Avatar: Legenda o Thorynovi

Oceán

Severní vodní kmen, ostrov Avatara Kuruka

Senna s Bayem vešli na jednu z lodí do podpalubí. Před nimi visel tmavě modrý závěs a za ním se ozývaly hlasy několika mužů. Senna závěs roztáhla a nakoukla dovnitř: "Á. To jste vy, generále Lunio. Už jste naplánovali naši trasu?" "S tím čekáme na vás Senno,"odvětil generál a urovnal si své dlouhé, do copánků spletené černé vlasy a roztáhl na kulatý kovový stůl mapu Severního vodního kmene.

Generál spustil a při tom ukazoval po mapě: "Takže. Můj návrh je takový, že bychom mohli plout na sever až do Arnooku a tam odtud dopochodovat do hlavního města Severního vodního kmene, do Města vodních duchů." Na to Senna dost rázně odpověděla:"Jenže, generále Lunio, to je po souši moc velká dálka. Já bych to vzala naopak na jih, do zálivu La, kde bychom mohli zakotvit a cestovat přímo přes Korramu a Yuino pohoří přímo do Města vodních duchů. Nebude to snazší? Co říkáte?" "Tak dobře to bude asi rozumnější," řekl Lunio. "Tak tedy vyrážíme!"zvolal.

Lodě vyrazily z přístavu. Na obloze svítil srpeček měsíce a oceán byl klidný. Po nějaké době se však začal zvedat velice silný vítr a oceán se začal bouřit. Zvedaly se obrovské vlny, které Senna a ostatní vládci vody úspěšně odráželi. "Jste všichni v pořádku?" snažila se Senna překřičet vítr. Generál Lunio odrážel vlny stejně jako ona a volal: "Naše loď ano, ale jak jsou na tom ostatní, to nevím!"

Lodě dále pokračovaly rozbouřeným oceánem. Na každé přídi stáli dva vládci vody, kteří odráželi veškeré vlny, aby se lodě nepotopily.

Mezitím, kdy Senna odcházela do podpalubí, si všimla jakéhosi muže, kterého neznala. "Haló!"křičela Senna přes vítr. Muž nereagoval. "Haló!!"pokusila se Senna zařvat o něco hlasitěji. Muž nevydal ani hlásku. Jen pohnul rukou a z rozbouřeného oceánu vystřelil přímo na Sennu obrovský ledový hrot. Senna jeho směr obrátila zpět do oceánu a sledovala onoho muže. "Co tady děláte!?"naštvala se. "Co od nás chcete?" Muž se začínal zvedat a Senně bylo jasné, že tu tenhle člověk nemá co dělat.

Muž jen chvíli nehybně stál a pak se dal se Sennou do souboje. Poslal na ni obrovskou kouli vody. Tu ale Senna přeměnila v led a poslala mu ji zpátky. Muž ji ale odrazil zpět a přidal k tomu další dvě kapalné. Senna ledovou kouli roztříštila a ty zbylé dvě přímo ve vzduchu rozmělnila.

Z vody poslala proud, který muže obmotal v pase, tam ho zmrazila a poslala pod hladinu. Muž se z jeho sevření pomalu, ale jistě dostával, tak ho Senna zmrazila do obrovské koule a to byl jeho konec.

Chvíli na to, celý mokrý, přiběhl generál Lunio a z podpalubí úplně stejně mokrý Bay. "Doufám, že vás také nenapadl žádný vládce vody," starala se Senna. "Mě ano, ale spoutal jsem ho ledem u zábradlí na zádi," snažil se generál Lunio přehlušit vítr a rány, které lodě dostávaly od vln. "Mě napadla nějaká vládkyně, ale podařilo se mi ji připoutat lanem v kotelně, nemá tam žádnou vodu. Tak snad to bude v pořádku,"vyl na ně Bay. "Generále já půjdu s Bayem do podpalubí a vy za námi přiveďte toho muže, co vás napadl! Rychle, nemáme moc času,"rozkázala Senna, která už s Bayem byla na cestě dovnitř. Otevřeli dveře, vstoupili a rychle za sebou zabouchli. "Uf... Tak alespoň už se slyšíme,"povzdechl si Bay. "Co to, sakra, bylo za lidi?" "Asi lidi ze Společenství krve, co nás měli odstranit,"uvažovala Senna. Na to Bay odpověděl: "Jak se o nás ale dozvěděli? Okolo Severního vzdušného chrámu jsme vůbec neputovali." Senna mu položila ruku na rameno: "To nevím, ale jejich cíl byl jasný - my tři. Jsme vůdci celé této výpravy a Společenství krve si jistě nepřeje, abychom se dozvěděli cokoli o tom, jakou spoušť v Severním kmeni provedli. Musíme plout dál. Bayi, teď už jsme kousek od Korramy. Musíme všechny vládce vody najít, odvézt je k Jižnímu vodnímu kmeni a tam je schovat."

Do dveří vběhl generál Lunio s mužem, který byl svázaný lany. "Výborně generále! Teď toho muže i tu ženu dejte do cely u kotelny, svažte je, aby nemohli ovládat vodu a přivažte je ke zdi,"rozhodla Senna. Když Lunio s Bayem a svázaným mužem odešli, jeden ze členů posádky otevřel dveře do podpalubí: "Senno, právě jsme vpluli do zálivu La. Za dva dny jsme v Korramě." "Dobře," řekla Senna, "pošlete zprávu mé sestře Asami, ať si v Jižním kmeni dávají pozor a že už jsme téměř v Korramě a budeme se snažit vrátit, co nejdříve to půjde." "Jistě, Senno,"vzal na vědomí Lunio. "Díky!"

Severní chrám vzduchu, Minův trůnní sál

Do Minova sálu přiběhl jakýsi muž s krátkými černými vlasy: "Pane, naši špióni, kteří měli zastavit výpravu z Jižního vodního kmene už měli být dávno zpět, ale stále po nich není ani stopa." Min, zahalený kápí, chladným hlasem pronesl: "Pošlete, zprávu do Arnooku a Pakkutoshi, že je mohou brzy napadnout. A také pošlete dvě naše lodě do Korramy, kterou stále nemáme pod kontrolou. Korrama vzdoruje velice úporně, ale tentokrát ji jistě položíme k zemi!"