Dech mám zaražený někde hluboko v plicích. Tělo se nedokáže hnout z místa a oči pozorují stále tu vysokou postavu, která si zapíná dva níže položené knoflíky svého černého saka. Černou košili, která obepíná celý jeho svalnatý hrudník a pod sakem taky jeho svalnaté břicho, má zapnutou decentně až ke krku a tmavé úzké kalhoty ještě více zvýrazňují jeho svalnaté nohy. Vlastně je celý oblečený v černém, což dokazují i jeho tmavé polobotky. Jedinou výjimkou jsou stříbrné prsteny na jeho pravé ruce, aby lépe zakryly zamaskované tetování. Levou ruku se snaží držet při kapse a krátce zastřižené vlasy má nagelované nahoru – dodává mu to dalších pár centimetrů k jeho už tak vysokému tělu. Čelist se mu pohybuje v pravidelných intervalech, jak přežvykuje žvýkačku ze strany na stranu.
Nicolas opět naskočí zpátky do tmavého BMW, aby ho bezpečně zaparkoval do podzemní garáže pod SST kasinem. Viktor hrdě stojí vedle nás se svými bodyguardy po obou stranách a blankytně modrýma očima Harryho nespouští ze svého zorného pole. Jakmile se Harry postaví na červený koberec, který vede celou cestu až ke dveřím kasina, spustí se nálet cvakajících fotoaparátů. Žádný z novinářů se neobtěžuje svůj blesk vypnout.
Cítím, že začínám všechno vnímat zpomaleně. Harry své mohutné tělo natočí směrem k nám a vydá se do kroku. Levá ruka se mu automaticky celá schová do kapsy u jeho kalhot a pravá míří do vzduchu, aby nepatrně zamávala k objektivům. Levý koutek se mu zvedne nahoru, odhalujíc ten rozkošný ďolíček, s pobaveným výrazem v zelených očích. Hrdlo mám úplně suché a nesnažím se už ani lapat po dechu. Rachel vedle mě pouze souhlasně zamlaská.
"Mohu jen hádat." Viktorova francouzština podbarvená ruským přízvukem mě vrátí zpátky do reality a připomene mi, proč tady vlastně všichni jsme. "Vítejte v Ženevě, pane Hammonde, moc rád vás poznávám." Natáhne levou ruku, aby si s Harrym mohl potřást. Pravou s pahýly prstů schovává taktně za zády.
"Potěšení je na mé straně, sire Krumlove." Harrymu se taky na tváři objeví pobavený úsměv. Jeho francouzština je plná ironie a dává si záležet na tom, aby byl slyšet jeho silný hluboký britský přízvuk. Pustí Viktorovu ruku a zhluboka se nadechne. "Cesta byla pro mne velice vyčerpávající. Můj soukromý tryskáč měl menší nehodu, tak jsem se musel dopravit až sem vozidlem, jež mi poskytl váš personál a musím uznat, že je Nicolas velmi příjemný společník. Obával jsem se sice jízdy s ním, když jsem ho viděl řídit, ovšem jsem se dokázal přesto překonat. Rád bych si tu šestihodinovou cestu vynahradil nejdražším šampaňským, nejlepším kaviárem, partičkou karet či hrou rulety a..." Jeho zelené oči zabloudí ke mně a k Rachel. "... užil si malinko s vašimi krásnými společnicemi."
Rachel si opatrně odkašle, jak se snaží udržet smích pod kontrolou. Její koutky pobaveně cukají nahoru, když ke mně stáčí pohled. Já sama mám co dělat, jelikož je Harryho formální chování něco zcela neobvyklého. Pouze na cestě do Ženevy jsem ho slyšela nemluvit sprostě. To byla taky jediná chvíle, kdy nemluvil sprostě. Zajímalo by mě, co se odehrává uvnitř jeho hlavy, když se musí takhle chovat.
"Ale ovšem, dámy." Viktor natáhne ruce k nám a hlavou mírně kývne k Harrymu. "Ukažte panu Hammondovi, jak to v Ženevě chodí. A hlavně se postarejte o veškeré jeho potřeby, aby mohl náš hotel doporučit všem svým přátelům."
"Jak je libo," řekne Rachel za nás obě a chytí mě za ruku. Její kroky jsou houpavé, když přecházíme k Harrymu. Obě své ruce nám ovine kolem pasu a přitáhne si nás blíž ke svému svalnatému tělu. Do kasina vcházíme všichni tři za doprovodu blesků z fotoaparátů. Uvnitř nás okamžitě obejme teplý vydýchaný vzduch. Muži přecházejí ve svých drahých padnoucích oblecích se skleničkami v ruce a dámy jsou vystrojené v pouzdrových šatech, ověšené luxusními šperky a kabelkami.
Cítím, jak Harryho ruka putuje z mého boku až k zadečku, který ve své obrovské dlani sevře. Nadskočím na podpatcích a podívám se na něho. Pevněji mu sevřu rameno a dolní ret se mi chvěje, když se podívá na mě. Stále se mu čelist pohybuje, jak tu žvýkačku neslušně přežvykuje.
"Fajn, já vám blbýho křena dělat rozhodně nebudu." Sotva přes hlasitou hudbu a hrací automaty slyším, co Rachel říká. "Hlavně nic neposerte! Půjdu zkontrolovat, jak jsou na tom ostatní!" A opustí nás.
