonec vzniklo tohle :D Budu moc vděčná za komentáře a votes :) U minulého dílu jste mě jimi moc potěšili, jste prostě skvělí :3

Autorovi "nejlepšího" komentáře věnuju další část :) Jinak na vpravo máte animaci, kterou jsem vykouzlila, když jsme se nudila :D

IN THE CITY || FanfictionKde žijí příběhy. Začni objevovat