Princess of mafia

-32-

Dojeli jsme ke skladišti na kraji města. To skladiště jsem poznávala. Bylo to stejné skladiště, kde umřela Gwenny. Podívala jsem se na Nicolase, který řídil. "Vím, že to pro tebe bude těžké tam jít, ale je to místo, kde by to všechno mělo skončit. Benjamin tady ještě není."

"Nemůžu uvěřit, že to dnes skončí." Řekla jsem. 

"Skončí. Byl bych radši, kdyby ses toho nezúčastnila. Bojím se, že se ti něco stane. Že se něco stane našemu dítěti." Nicolasův pohled sjel na mé bříško, které se pomalu zakulacovalo. 

"Nic se nám nestane," ujistila jsem ho. Bylo to něco, co jsem si v hlavě stále opakovala. Že se lidem, které miluji nic nestane. "A teď mi pojď ukázat, naši tajnou zbraň." Nicolas přikývl a společně jsme vystoupili. Mířili jsme ke skladišti a Nicolas mě pevně držel za ruku. Bála jsem se momentu, až budu muset jeho ruku pustit.

Skladiště bylo prázdné. Kromě osoby, která byla svázána na židli uprostřed celé místnosti. Dívka měla přes oči pásku, aby neviděla. Ale i přesto jsem poznala o koho se jedná. Zmateně jsem se podívala na Nicolase. "Beatrice? Co má společného s Benjaminem? Proč je pro něho důležitá?" 

"Je to jeho dcera," odpověděl táta, který se objevil vedle mě. "Nikdo to nevěděl. Benjamin umí udržet tajemství."

"Měla za úkol mě dostat. Benjamin si myslel, že když se do ní zamiluji, nebudu si chtít vzít tebe. Všechno to byla jen hra." Pokračoval Nicolas. Pomalu jsem k ní došla a sundala jí pásku z očí. Párkrát zamrkala a já v jejích očích hledala strach. Předpokládala jsem, že ho uvidím, ale nic jako strach tam nebylo. Viděla jsem pouze nenávist.

"Vážně si myslíte, že vám tohle vyjde?" Zeptala se a její smích se rozezněl skladištěm. "Můj otec má plán. Vždycky ho má. A vy všichni shoříte v pekle. Stejně jako tvoje sestra." Poslední slova mířili přímo ke mně. Bez přemýšlení mi vyletěla ruka a udeřila Beatrice do tváře. Nicolas mě od ní odtáhl dřív než jsem stihla udělat něco dalšího. Beatrice se znovu rozesmála.

"Neposlouchej jí," zašeptal Nicolas a vzal můj obličej do dlaní. Zadíval se mi do očí. "Jediní lidé, kteří shoří v pekle je ona a její otec." Nechtěla jsem se ptát, jestli zemře. Přála jsem si smrt pro Benjamina, ale nechtěla jsem, aby umřel ještě někdo jiný. Pokud to nebude potřeba. Protože jsem byla připravená zabít každého, kdo ohrozí Nicolase. 

"Jaký je plán?"

Táta, Nicolas a naší lidé byli schovaní. Já seděla na židli naproti Beatrice a čekala. "Měla jsem tě zabít na té svatbě," promluvila Beatrice a já se na ní podívala. "Ale můj otec tě z nějakého důvodu chtěl nechat naživu. Říkala jsem mu, že je to chyba." 

"Očividně mě má radši než svoji vlastní dceru," pokrčila jsem rameny. "Jinak nechápu, proč ze mě chtěl udělat tvoji novou matku." 

"Chtěl tě, protože chtěl ublížit tvému otci," ušklíbla se. "A já to vlastně taky chtěla. Protože by to ublížilo Nicolasovi. Vážně jsem doufala, že když se do mě zamiluje, tak tu svatbu s tebou odvolá. Že to pak bude jednodušší. Ale on tě miloval ještě dřív, než si to vlastně uvědomil. Vždycky tě miloval. A teď umřete všichni spolu. Ty, on a vaše nenarozené dítě." 

"Věř, že já ani Nicolas a už vůbec ne moje dítě nezemře. Jediný, kdo zemře dnes večer je tvůj otec. Benjamin zaplatí za všechno, co mi udělal. A ty, pokud se nevzdáš, umřeš taky. Benjamin mi vzal moji matku, moji sestru a otce mého manžela - věř mi, že vzít ti život mi udělá radost." Zvedla jsem se ze židle a smetla z kalhot neviditelné smítko. Slyšela jsem přijíždějící auto. "Vypadá to, že tvůj otec je tady." Stoupla jsem si za Beatrice a vytáhla zbraň, kterého jsem jí přiložila ke spánku. Cítila jsem jak se napjala. Dveře skladiště se otevřeli a v nich se objevil Benjamin. Jeho zrak padl nejprve na Beatrice a poté do mé tváře.

"Zajímalo by mě, proč si myslíte, že mi na Beatrice záleží." Překvapeně jsem zamrkala, když jsem slyšela jeho slova. "Nemiloval jsem její matku a Beatrice jsem použil, abych se dostal k Nicolasovi. Doufal jsem, že bude aspoň k něčemu a že ho svede. Ale ani na to nebyla dost dobrá." 

"Ale stejně jsi tady," řekla jsem. "Takže ti na ní aspoň trochu záleží." Benjamin se rozesmál a z jeho smíchu mi naskočila husí kůže. To co přišlo potom jsem nečekala. Benjamin v sekundě vytáhl zbraň a vystřelil. Zavřela jsem oči a čekala bolest. Ale nic jsem necítila. Beatricina hlava se zvrátila dozadu a já spatřila její prázdný výraz. Zabil svoji dceru. Zabil Beatrice, jako kdyby byla pouhý pěšák v jeho hře. 

"Myslím, že teď jsem se vyjádřil dost jasně." O krok jsou odstoupila od Beatrice a namířila zbraň na Benjamina.  Můj zrak padl na zem, kam odkapávala krev.

"Zabil jsi svoji vlastní dceru." Řekla jsem a nedokázala skrýt třesoucí hlas. Nenáviděla jsem Beatrice, ale rozhodně jsem nechtěla, aby umřela. "Jsi zrůda." 

"Nic pro mě neznamenala," pokrčil rameny. "V tom je rozdíl mezi mnou a tvým otcem. Tvůj otec je hlupák, který pro svou ženu a pro své dcery chtěl udělat všechno. Ale oba vidíme jak to dopadlo. Je lepší, když ti na nikom nezáleží, Mio." 

"Jsi zrůda," zopakovala jsem a odjistila zbraň. 

"Kde máš svého manžela?" Zeptal se Benjamin a rozhlédl se. "Pochybuji, že tě v tom nechali samotnou? Chystají na mě vyběhnout ze tmy? A nebo-" Benjamin se odmlčel a na rtech se mu objevil úsměv, který mě vyděsil. "Je moji muži už dostali?"