"Partička karet, runda kostek, kolo rulety nebo hrací automaty, Lissandro?" Jeho hluboký hlas prořízne hluk v místnosti jako nůž a dolehne přímo k mým ušním bubínkům. Několikrát ještě přežvýkne, než své plné rty láškovně našpulí. Okamžitě si spodní ret skousne mezi zuby a pohledem skončí v mém výstřihu.
"Dávám přednost ruletě." Hlas mám stále přiškrcený, když pokládám svou malou dlaň na jeho široký hrudník. V nepravidelných intervalech se nadzvedává, jak v něm pracují jeho zdevastované plíce.
"Chytrá holka." Jeho ruka se přesune z mého zadečku až na můj krk. Jemně ho po stranách zmáčkne, čímž mě donutí, abych se mírně zaklonila. Rty se mi stále chvějí a oči těkají z těch jeho zelených na jeho pusu. "Sluší ti ten obleček. Možná by sis jeden měla nechat." Stále se snaží mluvit spisovně, protože se kolem nás motá až příliš mnoho Viktorových bodyguardů. Skutečně si své kasino v tento den pojistil špičkově. Žádný z hostů se nemusí cítit ohroženě. A my tady v tomhle duchu plánujeme krádež. Sakra, už sama sebe beru jako součást tohohle pitomého plánu.
"I když mám zkurvenou chuť tě vzít nahoru do těch zasraných pokojů, abych z tebe vyšukal tu tvoji naivně nevinnou duši," zašeptá, když se přiblíží k mému uchu, o které se nepatrně opře svými rty. Okamžitě mi po zádech přeběhne mráz a na pokožce mi vyskočí husí kůže. Zorničky se mi z jeho volby slov rozšíří.
"To mi připomíná, že sis pořád nedomluvil na recepci, jak to s tím pokojem chceš mít." Přesměruju okamžitě téma hovoru jinam. Rozhlédnu se, abych se ujistila, že Harryho nikdo neslyšel. Stále cítím ten mráz na nahých zádech i pod korzetem.
"Snažíš se změnit téma naší zkurvené konverzace," pokračuje v šeptání do mého ucha, "jak zatraceně chytré."
"Neměl bys takhle mluvit, mohl by tě někdo slyšet." Zatlačím na jeho hrudník, abych ho dostala dále od mého osobního prostoru. "Pokusím se ti sehnat nějaké žetony, abys mohl hrát. A pak by sis měl jít potvrdit ten pokoj."
"V žádném zatraceném případě se ode mě nehneš, Lissandro." Procedí skrz zaťaté zuby. Ohryzek se mu nadzvedne, jak ve své naštvanosti spolkne žvýkačku. Zamračí se ještě víc, když si uvědomí, co udělal. Přišel o svou jedinou sebekontrolu, kterou měl. Ano, ta obyčejná žvýkací guma ho udržovala v klidu. Teď ji v jedné jediné sekundě spolkne a přesune ji do svého trávicího traktu.
Otevřu pusu ve snaze, abych něco řekla, když se k nám přiřítí Piers ve svém bílém obleku a obejme mě jednou rukou kolem ramen. Doslova mě od Harryho odtáhne a s širokým úsměvem se na něho podívá – jeho zlatý zub se zaleskne v záři reflektorů kasina. "Hammond, je to tak?" zeptá se a nečeká na žádnou odpověď. "Omluvte tady slečnu, pokud nejste spokojený, je tady nová." Musím přivřít oči, když mi rameno zmáčkne. Zřejmě soudí z Harryho výrazu, že musí být nespokojený. On je nespokojený, když je nucený tohle podstupovat stejně tak, jako já.
Harry se zhluboka nadechne a poupraví si své tmavé sako. Levou ruku okamžitě schová do kapsy a pravou se zahákne o poutko na svých kalhotách. "Já jsem ale se svou společností spokojený," řekne opět s ironií a pousměje se. Typický Brit. "Vlastně začínám být teď nespokojený, když nás omezujete."
"V tom případě se omlouvám, že jsem si špatně vynaložil výraz ve vašem ksich... obličeji," opraví se okamžitě a mírně se ukloní. "Užívejte si, dokud můžete." Nakloní se k mému uchu, až se mi k nosu dostane nepříjemný odér z jeho dechu, plného whisky. "A ty se snaž, krasotinko. Z tohohle může být úžasný obchod." A spokojeně od nás odejde.
&&&
S plným pytlíkem žetonů usedá Harry k prodlouženému mahagonovému stolu s zelenou deskou, na které jsou černá a červená políčka. Nechybí otáčivé zařízení, složené ze dvou soustředěných kol, přičemž je to větší nehybné. Políčka v něm jsou obarvená a očíslovaná. Krupiér stojí při něm a pokaždé, co jsou sázky dokončené, se zařízením otáčí.
Většinu stolu tvoří mužské obecenstvo, až na Thess na čele stolu. Nohy má ve vysokých latexových podpatcích zkřížené a položené na hracím stole. Vlastně má celé tělo zahalené v těsném latexovém overalu, který zdůrazňuje každičkou křivku jejího těla a rozhodně nedovoluje žádné spodní prádlo. Zip má rozepnutý až k ňadrům a tmavé vlasy má ve vysokém culíku. U pusy hrdě drží bílo-modrý žeton, který občasně skousne mezi svými bílými zuby. Před sebou má kupu žetonů, takže je jasné, kdo je u stolu výhercem.
