Princess of mafia

-10-

Večírek už byl rozjetý a já Jasona představila Nicolasovi. Vypadalo to, že si rozumí. Z reproduktorů se ozvala pro mě známá píseň. Podívala jsem se na Gwenny ve stejnou chvíli, jako ona na mě. Chytla mě za ruku a táhla mě doprostřed místnosti. Začali jsme poskakovat v rytmu hudby. 

Najednou jsem na svých bocích ucítila něčí ruce. Překvapeně jsem se otočila a spatřila Davida. Chodil se mnou do třídy a patřil mezi nejlepší sportovce. "Davide," zasmála jsem se. "Ty víš, že nemáš šanci." Pokusila jsem se mu ruce sundat, ale ještě víc stiskl. Stiskl tak, že to začalo bolet. 

"Mio, vždyť víš, že tě chci už od prváku," zamumlal mi opile do ucha. "Dej mi šanci." 

"Davide pusť mě!" Pokusila jsem se znovu, ale nic se nestalo. Podívala jsem se na Gwenny.

"Davide řekla ti ať jí pustíš." Zopakovala, ale David se mnou stále pohyboval v rytmu. Byl na mě tak namáčklý, že jsem začala cítit bouli v jeho kalhotách.

"Jsi snad hluchej?" Nicolas ode mě Davida jednoduše otrhl a postavil se přede mě. "Řekla ti, ať jí pustíš." 

"A ty jsi kdo?" Zavrčel David. "K nám do školy nechodíš." 

"Jsme někdo, komu se nelíbí, že na ní saháš!" Nicolas na mě ukázal a já si všimla jeho tvrdého výrazu. "A nelíbí se mi, co to s tebou dělá." Kývl k jeho rozkroku. Až teď jsem si všimla, že hudba utichla a všichni pozorovali scénu uprostřed. Pár lidí se při Nicolasově poznámce uchechtlo. A David zrudl vzteky. Vrhl se na Nicolase, ale ten to čekal. Uhnul a David proletěl kolem něho. To ho naštvalo ještě víc. A možná David byl ve rvačkách dobrý, ale Nicolas byl lepší. A nebezpečnější. Uhodil Davida a ten spadl na zem. Potom si na něho obkročmo sedl a chtěl ho uhodit znovu, ale to už jsem zakročila.

"A dost!" Vykřikla jsem. Nicolas se zarazil a podíval se na mě. "Nech ho být, Nicolasi!" Podívala jsem se na Gwenny a potom na všechny ostatní. Všichni mě pozorovali. Potřebovala jsem vypadnout. Prodrala jsem se ven a vyběhla z domu.

"Mio! Mio tak sakra počkej!" Nicolas mě doběhl a chytl mě za zápěstí. Otočil mě k sobě. "Proč jsi naštvaná?" 

"Proč jsi to udělal, Nicolasi?" 

"Sahal na tebe. Nemohl jsem se na to dívat." Odpověděl naštvaně. 

"Dokážu se o sebe postarat. Dokázala bych ho praštit taky, ale nechtěla jsem dělat divadlo pro všechny!" Byla jsem rozzuřená. Byla jsem naštvaná na Davida. Na Nicolase. Na všechno.

"Nebudu se dívat na to, jak sahá na moji snoubenku, do prdele!" Vykřikl. "Jsi moje, Mio!" Při těch slovech jsem cukla. Vytrhla jsem se mu a o krok couvla. Zakroutila jsem hlavou.

"Nejsem žádná věc, Nicolasi. Nepatřím ti. A nikdy ti patřit nebudu." Dávala jsem důraz na každé slovo, které jsem řekla. "Myslím, že by si měl jet domů." Uhnula jsem pohledem, abych se na něho nedívala.

"A co ty?" 

"Dnes přespím doma u táty," odpověděla jsem. "Potřebuji být chvíli sama." 

"Fajn," zavrčel Nicolas. "Jak chceš." Prošel kolem mě a za moment jsem slyšela jak nastartoval auto. 

"Mio? Jsi v pohodě?" Gwenny vyběhla z domu a objala mě.

"Myslím, že nás musí Jason zavést domů." 

Probudila jsem se ve svém pokoji. Ve svém pravém pokoji. Asi půl hodiny jsem se dívala na strop, ale věděla jsem, že musím vstát. Tátu jsem našla v kuchyni.

"Mio?" Zeptal se překvapeně. "Co tady děláš?" 

"Včera jsme byli na párty," odpověděla jsem a doufala, že mu to jako vysvětlení stačí. "Ale už jedu. Mám ještě nějaké povinnosti." Došla jsem k tátovi a objala ho.

"Je všechno v pořádku?" Zeptal se.

"Ano," přikývla jsem a políbila ho na tvář. "Uvidíme se zítra na večeři." Uber, který jsem si zavolala už čekal před domem. Za pár minut jsem byla u bytu. Když jsem došla nahoru a odemkla jsem dveře, zůstala jsem šokovaně stát. Na gauči ležela dívka, zakrytá dekou. V ten moment z koupelny vyšel Nicolas. Kolem pasu měl omotaný ručník. Když si mě všiml, zarazil.

"Mio," začal opatrně. "Není to jak to vypadá." 

Snažila jsem se zůstat v klidu. Opatrně jsem zavřela dveře a vyzula se. Potom jsem prošla kolem Nicolase bez jediného pohledu a zavřela se v pokoji. Věděla jsem, že tohle nebude fungovat. A on mi teď ukázal, že to tak doopravdy je.