The Living Death

38.

"Daryle!Jaá už nemůžu!"Více, jak tři hodiny běháme po lese a snažíme se utéct skupině mrtváků, která nás pronásleduje už od věznice...Co se tam vlastně k čertu stalo?!Opřela jsem se o kmen stromů a snažila se dýchat. Mrtváci nám byli  v patách, doslova jsem cítila, jak se přibližují.

Daryl se otočil a vrátil se ke mně, popadl mě za ruku a táhl dál.Unaveně jsem se nadechla a položila si svou levou ruku opět pod břicho, které bylo každým dnem větší a tvrdší. Každý mrtvák, co se k nám snažil dostat měl co dělat s Darylovou kuší a nožem.

Chrčivé zvuky mrtvol se rozléhaly celým lesem a dostávaly se do mých uší všemi směry.Plíce jsem měla v jednom ohni a nohy mi už přestávaly pomalu sloužit, nejraději bych si sedla na první pařez, který bych uviděla a vše zabalila, aby toho nebylo málo, ten malý mi šíleně kopal do žeber.Když nepočítám vrtění a šimrání, tak to byly první pohyby, které jsem cítila.Cítila jsem ho, ten pacholek byl naživu a já taky, teď byla otázka, jak dlouho to tak vydrží.

Konečně jsme po dlouhých kilometrech uviděli opuštěnou chatu.Z posledních sil jsme k ní přiběhli, Daryl vykopl dveře a vtáhl mě i s ním dovnitř.Kuši si dal před obličej a začal prozkoumávat útroby chaty.Stádo chatu začalo obcházet, až zmizelo zcela z mého pohledu.

Žádný mrtvák, žádný člověk, žádné zvíře.Chata byla zcela opuštěná.Daryl mi kívl na znamení, že to tu je bezpečné, začala jsem zabezpečovat dveře, ale když to můj společník viděl, radši mě odstrčil a začal to dělat po svém. Nechala jsem jeho chování plavat a vydala se se svou zvědavostí prozkoumávat dům. Chytla jsem se dřevěného zábradlí a s těžkými a oteklými kotníky jsem se vydala do druhého patra.Schody pode mnou vrzali a zábradlí se už taky pomalu rozkládalo, nemluvě o promočeném stropě nad hlavou.

Otevřela jsem první dveře a opatrně vstoupila. I přes to, že to tu Daryl narychlo prohledával, nebyla jsem si jistá bezpečností tohoto místa. V místnosti byla postel pokrytá prachem, skříň, psací stůl a všude po podlaze poházené fotografie. Znepokojeně jsem se pro jednu z nich zvedla, i když přes pupek to šlo celkem špatně.

Na fotografii byl chlapeček s pejskem, vypadali tak šťastně...Vzpomněla jsem si na kloučka, který kvůli mě umřel ve věznici, byl asi stejně starý... Pokroutila jsem hlavou a fotku hodila opět na zem, blbá fotka!.Rozhodla jsem se jít do dalších místností.

Byl tam nádherný dětský pokojíček, celý sladěný do modré barvy, pravděpodobně pokoj kloučka z fotografie. Zavřela jsem dveře a šla  k dalším, už posledním ,za kterými se nacházela koupelna. Znuděně jsem zavřela a šla opět do přízemí za Darylem, který prohledával kuchyni.

"Nahoře čisto" Prohlásila jsem .
"Chmm..."Prohlásil a dál vyhazoval hrnce ze skříně přímo k mým nohám.
"Tak jo... Řekneš mi konečně, co se tam stalo?" Přeložila jsem si ruce přes břicho a čekala netrpělivě na odpověď.
"Chmm..." Nepřestával ve svém učinění, jen ho přesunul k prázdné špajzce.Dva mrtváci začali bouchat do dveří. a nepřestávali ani po další minutě.
"Fajn...!"Odhoupla jsem se od linky a s Darylovým nožem, který jsem sebrala ze stolu jsem se vydala zabít mrtváky.

Přistoupila jsem unaveně ke klice, která byla ovázaná Darylovým provazem. Tak pojď holka, to rozvážeš. Začala jsem se povzbuzovat. Mrtvoly nedočkavě, po zjištění, že jsem na druhé straně já začali ještě více bouchat. Ať jsem se snažila, jak chtěla, rozvázat to prostě nešlo.K čertu s tím!Po další minutě mého usilovného rozvazování uzle mě Daryl odstrčil, tak, že jsem z toho spadla na zem, přímo na levý bok.

"Ty ignorante!" Vůbec mě neposlouchal, prostě jen otevřel ty dveře a začal zabíjet mrtváky...Stejně jsem mu ten provez povolila já...!

Vstala jsem a stoupla si do futer. Daryl začal kopat do mrtváka, kterého jen pár vteřin předtím zabil.Choval se jako šílenec... Ne, v tu chvíli byl šílenec!

****************************

Tak jo lidi, pomalu, ale jistě se blížíme ke konci...

Přemýšlela jsemo druhém díle, chtěli by jste pokračování?? :D

:333