"Vidím, že se k nám připojuje zcela nová tvář." Přimhouří hnědé oči a podívá se směrem k Harrymu. "Jste pro celou tuhle společnost velmi zajímavým hostem, pane Hammonde. Každý tady obdivuje Brity a jejich... postavení." Svůdně si ho prohlédne a sundá nohy ze stolu. O stůl se opře tak, aby vystavila na obdiv své poprsí.
"Jak šlechetná to pozornost, slečno," zaflirtuje si s ní Harry a našpulí své rty. I z mé vzdálenosti od stolu jde poznat, kam se jí to dívá. "A vidím, kdo je skutečnou královnou tohoto stolu. Je v tom snad nějaký skrytý um?"
"Tady se nedá podvádět." Thess mírně spojí svoje obočí. Evidentně ji poznámka Harryho rozhořčila. "Kamery schované pod stolem i nad stolem vám to jednoduše nedovolí. A i kdyby, ruleta je hra pouze o štěstí. A to je něco jako mé druhé jméno." A polovinu svých žetonů přesune na čistě červené pole, které ladí s jejími dlouhými červenými nehty a rudou rtěnkou.
"Nesouhlasím." Harry přesune svou polovinu žetonů na černé pole a opře si hlavu o svou pravou ruku. "Kdo chce, vždycky si cestu podváděním najde. A vy rozhodně nevypadáte na ženu, která by pod sebou měla čistý kobereček. Je možné, že se vaší kráse klaní i sama ruleta. I když vaše štěstí končí tam, kde to mé začíná."
Ostatní muži pomalu také uzavírají své sázky a do vášnivé konverzace se ani jeden z nich nesnaží zaplést.
"Zpochybňujete snad můj plán hry?" Hnědovlasá dívka opět mezi svými smyslnými rty skousne žeton a pobaveně se usměje. "Uvidíme, kam to vaše vysoké ego sahá, až se roztočí kolotoč rulety a vy sám uvidíte, jak ta rozkošná bílá kulička padá na číslo s rudým polem, pane Hammonde."
"Jsem si celkem jistý, že padne na černé pole, slečno..." zarazí se, aby nevyslovil její příjmení a neprozradil se tak. Opět svýma zelenýma očima zaletí k jejímu obrovskému výstřihu a skousne si spodní ret, aby dal najevo, že si její krásy všímá.
"Pro vás Thess." Svou hlavou kývne ke krupiérovi. Ten pouze přikývne na znak, že rozumí a mechanické zařízení roztočí. Postupně do něj hodí nažloutlou kuličku, která se zběsile točí proti směru točení. Thess ani Harry nespouštějí své oči z kuličky a oba pomalými tahy bubnují prsty do dřeva stolu. Krupiér pozoruje ostatní muže, jak ještě dopilují sázky a poté sázení ukončí. Kulička se odrazí od políček a několika skoky se přesune přes některá čísla, než dopadne zpátky.
Harryho rty se roztáhnou do vlčího úsměvu nad výsledkem. "Jak jsem říkal. Vaše štěstí končí tam, kde to mé začíná." Jakmile ale svá slova podbarvená britským přízvukem dořekne, kulička z černého pole ještě povyskočí a přeskočí na červené, kde se zastaví.
"Já mám pocit, že byste neměl říkat hop, dokud nepřeskočíte, pane Hammonde." Thess se sebevědomě natáhne pro všechny žetony a přitáhne si je k sobě. "Já jsem vám říkala, že u rulety je štěstí na mé straně."
"Prosím, říkejte mi Blakeu." Opraví ji Harry a několikrát pobaveně opět zabubnuje prsty do stolu. "Nejsem netrpělivý a věřím, že se karty brzo obrátí, abych i já přišel na nějaký slušný balík." A opět žetony přesune někam doprostřed stolu.
"Tady ale nejsme u karetního baretu." Thess je opět přesune na červené políčko a své dlouhé nohy položí zpátky na stůl. "Tady hrajeme ruskou ruletu."
"Je to tady celé..." Harry se schválně rozhlédne a zamlaská. "… nějaké ruské."
"Co byste jiného taky mohl čekat, když majitelem kasina je Rus?" Thess pečlivě opět sleduje kuličku, která i napodruhé padne v její prospěch.
"Ruská kultura má tendenci narušovat tu západní kulturu..." Harry přivře oči, když si Thess k sobě opět přisune veškeré žetony. "… jak rozkošné, nemyslíte?"
"Mám takový dojem, že naší konverzaci přenášíme do pole politiky a já se velice nerada o politických záležitostech bavím, Blakeu," odsekne Thess podrážděně, ačkoliv má Harry narážky pouze obrazové. "Mnohem radši bych se věnovala hře a být vámi, soustředila bych se také. Nejste v pozici, kdy byste zrovna vyhrával, pane."
"Já jsem dost bohatý na to, abych si mohl dovolit utrácet v hazardu, slečno." Harryho koutky se opět zvlní do pobaveného úsměvu, když vsadí dvojnásobek na černou barvu a na černou dvacítku. "Neměl jsem v úmyslu vás urazit tím, když se dostaneme přes práh ruské kultury. Netipl bych vás na Rusku – myslel jsem, že jsou Rusky bledé, vysoké a statné."
