Maybe I Just Love You (Niall Horan CZ)

Čtrnáctá kapitola

,,Budeš mě poslouchat ty děvko!" letí další facka. Už asi osmá. Snažím se křičet, ale mám zavázanou pusu, abych křičet nemohla. Ruce mám připoutané k posteli, na sobě mám jenom podprsenku. Nade mnou stojí můj násilník. Chlápek v obleku.

,,Ty víš, že by to tvoje máma nezvládla, je přeci tak křehká. Navíc by to nezvládli ani tví sourozenci, měla bys myslet víc na ty tři než na svoji slabošskou vůli," říká a rozmotává mi šátek, co jsem měla přes pusu. Křičím z plných plic, ale jsme v domě sami. Nikdo mě neslyší a ani neuslyší. Křičím ať mě pustí, že budu dělat to, co chce, hlavně ať už mě nemlátí.

Pak se probouzím, ale cítím na svých ramenou cizí ruce.

,,Nesahej na mě!!" Řvu na toho někoho. Jsem zblblá z toho snu, neví co dělám. Pořád si myslím, že spím, tak křičím. Až pak mi to dochází, ležím na nějakém gauči. Doma nejsem. Už je mi tepleji než před tím. Přes sebe mám přehozenou deku. Ten někdo je Niall. Ten roztomilý irský blonďáček. Není tu ale sám. Jsou ty i Harry, Liam, Louis a Zayn. Mají ustarané výrazy. Klepu se.

,,Ario, pane bože, jsi v pořádku?" Ptá se mě Liam. Těžce oddechuju.

,,Není tu Josh, že ne?" Říkám tichým a slabým hlasem.

,,Není, řekneš nám, co se děje?" Ptá se tentokrát Loui.

,,Řeknu vám to, ale až.. Mi odpovíte na pár otázek vy," odpovídám.

,,A co chceš vědět?" Ujímá se slova Harry. Je tak sladký, když má starosti.

,,Jak jsem se sem dostala?"

,,Viděli jsme tě, jak jsi šla ulicí. Já a Louis. Volali jsme na tebe, ale ty jsi nás nevnímala, šla jsi dál, hlavu jsi měla trochu sklopenou. Mysleli jsme, že nás jenom neslyšíš, takže jsme šli za tebou, ale tys pak spadla na zem. Volali jsme, ale ty nic. Běželi jsme k tobě a pak tě donesli sem domů. Liam a Zayn si tě přebrali, umyli tě a převlíkli do suchého oblečení. Mimochodem, je to moje mikina a tepláky, aby ses nedivila, že ti to je velké, když jsi tak malinká. Pak tě Niall zabalil do deky a položil tě sem a-" Harryho vyprávění přerušuje Niall: ,,A já tu s tebou byl celou dobu. Čekal jsem, jestli se třeba neprobudíš, ale ty nic. Už jsem chtěl jít pryč, když jsi sebou začala cukat a mrskat se a křičela jsi něco ve smyslu ,Pusť mě! Budu dělat co budeš chtít, jestli mě pustíš!'. Vypadala jsi strašně. Byla jsi bledá a celá zpocená. Zavolal jsem kluky, protože jsem nevěděl, co s tebou. Řekli, ať tě probudím, tak jsem se tě snažil vzbudit a když ses probudila, začala jsi na mě křičet, ať na tebe nesahám. A to je všechno," tak a je to v prdeli. Co jim mám říct sakra?!

,,A teď ty," pobízí mě Zayn.

,,Ále.. To nestojí za řeč."

,,Stojí, dělej, mluv," rozkázal mi Harry. Nemůžu na ně vybalit, co mi udělal chlápek v obleku, to nejde. Řekli by to Joshovi a ten to za každou cenu NESMÍ vědět. Třeba by to i řekl rodičům a to už se vůbec nesmí stát!

,,No, doma máme problémy, naši se poslední dobou často hádají a já.. Už tam s nimi nechtěla být, tak jsem šla pryč.. No a pak se mi udělalo zle a.. Pak jste mě našli vy," až nato hádání je to do jisté míry pravda. Jenom jsem tak trochu vypustila to znásilnění.

,,A co ta noční můra?" Sakra.

,,Nevím, prostě se mi zdál hnusnej sen.. Že mě na ulici našel někdo jiný než vy dva a chtěl... Chtěl, abych ho udělala." Tak a je to tu znovu. Lhaní, lhaní a zase lhaní.

,,Aha no.. My nejsme žádný kriminálníci, takže jsi měla docela štěstí," usmívá se Harry. Och bože, ty jeho dolíčky!

,,Necháme tě tu v klidu, ano? Kdyby se cokoliv dělo, kdybys měla hlad, žízeň nebo by sis chtěla jenom promluvit nebo kdyby ses nudila, prostě cokoliv.. Můžeš kohokoli z nás vzbudit, ano?" Ježiši ten Liam je tak hodný! Takový Daddy!

,,Děkuju," říkám a oni odchází.

,,Nialle!" Volám za ním, když chce zavřít dveře.

,,Ano?"

,,...Nebyl bys tu se mnou? Prosím, aspoň chvilku," váhá, ale nakonec říká: ,,To víš že ano," a usmívá se. Bere si mě zabalenou do náruče, dává si mě na klín a začíná se se mnou houpat.

,,Klidně celou noc," dodává a já usínám na jeho hrudníku..

Když se ráno probouzím, jsem tu sama. Po domě něco strašně hezky voní. Vstávám a jdu se porozhlédnout, zajímá mě, co to je. Mám hlad jako vlk! Ten jejich barák je bludiště. Jdu dlouho, dokud nenajdu konečně kuchyni. Je tu Niall, Liam a Harry.

,,Dobré ráno, trpajzlíku," říká Harry a dává mi pokyn, abych si sedla vedle něj. Sedám si.

,,Tak co zbytek noci?" Ptá se Liam.

,,Už se mi nic zlého nezdálo. Nialle, jak dlouho jsi se mnou byl?"

,,Asi do 3 do rána, pak jsem byl strašně unavenej, ale připadalo mi blbý spát vedle tebe, když chodíš s Joshem."

,,Děkuju, vážím si toho," usmívám se na něho, on mi úsměv oplácí. Na stole je strašně moc jídla. Jsou tu vajíčka, topinky, slanina, jogurty, sendviče, tousty a k tomu džus. Páni, tolik jídla ke snídani jsem neviděla ani u nás a to už je co říct.

,,Dáš si vajíčka?" Ptá se Liam. Souhlasně přikyvuju. Dává talíř přede mě. Když dojídám, přepadá mě panika.

,,Kolik je hodin?!"

,,Půl 11, proč?" Ptá se Harry. Do hajzlu, mamka bude šílet!