Severní vodní kmen, 38 let po porážce Kuviry.
Byla noc. V Severním vodním kmeni se konaly velké oslavy na počest narození pátého dítěte Avatarky Korry a jejího manžela Maka.
Koře a Makovi se narodil syn Tyler - vládce ohně.
Zrovna spolu Korra a Mako odpočívali společně se svými třemi dětmi a čerstvě narozeným synkem v jejich ledovém domku.
Blízko jejich postele seděl v tureckém sedu jejich první syn - Donan, vládce vody a četl si jakýsi svitek. Byl to vysoký dvaadvacetiletý hubený muž s tmavými až černými kudrnatými vlasy, velice divoký, rád se bavil s lidmi. Vodu nikdy moc dobře neovládal. Zato byl ale legendárním léčitelem jako slavná Katara z Jižního vodního kmene.
Opodál stála u mrazem malovaného okna o něco mladší dáma. Jejich druhé dítě, první dcera, Senna - vládkyně vody. Senna byla pojmenována po své babičce, Kořině matce. Byla to chytrá vzdělaná krásná vysoká žena s dlouhými blonďatými vlasy, která vodu a léčení ovládala naprosto mistrovsky.
Vedle ní na dřevěné židli seděla také blonďatá žena. O něco menší, hubenější než její sestra Senna. Měla nádherné středně dlouhé vlasy. Byla třetím dítětem Korry a Maka a jmenovala se Asami. Pojmenovali ji po Kořině přítelkyni, která zemřela při autonehodě v Republic City. Skvěle vládla vodě.
Asami měla své dvojče. Chlapce jménem Calum. Poměrně mladý tmavovlasý chlapec, který žádnému živlu nevládl. Ale byl to skvělý bojovník. Meč byla v podstatě jeho prodloužená paže. Byl obětavý a nikdy se k nikomu neobrátil zády. Žil pro svou rodinu, ale taky se rád bavil. Často v Severním vodním kmeni chodil na zábavy a každý měsíc si domů přivedl novou přítelkyni.
Calum před devíti měsíci vycestoval do Království země, do Ba Sing Se, kde se konal festival všech světových kapel. Dlouho se odtamtud nevracel. Korra a Mako měli o syna strach a nevěděli, co s ním je. Byli na pokraji psychického zhroucení, než jim před nedávnem přišel domů dopis, že si Calum v Ba Sing Se na festivalu našel novou dívku, že si ji vzal, že si u vnějších zdí Ba Sing Se postavili skromný domeček a ať o něj nemají starost. Chvíli po tom přišel další dopis, kde Koře a Makovi oznámil, že za pár týdnů budou mít vnoučátko. Korra a Mako byli nadšeni, ale mrzelo je, že jim syn nedal vědět o všem dřív.
Teď ale museli řešit svého novorozeného syna Tylera, vládce ohně, který směle dřímal v dřevěné kolébce. Všichni v místnosti byli zticha a sledovali nového sourozence a syna.
Korra se podívala z okna a všimla si, že je úplněk. Byla úplně vymetená obloha. Nádherná noc.
Když v tom najednou někdo začal bušit na dveře a křičel o pomoc. Korra a Mako si nazuli pantofle a běželi dolů. Hned za nimi Asami a Senna. "Donane, hlídej Tylera!", vykřikla ještě na Donana Korra, která si zrovna přes sebe házela kabát.
Mako otevřel dveře. Za nimi stál starý muž, celý udýchaný. "Žene se sem obrovská Tsunami. Zničí celé město! Hradby tolik vody neudrží," sípal stařec. "No tak je musíme zpevnit!" rozhodla Korra. "Senno, Asami! Pojďte za mnou!" Všechny tři vyběhly z domu a běžely na vrchol hradeb. Řítila se sem skutečně obrovská vlna. Korra, Senna a Asami tvořily obrovské vrstvy ledu před hradbami i za hradbami. Korra začala jednotlivé vrstvy prokládat kameny, aby byla hradba ještě pevnější.
V tom si ale všimla, že vlna je příliš velká a že ji hradby určitě neudrží. Vytvořila silný větrný proud, který proti vlně poslala. Vzduch vodu sice rozčeřil, ale vzápětí se zase zcelila. Posílala proti vlně veškeré živly, ale nic se nedělo.
Vlna už byla téměř u hradeb. Korra přešla do avatarského stavu. Celou vlnu ovládla a snažila se ji tlačit na úroveň normální mořské hladiny. Vlna se sice trochu snižovala, ale Koře se boj s ní nedařil. Senna a Asami stále zpevňovaly hradby, až byly silnější, než ty z Ba Sing Se. Když byla vlna pár metrů od hradeb, vyslala do jejího středu Korra obrovský déšť ohně. Před nárazem trochu vody zmizelo. Hradby se probořily a Korra, Senna i Asami plavaly zaplavujícím se městem.
Voda se po chvíli zklidnila. Jako kdyby někdo luskl prstem. Všechno bylo najednou pryč a veškerá voda zpět v oceánu. Senna a Asami se radovaly, ale pak si všimly Korry, která bezvládně ležela o kus dál. Senna se k ní hned rozběhla. "Asami! Asami! Nedýchá! Rychle běž pro Donana! Teď jí může pomoci jedině on!"
Asami běžela k domu, jak rychle mohla. Když přiběhla, vzkázala Donanovi, co se stalo. Oba přiběhli k Senně a ke Koře. "Mami, mami!"křičel Donan a hned začal oblévat vodou všechna možná místa na Kořině těle. Korra stále nejevila sebemenší známky života. "Rychle, musíme jí dostat do duchovní vody," rozkázal Donan.
On a Asami vzali Korru a běželi s ní na místo, kde žili duchové měsíce a oceánu. Ponořili ji do vody a Donan začal pracovat. Korra se nadechla. "Mami!" tekly Donanovi, Senně i Asami slzy radosti. Korra nic neříkala, jen otevřela oči a pomalu dýchala.
Vzali ji domů a položili na postel. Donan Korru ještě zkontroloval a pronesl: "Snad bude v pořádku." Korra usnula. Do postele si lehl Mako a políbil Korru na čelo: "Miluju tě!"pošeptal.
Ráno všichni seběhli dolů a čekali na snídani u stolu. Chyběli jen Korra a Donan. Všichni mlčky čekali, až nakonec přišel dolů jejich bratr se slzami v očích a vzlykal: "Máma zemřela." V tu ránu se rozplakali úplně všichni v domě.
Celý zbytek rodiny se po týdnu rozhodl, že dům opustí a vrátí se k Jižnímu vodnímu kmeni. Nemohli žít na místě, které jim připomínalo skvělou ženu, skvělou matku, avatarku vody, která porodila pět dětí, porazila spoustu nepřátel a hlavně... Avatarku, co obnovila národ vzduchu...