"Nejsem Ruska," procedí hnědovláska skrz zaťaté zuby podrážděně. "Nechcete znát až příliš osobní informace?"
"Pokud vím, na věk jsem se vás nezeptal." Pokud Harry chce, umí být výborný provokatér. Vyprovokování Thess ho zřejmě těší na duši, protože se z jeho namaskovaného obličeje nevytrácí pobavený úsměv. Oči se mu točí ve směru kuličky, která poskakuje v zařízení a hravě dopadá na černou dvacítku. "Vida. Přece jen se štěstí usmálo taky na mě.“
&&&
"Jak jsou na tom Gordon, Payne a Jeep? Začínám se příšerně nudit."
Sedíme s Rachel u baru, když se k nám přižene Nicolas se svými ulízanými vlasy a rozepnutou košilí. Znuděně si u barmana objedná skleničku whisky a opře se jednou rukou o bar. Harry s Thess se také stačili přesunout k baru, kde spolu nezávazně flirtují, ačkoliv by se měl Harry soustředit na ochranku kasina. Veškeré soupisy bodyguardů tady dělá tak místo něho Rachel a pečlivě si všechno zapisuje na malý kousek papíru.
"Nevím, zatím se ani jeden neozvali," řekne Rachel popravdě a zakousne se do tužky. "Bodyguardi se střídají v pravidelných intervalech. Na obchůzky se vždycky vydávají dva po půl hodině, střídají se po hodině." Podívá se na Nicolase a povzdechne se. "Stojí úplně všude. U automatů, u hracích stolů, u všech východů i vchodů. Je to naprosto šílený, nikdy to tady nebudeme moct zasraně vykrást. Ještě když Styles vyhledává příležitost, kam by mohl zasunout toho svýho ptáka."
"Ty jsi snad počítala s tím, že nám Styles pomůže s něčím, co sám vymyslel?" Nicolas pobaveně pozvedne jedno obočí a napije se ze své skleničky. "Vykrást to tady bude nejlepší kšeft našeho života, ty vole. Dokážeš si to představit? Už nebudeme muset trčet v týhle zasraný díře."
"Kdybys nechtěl, už dávno tady nemusíš trčet, blbečku." Šťouchne do něho tužkou. "Neříkej mi, že ti zbraně nevynášejí dost na to, abys svou prdel přesunul jinam."
"Úspory by sice byly, ale sama dobře víš, jak rychlou tendenci to má všechno mizet, kočičko." Nicolas se znovu napije a následně se podívá na mě. "Jak ti je, Lisso?"
"Jsem v pohodě," zamumlám neurčitě a až teď si sama uvědomím, že nejsem tady nic jiného, než nečinný pozorovatel. Kdybych zmizela, nikdo by si toho pravděpodobně ani nevšiml. Přejede mi mráz po zádech a podívám se opatrně přes rameno. Zachytím Harryho pohled, ačkoliv ho Thess líbá svými smyslnými rty na krku. Ten chlap mi snad musí číst myšlenky.
"Nešukej ho očima a věnuj se nám. Ten teď rozhodně nemá myšlenky na to, aby zasunul do tebe," řekne Rachel upřímně a chytí mě pod bradou, aby si mou tvář natočila čelem k sobě. "Nechápu, že tě ještě neojel, Lisso. Dává si s tebou pěkně načas."
"Není to zrovna téma, o kterém bych chtěla mluvit," povzdechnu si a sama kývnu na barmana, abych si objednala skleničku s vodkou. Život v Ženevě mě dost poznamenal. Ještě před čtvrt rokem bych si sama dobrovolně alkohol nikdy neobjednala. Teď to tady dělám automaticky a ještě se u toho tvářím otráveně. S nohou přes nohu se opřu sama o bar a podívám se na Nicolase. "Kde jsi celou tu dobu byl?"
"Sehnat místo na parkování pro tak velký auto je tady prakticky nemožný, když je kasino napráskaný ve švech." Pokrčí rameny a objedná si celou láhev whisky.
"Nebo tě zaměstnalo šukání Kikki na zadním sedadle?" Protočí Rachel oči. "Objevila se ve stejnou chvíli jako ty."
"Taky jsem měl potřebu zasunout, chápeš?!"
"Vy chlapi nikdy nevíte, kdy máte toho svýho ptáka udržet v kalhotách."
"Hlavně že ty nešukáš ve chvílích, kdy to na tebe přijde."
Zhluboka se nadechnu a natáhnu se pro skleničku s průhlednou tekutinou. Rozhodně nejsem natolik psychicky připravená na to, abych se připojila do jejich konverzace o tom, kdo to s kým, kdy a kde dělá. Nezředěnou vodku vypiju na ex a objednám si další skleničku. Koutkem oka zahlédnu, že mě zakloněný Harry pozoruje. Pořád si užívá pozornosti Thess, ovšem do té doby, než k nim přijde Viktor a vyruší je. Thess předá Harrymu nějaký papírek, zvedne se a s úsměvem odchází pryč.
"Já pořád nemůžu uvěřit tomu, že se ten zasraný vocas dokáže chovat slušně," pronese po chvíli Nicolas a do ruky si opět vezme skleničku se zlatavou tekutinou. "Víte, jak bude sprostej, až tohle skončí? Celonoční abstinence nemluvit sprostě se na tom kokotovi podepíše."
