Avatar: Legenda o Thorynovi

Jodie

Ba Sing Se, 1 rok po tom, co Bolin navštívil Thoryna

Thoryn díky svému prastrýci Bolinovi ovládl zemi na mistrovské úrovni.

Dům Thorynovy rodiny je na pokraji rozpadnutí. Calum má všude obrovské dluhy kvůli své manželce, která propadla hraní her o peníze. Nemají ani na jídlo.

Byla noc. Thoryn ležel ve svém pokoji a díval se ven. Jeho pokoj už měl totiž jenom dvě stěny. Tu, kde byly dveře a tu, u které stála postel.

Thoryn měl tento dům během zítřka opustit a vydat se do Národa ohně za svým dědem Makem a strýčkem Tylerem (ten byl téměř stejného věku), kteří na něj čekali na Rokuově ostrově, aby ho začali učit ovládat oheň. Nemohl se dočkat, až ovládne další živel.

Venku byl zrovna úplněk a Thoryn si užíval krásné noci. Vtom uslyšel z vedlejšího pokoje hlas své matky, jak křičí na jeho otce v zápalu vzteku. Thoryn se díval skrz díru ve zdi a sledoval, co se děje.

"Ty grázle, naval mi další prachy, dneska se v Irohovo čajovně hraje paisho-poker a já nemám ani stříbrňák!" Jeho otec ale v klidu odpověděl: "Já žádné peníze už nemám. Všechno jsi prohrála." "Tak prodej barák!"křičela na něj. Calum jí na to odpověděl: "Ty si vážně, Jodie, myslíš, že by naše obydlí, ještě k tomu u vnějších hradeb, někdo koupil? Navíc já bych ho ani neprodal. Narodil se tu přece Thoryn a jednou ten barák, pokud ho spravíme, může mít on." "Thoryn mě už nezajímá. Stejně zejtra táhne do Národa ohně a beztak už se nevrátí. Navíc jsem těhotná!" "Cože?!"byl překvapen nemile Calum. "Jo, takže od tebe stejně brzo vypadnu!"řekla mu s absolutní lehkostí Jodie. "Protože to stejně není tvoje dítě." "Ale co Thoryn? On bude potřebovat matku,"začal se třást Calumovi hlas. "A na co? Stejně mu nikdy s ničím nepomůžu. Nikdy jsem zemi pořádně ovládat nechtěla a proto to ani pořádně neumím. Vůbec mě nepotřebuje a já ho taky nepotřebuju!"řvala na něj Jodie. Calum stále tichým hlasem reagoval:"Cos to řekla?! Jsi jeho matka! Jsi matka avatara a nemůžeš se na něj vykašlat! A s kým jsi těhotná?!" "Co je ti do toho? Jdu od tebe, stejně tu nic nemám, tak co, a žít v takovém chlívě, když můžu být ve vyšším kruhu?! To tak."

Potom si sedla ke stolu, něco načmárala na papír, vložila do obálky, zapečetila a hodila ji na postel vedle Caluma: "Sbohem Calume, a tohle dej Thorynovi." Vzala si taštičku a běžela z domu pryč. Dveře nezabouchla, protože tam už žádné nebyly a Thoryn slyšel svého otce Caluma, jak se rozplakal.

Běžel k němu a utěšoval ho. "Tatí, to bude dobré, spolu to zvládneme." "Máma ti tu nechala nějaký vzkaz, tak si to přečti,"podal mu Calum obálku.

Thoryn otevřel obálku a tam stálo:

Otce nenávidím, ale na tebe nikdy nezapomenu. Odcházím do vyššího kruhu Ba Sing Se, kde mám přítele. Sbohem!

"Máma nás přivedla tam, kde jsme. Její odchod mě tolik nemrzí,"řekl chladně Thoryn. "Ale my to zvládneme, Thoryne, neboj se," povzbudil ho z ničeho nic otec, "bude to sice krkolomná jízda, ale my to dokážeme." "Tati, teď budu muset cestovat po celém světě, abych ovládl další tři živly. Nechci tě tu nechat samotného. Nechceš jet se mnou?"ptal se ho Thoryn. "Ne. Rozhodl jsem se, že pojedu do Jižního vodního kmene. Hrozí jim nebezpečí. Společenství krve se nezastaví před ničím a bude se jim určitě hodit každý. Thoryne, ovládni všechny živly a zastav je!" "Neboj, tati,"ujistil ho Thoryn.

Začínalo svítat. "To jsme se moc nevyspali, co," říkal Thoryn otci. "No jo," povzdechl Calum,"co se dá dělat."

Společně vyšli před jejich "dům". "Takže, Thoryne, je dost možné, že už se sem nikdy nevrátíme," ukázal na jejich domov Calum, "a taky je možné, že než dorazíš za námi do Jižního vodního kmene, aby ses naučil jako poslední ovládat vodu, uplyne dost dlouhá doba. Chci ti tedy říct, aby ses opatroval a učil se ovládat živly co nejrychleji, protože moc Společenství krve stále roste." "Neboj tati, budu ti psát, neměj starost. Mám tě rád," objal otce. "Já tebe taky, Thoryne."

Každý z nich se vydal jiným směrem. Thoryn nasedl na svého jezevco-krtka Huie, zahučel pod zemí a Calum se po svých vydal směrem na jih.