30.

1K 83 2
                                    

Byla jsem namáčknutá na dveřích auta a rukama tlačila proti jeho hrudníku. Mrtvák do široka otevíral svou pusu a krk natahoval mým směrem blíže k mému.Zaklonila jsem hlavu a vyvinula co největší sílu na to, abych ho dostala pryč od sebe.Srdce mi horlivě bilo a mrtvákovi nehty se zarývali do kožené bundy.Bylo to asi mé nejbližší setkání s mrtvákem.Svaly v rukách mi začaly ochabovat.Vydávala jsem ze sebe přiškrcené zvuky.Nemohla jsem se dostat ke svému noži,který byl za opaskem,kdybych povolila ruku,dostal by mě i s kusem mého krku.

Uviděla jsem Trevora běžícího mým směrem.Udýchaně přiběhl ke mně.Serval ho ze mě a zapíchl mu nůž zezadu do lebky.Mrtvák se skácel nehybně k zemi a já si neodpustila kopnutí do jeho žeber.Prohrábla jsem si vlasy a upravila si svou bundu.

"Díky."Oddychla jsem si a lehla si na studený beton

"Jsi v pohodě?"Měl ruce v bok, skláněl se nade mnou a hlavou zakrýval sluníčko,které mi před tím svítilo do obličeje.

"Ano, jsem."Chvíli si mě jen tak prohlížel a mračil se na mě.

"Co to je?!"

"Co co je?"Zvedla jsem se na lokty a dívala se na jeho vyděšený pohled, nechápala jsem, co se děje.

"Ty-Ty jsi gravidní."Zbystřila jsem a zvedla se ze studené země,kurva!

"Co?Ne!Jak tě to mohlo napadnout?"Stála jsem nervózně tváří v tvář Trevorovi.

"Máš rozepnutý knoflík u kalhot a tvé břicho je.....Vypouklý?" Rozhodil rukama a vyděšeně se na mě díval.

"Co?Ne,to se ti jen zdá,hodně jsem přibrala."Mávla jsem s nervózním úsměvem na tváři a prošla kolem něj směrem zpět k obchodnímu domu.

"Řekni mi pravdu."Chytil mě za paži,zle jsem se na něj podívala

"Pusť mě,nebo ti tu ruku utrhnu a předhodím mrtvákům."Zavrčela jsem se vytrhla se mu."Jsem ti vděčná za záchranu mého života,ale toto není tvoje věc ani tvá starost,máme přivést do věznice potraviny a ne mít tady čajové dýchánky."Nadechoval se,že něco řekne,neměl ale příležitost.Uslyšeli jsme křik,který vycházel z obchodu.Podívali jsme se na sebe a na stejno se rozběhli za křikem

Byly slyšet výstřely, přidali jsme do běhu a už byli skoro tam.Vytáhla jsem si z krytu nůž a připravila se na boj.

Otevřeli se skleněné dveře a v nich stál Heath a pokousaná Silvia.

"Kde je Bob?"Heath se na mě vyděšeně podíval, ale neodpověděl, bylo mi jasné,co tím gestem myslel.Za sklem se začali rýsovat postavy mrtváků,kteří si nás všimli. Běželi jsme zpět k autu i s pokousanou Silviou.Chyběl jí kus vytrhnutého masa na levém lýtku.Křičela bolestí a kroutila se. Položili jí na studený beton před auto vedle mrtváka,který se mě před tím pokusil sežrat. 

"Co budeme kurva dělat?!"Panikařil Heath a poskakoval, jak kapka vody na rozpálené plotýnce. 

Silvia se kroutila a její pokožka bolestí zbělala a orosila se studeným potem.Trevor si byl vědom toho,co se musí udělat,ale nechtělo se mu dotoho a Heath?Dřív by omdlel,než by to udělal,na něco takového nebyl připraven.

"Dej mi sekeru!"Koukla  jsem na Trevora. Viděla jsem,jak se mu rozšířili zorničky,nechtěl mi jí vydat.

"To jí chceš jen tak useknout nohu?Vždyť vykrvácí!"Měl položenou pravou ruku nad ránou na noze.

"Cože?!Ne!Nechci,aby jste mi usekli nohu,to ne,prosím!"Protestovala chabě Silvia

"Ale alespoň bude mít šanci!...Tu sekeru!"Trevor zaskřípal zuby a podal mi jí.

"Heathe,pásek!"S třesoucíma se rukama si ho s krátkou prodlevou začal rozepínat a podávat mi ho.Okamžitě jsem si ho převzala a zaškrtila jim její nohu.

"Já nechci,prosím ne!"Trevor jí pevně držel a já poprvé sekla do její nohy.

"Aghrrrr!"Zakřičela a já sekla podruhé,nebylo to do stejného místa.Začala jsem sekat víc a víc.Dostala jsem se k její kosti a přesekla jí.Všude stříkala krev.Silvia upadla do šoku a Heath zvracel.

"Dělejte!Dejte jí do auta!"Rozhlédla jsem se a všimla si,že se tu začínají objevovat první mrtváci.

**************************

I am back!!!!! :D

I am back!!!!! :D

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
The Living Death Kde žijí příběhy. Začni objevovat