Přikývnu a napiju se ze své skleničky. "Já zas nemůžu uvěřit tomu, že nám to vychází a že ho nikdo nepozná. Vždyť vypadá pořád stejně."
"Snad šest let tady chodí s jizvou přes půl ksichtu a umělým okem," chytí se toho okamžitě Nicolas, "zvykneš si na něho tak. Ještě když si jeho ksicht nikdy neviděla... v pořádku. Kdybych toho kozla neznal, ani já bych ho nepoznal."
Naše černovlasá společnice by nejraději ještě něco dodala – to by nás ale ovšem nesměl vyrušit Viktor. Společně s Harrym po boku k nám přejde, vykouzlí na tváři svůj typický vlčí úsměv a natočí se na Harryho. "Tuším, že tohle je ta tvoje ztracená společnost, Hammonde." Zajímavé. Stačil si s Viktorem potykat. "Dámy, jak to, že se nevěnujete našemu hostu?"
"Náš host byl zaneprázdněný jinou společností, Viktore, a jak moc dobře víš, tvé hostesky se nerady dělí," ujme se slova Rachel a několikrát svůdně zamrká svými dlouhými řasy. "Pokud nás pan Hammond vyměnil za Thess, nemůžeš se divit, že sedíme tady u baru a upíjíme se v našem zármutku, že o nás nikdo nestojí."
"Dovolím si nesouhlasit," vmísí se do toho Harryho formální francouzština. "Já jsem o vaší pozornost stál celou dobu. Nemůžu za to, že jste mne se slečnou Lissandrou obě opustily, když jsem se rozhodl pro ruletu."
"To bude asi tím, že jste si u rulety našel zcela specifickou společnost pro svou osobu, není-li to tak?" Rachel nepřestává být provokativní a postaví se, aby se alespoň malinko vyrovnala Harryho výšce. Ani s šestnácticentimetrovými podpatky to není možné, když jeho postava dosahuje výšky sto devadesáti centimetrů.
"Rachel, buď na naše zahraniční hosty milá, nebo se k nám nebudou vracet," řekne Viktor pobaveně a sám si objedná skleničku pravé ruské vodky.
"Já jsem vždy na naše hosty milá, pokud mě neignorujou."
Viktor otevírá svá ústa, aby nám něco řekl, když celé kasino najednou zhasne. Černočerná tma nás obejme ve své největší moci, hudba v sále utichne a veškeré automaty se zastaví. Celé kasino i hotel SST je na několik sekund slepé a hluché, než samozřejmě naskočí záložní generátor. K mému překvapení si všichni hosté zachovávají chladnou hlavu a jakmile se vše opět rozjede, věnují se svým rozehraným hrám a baví se stejně jako před výpadkem. Celou místnost opět zahalí tóny klasické hudby.
"Pane, tohle nebyl výpadek proudu," uslyším bodyguarda, který se k nám přiřítí. "Celé město zůstalo pod proudem. Někdo je v bezpečnostní místnosti."
"Myslím, že byste se tomu tedy měl pověnovat, pane Ryane." Viktor pouze zvedne ruku a pousměje se. "Ještě, že máme ty záložní generátory, viďte?"
Liam's point of view – O patnáct minut dříve.
"Tohle mi Styles šíleně bude dlužit," zavrčí Jackey Jeep pod svými umělými vousy a koštětem v ruce smete pavučiny v rohu místnosti. Společně s ním a Jeffem jsme prošli celým komplexem kasina, abychom našli nenápadné dveře, které vedou do bezpečnostní místnosti, kde má Swiss Silvermoon Tropicana svůj bezpečnostní systém, abychom se do něho mohli nabourat. Viola s Kikki mají jednoduchý úkol – najít dveře, které vedou dolů do sklepa, což znamená trezor se všemi penězi, které SST skrývá. Naším úkolem je nabourání do bezpečnostního systému a oslepení celého SST po dobu minimálně pěti minut, plus vyhození záložních generátorů. To všechno bez toho, aniž by si nás někdo všiml. Proto všichni tři máme na sobě údržbářské uniformy a umělé delší vlasy s vousy.
"Hele, šel jsi do toho dobrovolně, Jeepe," sjede ho Jeff, když sám zametá podlahu. Cesta k bezpečnostní místnosti se komplikuje, když se tady pohybuje spousta lidí a nám nezbývá nic jiného, než zatraceně uklízet. Styles si taky nemůže vybrat něco jednoduššího pro svůj plán. Ne, to by nebyl on, aby si nevybral největší a nejzabezpečenější kasino v celé Ženevě – ne-li v celém Švýcarsku. "Tak nehudruj."
"Drž hubu, Gordone, nevím, kdo tady přijde o zatracené kšefty s děvkami." Protočí Jackey oči a všechny pavučiny smete do kýble s vodou. "Tohle je tak zkurveně ponížující. Jak jsem vážně mohl dobrovolně s tímhle souhlasit?? Kokot mi musel zatemnit mozek."
"Ty si debil, vážně. Jak takový idiot může být šéfem spolku? Nedivím se, že je Lloydía na okraji města."
"Jo, říká dement, kterému šéfuje ženská."
"Ty jeden zasraný zkurvený..."
"Můžete toho nechat?" Vmísím se mezi jejich konverzaci. Přesně z tohohle důvodu jsem už nikdy nic nechtěl mít společného se žádným z těhle spolků. A kvůli Harryho nápadu se musím k Lloydíům vrátit. "Chováte se jako pětileté děti."
"Promluvil ten, který se schovává před Malikem," protočí Jeep oči a opře se o svoje koště. "Život se Stylesem tě poznamenal, co? Už nejsi taková ustrašená slepice, jako tomu bylo, když si byl zasraným členem."
"Život s Harrym bohužel poznamená každého," povzdechnu si a několikrát smetákem přejedu po podlaze. Čistíme to na jednom místě už tak dlouho, že by se z podlahy doslova dalo jíst. V hlavě se všelijak snažím vymyslet, jak bychom se do té blbé místnosti mohli dostat. Potřebujeme doslova zaměstnance zevnitř vyhodit.
"Hele, něco mě napadlo," přeruší moje myšlenky Jeff. "Mohli bychom těm uvnitř říct, že jim ty mašinky zkolabovali a že jsme byli přivolání na jejich opravu."
Jackey okamžitě zvedá obočí a pobaveně se zasměje. "Jestli ti na tohle skočí, tak přísahám, že sežeru svojí paruku. Tohle je fakt ten nejubožejší nápad, jaký kdy kdo měl. Jak chceš hackerům nakecat, že se jim porouchal systém, když u nich sedí čtyřiadvacet hodin denně?"
"Sleduj mě a uč se, blbečku."
Než stačíme Jeffa zastavit, zaklepe na těžké tmavé dveře do bezpečnostní místnosti sekuriťáků a otevře je. Na nic nečeká a sám vleze dovnitř. Jackey se vedle mě praští do čela; "Tak, můžeme celou blbou akci odvolat, protože je s námi totální kretén, který to všechno zkazí. Výborně."
"Já mám takový dojem, že v tomhle týmu je víc kreténů," zašeptám spíše pro sebe a o smeták se opřu. Podívám se na hodinky, které ukazují něco málo po desáté večerní a povzdechnu si. Jestli Jeffa odtamtud vyrazí, budeme muset skutečně celou akci přesunout, nebo hůře odvolat.
Jackey po mně pouze střelí pohledem a opět se vrátí k vytírání. Celý je z toho nervózní, protože se jeho rychlost uklízení podlahy rovná rychlosti benzínového motoru, jak rychle smetákem po podlaze přejíždí. Něco si mumlá pod umělými vousy a vodu stříká všude kolem sebe. Pouze ho s nadzvednutým obočím pozoruju a přemýšlím, jak jsem se sám do tohohle celého dostal.
Netrvá to dlouho, když místnost opouštějí dva muži v obleku s logem kasina. Oba si upravují kravatu a pousmějí se na nás.
"Hlavně ať to zase fičí, chlapci!" Jedna gorilí ruka se dotkne mého ramena a poplácá mě.
"Ty vole, to si ze mě musíš dělat skutečnou prdel." Jackey si sundá z hlavy čepici, když oba muži odejdou. "Do prdele, já fakt sežeru svojí paruku a k tomu ty hloupý fusy, ten debil to fakt dokázal!" Okamžitě oba vcházíme dovnitř bezpečnostní místnosti. Několikrát překvapeně zamrkám. Je to tady větší, než jsem očekával. Celou místnost zdobí obrovské obrazovky, klávesnice, spousta dalších bezpečnostních zařízení, spousta tlačítek, spousta různých kamerových záznamů z celého kasina.
"Kurva, řeknu vám, tu se člověk ani nevysere, aby ho velký bratr neviděl," poznamená Jeff, když se na jednu ze tří židlí posadí. "Je tady vidět naprosto na všechno. Dokonce vidím i toho blba Stylese, že se nechá ocucávat od Thess."
"Kdyby věděla, koho cucá, ufikla by mu ptáka," řekne Jackey, když se posadí na další židli.
Sám si na židli sedám a protočím oči. "Vážně chcete řešit tohle? Máme tady nějakou práci a fakt nemám čas na to, abychom řešili Harryho."
"Dotkli jsme se velice citlivého tématu," zašeptá Jeff a ruce položí na klávesnici. "Violo, slyšíš mě? Našly jste už ty dveře?"
"Jo." Sametový hlas mojí bývalé milenky se ozve našimi sluchátky. "Jsou vedle dveří do lednice za barovým stolem. Krupiéři a barmani tam prakticky nechodí, ale našla jsem holku, co tam chodí celkem často. Kartu nosí kolem krku a není možnost, že bych se k ní dostala. Poradím se ještě s Kikki, co se dá dělat, ale pravděpodobně to samy nezvládneme."
"Ne, o nic se nepokoušejte," řeknu okamžitě a i moje prsty navštíví klávesnici. Okamžitě si nastavím všechny záznamy kamer, které míří na dveře do sklepa. Šikovné umístění. "Tohle prořešíme u Gordona. Dobrá práce."
"Díky, kocourku."
Oba společníci se na mě významně podívají se zvednutým obočím. Radši se na ně nekoukám a rychle prsty bubnuju po klávesnici. Jeff mezitím vytáhne svůj notebook a všichni tři se snažíme najít jakoukoliv smyčku, kterou bychom mohli kamerový systém propojit se žlutým laptopem.
"To zatraceně neprobouráme, fakt to mají zabezpečený až ke družici," procedí skrz zaťaté zuby Jackey. "Chrání si ty svoje miliony, Rusák jeden zasranej."
"Zatraceně, musíme se na to napojit," řeknu naštvaně. Přede mnou běhá černá obrazovka s malými bílými písmenky a čísly. "Když se nedostaneme sem, můžeme to vážně zabalit. Potřebujeme přehled, do háje!"
"Myslíš, že to kurva nevím?!" Vyjede po mně Jackey. "Zasraný bezpečnostní systém!" Praští naštvaně do stolu. Bohužel, podle ztmavnutí obrazovky a vypnutí v proudu v celé místnosti to nevypadá na to, že by se skutečně trefil do stolu.
"Zrovna jsem to málem měl," zavrčí Jeff, když celé kasino zůstává slepé."Skoro jsem to měl, vy dva trapní idioti, překazili jste tatíkovi Jeffovi mistrovský plán!"
"Na mě to neshazuj!" Procedím skrz zaťaté zuby. "To tady Jeep neudržel nervy na uzdě. Říká se tomu trpělivost, Jeepe."
"No tak jsem to posral, no!"
Záložní generátor funguje na jedničku, protože se místnosti opět rozsvítí a všechny kamery najedou. Máme tak půl minuty na to, aby Jeff dokončil svou práci a my odtud mohli bezpečně vypadnout. Výborně, Jackey Jeepe.
Výborně.
Lissa's point of view.
Alkohol se v mém oběhovém systému pohybuje opravdu rychle. Po třech skleničkách stačil otupit všechny moje smysly a po pěti jsem už přestala myslet úplně. Nechápu, jak k tomu mohlo dojít, když jsem se snažila si dávat pozor. To by ale Viktor nesměl být Viktorem, aby mně, Rachel a Harrymu stále nedokupoval skleničky vodky. Rachel je na tom podobně jako jsem já. Harry je oproti síle alkoholu obrněný dostatečně, a proto stále drží. Nicolas se od nás raději odloučil, aby se přesvědčil, že jsou Liam, Jackey a Jeff v pořádku.
"Já mám takový pocit, že dámy toho mají už opravdu dost," řekne Harry, když nám Viktor objednává další rundu skleniček, plných ruské vodky. Průhledný destilát způsobuje, že se všemu nekontrolovatelně směju a mám neustálou potřebu se tisknout na Harryho. Celé své tělo přitisknu Harrymu k boku a opřu se hlavou o jeho rameno. Ruku přesunu na jeho hrudník, kde si prsty pohraju s knoflíčkem jeho košile.
"Drahý Blakeu, co by to bylo za zábavu, kdyby dámy zůstaly při smyslech?" zeptá se pobaveně Viktor a pozvedne skleničku. Přiťukne si s Rachel a pak všechno dostane do sebe. "Dámy takto zahazují své zábrany. Bav se přece trošku. Dokaž, že Britové nejsou tak upjatí, jak se o nich říká."
Cítím, jak se pod mým stiskem Harry zhluboka nadechuje. Skousne si spodní ret. Drží veškerou svou naštvanost na uzdě, aby se nevyzradil. Můžu z jeho napjatosti cítit, jak bojuje sám se sebou, aby něco podrážděného neřekl. "Dovol mi připomenout, že tohle se především říká o Rusech, Krumlove. My se umíme bavit. Pouze se bavíme po svém," řekne a natáhne se pro svojí skleničku, kterou vypije jedním douškem.
"Taky se umíme bavit po svém." Brání se okamžitě Viktor a skleničku odloží. "Ale Ženeva mi ukázala nové možnosti. Tady se lidé baví úplně jinak, než po celém světě, Blakeu. Tady se člověk naučí, co je to skutečný život a jak jsou peníze pro člověka důležité."
"Dáváš tím najevo, že pokud nemáš peníze, nepřežiješ v Ženevě?" Harry nakrčí čelo a odsune od sebe skleničku s vodkou. Nervózně začne prsty bubnovat do stolu a i jeho noha se začíná pohupovat. Musí to být následek toho, že je už více jak pět hodin bez cigarety. A to pro takového závislého člověka, jakým Harry je, je hodně hodin.
"Jsi velmi všímavý, Hammonde." Viktor se celým loktem opře o bar a podívá se nejdříve na mě a potom na Rachel. "Měli bychom se trochu pobavit. Herní turnaj už probíhá příliš dlouho a já se začínám docela pěkně nudit. Rachel, myslíš, že bys nás mohla nějak... dostat do varu? Lissa je tady nová a jistě potřebuje zaučit."
Cítím, jak se Harryho tělo celé napne, když mě Rachel chytá za ruku a přitahuje si mě k sobě. Alkohol v mém těle způsobuje, že se vůbec nebráním. Klopýtnu na vysokých podpatcích a celou svou váhou se o Rachel opřu. Ta také ztrácí rovnováhu, ovšem se stačí zachytit o barový stůl. Pousměje se na mě, než se natočí na naší mužskou společnost. "Zajisté, že ji zaučím." Podle Harryho výrazu je jasné, že ví, k čemu momentálně dojde.
O chvilku později mám i já tu čest se seznámit s tím, co měl Viktor na mysli. Rty Rachel se přilepí na ty mé a její ruce mi putují po zádech až k mému zadku, který zmáčknou. Nalepí si mě více na sebe a své těžiště přesune na bar, aby udržela i v opilosti stabilitu. Ve svém stavu to beru jako obrovskou srandu a polibek ji s nadšením oplácím. Cítím její jazyk, jak se do mé pusy dobývá a pootevřu ji, abych jí nabídla prostor k prozkoumání mých úst.
"A tohle se ti líbí, viď?" Slyším Harryho britský přízvuk. Pootevřu oko, abych si ho prohlédla. Nespouští z nás své zelené oči a jeho zuby opět skousávají dolní ret. Rukou si rozepne jeden knoflíček na své košili, jak se mu pravděpodobně z naší líbačky udělalo horko.
Zatraceně, je v tom černém obleku tak neuvěřitelně sexy. Nejraději bych ho zatáhla na dámské záchody a tam mu ukázala, jak to umí roztočit pravé Pařížanky. Krucinál, vodka mi odstraňuje veškeré zábrany, protože je i moje samotná mysl odvážnější. Místo Rachel bych teď radši líbala jeho plné rty, zabloudila mu rukama do vlasů a stáhla z něho tu proklatě těsnou košili.
Přitisknu se víc na Rachel a vyhledám její jazyk, abych si s ním pohrála. Několikrát jí jazykem přejedu po bezchybném kroku, než se přesunu k jejímu spodnímu rtu, který ožužlám. Rukama jí vjedu do vlasů a jemně za ně zatahám. Slyším její slabé vzdechy, jak se jí to líbí.
"Možná náš nováček není zase tak nevinný, jak se na první pohled zdá..." Slyším Viktora.
"Myslím, že to už stačilo." Pevný hluboký hlas stačí k tomu, abych si uvědomila, že mě někdo od Rachel odtahuje. Zavrávorám a přepadnu dozadu. Stabilitu mi zajistí široký svalnatý hrudník, o který se opírám. Obrovské dlaně mě přidržují za ramena a silná kolínská mi napovídá, že Harrymu došla trpělivost.
"Hammonde, přece bys nežárlil," zasměje se Viktor a podívá se na nás. "Ale pokud chceš tuhle kočičku pouze pro sebe, tak si jsem jistý, že ti ji Piers půjčí. Můžeš si klidně vzít obě." Postaví se a upraví si svůj oblek. "Moc rád jsem tě poznal. Ale budu se teď muset věnovat i ostatním hostům."
Harry pouze nepatrně přikývne a pak přesune svůj zrak k Rachel. "S tebou si to vyřídím později," procedí skrz zaťaté zuby. Pořád se přihlouple usmívám, když mě tlačí před sebou. Koutkem oka zaznamenávám Jeffa, Liama i Jackeyho, jak se rychle plíží pryč. Nicolas se vrací pro Rachel a i ostatní členové našeho týmů se postupně začínají vytrácet. Harry přejde k recepčnímu stolu a pro jistotu se z hotelového pokoje odhlásí. Nemůže si přece dovolit, aby ho tady někdo zítra ráno načapal chodit s umělým okem.
Všechno se kolem mě točí, když mě posadí do nějakého auto. Mám potřebu se pořád usmívat a prstem zabloudím ke svému rtu. Delší nehet si nevinně skousnu mezi zuby a pozoruju Harryho svalnatou postavu, jak si sedá za volant. Pískání pneumatik je jenom důkazem toho, jak rychle se chce odtud dostat.
Opile škytnu a opřu se o okno.
Co se to se mnou proboha stalo?
----------
Jsem konečně back, lidi!!!! Tak co, chyběla jsem alespoň někomu??? ^.^ Bože, nevím, jak se mám ohledně tohohle dílu cítit. Včera jsem měla obrovskou depresi a chtěla jsem s psaním seknout, protože mi to prostě nešlo! Nakonec se mi ale povedlo to překonat a přidat tak, jak jsem slíbila :33 Líbí se vám taky tak Lissa poznamenaná Ženevou, jako mě??? Totálně to žeru!! Tenhle díl mě v polovině začal neskutečně bavit... teď vážně, rozhovory mezi Thess a Harrym se psaly samy a ta líbačka s Rachel?? Uuuu <33 To jistě Harold všechno nenechá jen tak! A co říkáte na slušňáka Harolda?? :D Celou tu dobu jsem z něho měla neskutečnou srandu, tak mi to k němu nejde :DDD A ten gif, bože ♥ Jinak moje strávené prázdniny - začátek byl peklo, protože jsem onemocněla a musela jsem domů, abych se vyléčila -_- Léčím se sice doteď, ale druhá polovina prázdnin se vyvedla tak, jak jsme chtěly a na konci srpna si to ještě vynahradíme :3 Netuším, kdy bude další díl, ale pokusím se dodat do víkendu, protože ho mám přesně naplánovaný! Chtěla jsem vám toho jistě hodně říct, ale všechno jsem to zapomněla :DD Doufám, že se vám teda díl líbí :3 Chtěla bych vám poděkovat za všechna přečtení, votes a komentáře, které naskočily v době, kdy jsem tady nebyla, jste fakt super!!! ^^ A ohledně věnování, holky, tentokrát vás tolik chtělo díl, že se bojím, abych pak na vás nezapomněla, tak postupně dostanete každá :33
Věnování: xloveyoumx :)) Snad sis ho užila :3