VŠECHNY PROSÍM PŘEČÍST SI POZNÁMKU AUTORA!!!
Nobody's point of view.
Šlachovité paže se napnou. Vazy v měkkém místě na přední straně předloktí se prudce natáhnou a v jednom místě prasknou. Brit zavrčí bolestí, přesto se pevně chytí prsty okolo ližin helikoptéry Apache AH-64, jenž na něj byly přidělány teprve nedávno. Tento vojenský stroj má zpravidla pouze kolečka, no ty byly pro potřeby Fallen příliš nepraktické, proto na něj namontovali tyto ližiny, zajišťující hladký průběh přistání.
Harryho dlouhé tělo momentálně visí několik metrů nad zemí. Pod ním vybuchují auta, střílejí lidé, jezdí tanky, prolétávají stíhačky - probíhá válka. Tričko má vyhrnuté nahoru, takže poskytuje pohled na své svalnaté břicho, v lajnu a na spodní část zjizvených zad. Pevně zatne čelist, protože ho pohmožděné prsty levé ruky zrazují. Pokud by se pustil, pád by sto procentně nepřežil.
Uvědomuje si až příliš dobře, že je tohle všechno jeho chyba. Kdyby se býval nevrátil, Daniel by neměl důvod k útoku na Midnight Stary. Pár měsíců zpátky a neudělal by to. Neví, proč přesně se vrátil. Vlastně si to spíš nechce připustit. Nechce si přiznat, že se vrátil, aby se neopakovala historie. Není sice nejlepším člověkem, avšak Lissandra nosí pod srdcem jeho dítě.
Zamračí se před sebe a sykne. Jeho svaly škubnou, protože Rachel - pilotující vojenský vrtulník - trhne strojem prudce doprava, aby se vyhnula horké střele letící na ně. Tepelně naváděný náboj udělá ve vzduchu půl kruh a obrátí se. Míří na ně. Chce je zasáhnout, ale zabrání ji v tom světlice spuštěná ze stíhačky.
Je to zkurvený nesmysl, pomyslí si Harry a podívá se dolů pod sebe zrovna ve chvíli, kdy je zastřelen jeden člen od Viperů.
I kdyby se snažil, nikdy by svému dítěti nemohl přijít na oči. Je to alkoholově a drogově závislý zloděj, který vykouří nejlépe dvě krabičky cigaret denně. Pod jeho rukou bylo zničeno příliš mnoho životů, včetně těch, které týral u Syndikátu. K tomu všemu mluví sprostě a neumí se chovat. Naprosto špatný příklad pro děcko. Je si téměř sto procentně jistý, že s jeho příchodem by se ani tak nic nezměnilo. Finančně by se staral, ale morálně se zapřísáhl, že už jiný nebude. V tomto svém postoji se cítí bezpečně. Nikdo na něho nemůže a všichni z něho mají respekt - až na jeho vlastního otce.
"Harry, takhle krucinál dlouho nevydržíš!" ozve se do vysílačky v jeho uchu Rachelin hlas. "Kam tě mám hodit?"
Další střela okolo nich prosviští, těsně okolo horní vrtule. Rachel automaticky zatáhne za páku směrem k sobě a donutí tak helikoptéru, aby se zaklonila dozadu. Harry vrčí, protože jeho ruce zůstávají v rovné poloze, zatímco jeho tělo jde společně s vrtulníkem dozadu. Má pocit, že mu praskají ramena, že mu ramenní kloub každou chvíli vyskočí z jamky. Naštěstí Rachel rychle vyrovná stroj.
"Harolde, komunikuj se mnou!" zakřičí do vysílačky tmavovlasá dívka. Nemají příliš mnoho času nazbyt a Harryho sólovost tomu nenapomáhá. Už nejednou je jeho nekomunikování dovedlo k šílenství. Když si Harry umane, jde sólo. Nezáleží mu na tom, že tím riskuje celou operaci. Hlavní je to, že vždycky dosáhne toho, čeho chce. Umí pracovat v kolektivu, ale radši si udělá všechno sám. Nemusí se tak na nikoho spoléhat. Jenom sám na sebe, protože se vždycky může v týmu najít někdo, kdo se rozhodne zrazovat. Zrada. Pro něj se zrazující člověk stává výstrahou a nepřítelem.
"Vydrž, kurva," odpoví Harry nazpátek. Zvuk rotující vrtule naráží do jeho ušních bubínků. Výbuchy a střelba neustávají ani na chviličku. Rachel s vrtulníkem krouží nad věžákem Midnight Starů, zatímco se Harry rozhlíží. Jeho pohled je však ztížen úplnou slepotou na levém oku. Má omezené prostorové vidění a z této výšky nemá příliš mnoho šancí něco spatřit. Rozhlíží se, ale auta, lidé i tank jsou pro něho spíše mravenci, než objekty.
"Rachel, do prdele, slítni s tím trochu níže!"
"Chceš spáchat sebevraždu?"
"Hovno odtud vidím, kurva!" zavrčí naštvaně a potáhne se výše. Levé prsty se mu roztřepou ještě více. Bolí ho a ztrácí v nich cit, protože musejí rozloženě společně s pravou rukou držet sto kilovou zátěž jeho těla. Rachel Christoová váha. Je si vědoma toho, že pokud sletí níže, můžou se dostat na dostřel odstřelovačům i tanku. Není to bezpečné.
"Rachel, zatraceně, sleť s tou krávou dolů, nebo se pustím!" vyhrožuje Harry, ačkoliv ví, že dopad na zem by nepřežil. Silou vůle se drží za doprovodu stávky své levé ruky. Jen na okamžik se pustí, aby ji ulevil. Veškerá práce se přesune na pravou ruku, která se napíná. Vazy se mu naplno natáhnou a hrozí jim popraskaní, proto se Harry znovu levou rukou chytí. Vší silou se vyšvihne, aby okolo ližiny omotal i svou pravou nohu. Ostrý vítr mu šlehá do tváře a rozvlává jeho dlouhé vlasy.
"Fajn. Ale jestli nás zastřelí, bude to tvoje vina!" upozorní ho tmavovláska a s vojenským vrtulníkem začne klesat níže. Vrtule se dostává nebezpečné blízko k betonovým proskleným vysokým budovám. Rachel musí být opatrná, aby do žádné z nich nevrazila. Znamenalo by to okamžitou havárii. Jejich jedinou obranou je momentálně Nicolas. Kdyby vystřelila raketu, mohla by Harryho popálit. Kdyby střílela z kulometu, hrozilo by jeho ohluchnutí, protože je při útočné hlavici až příliš blízko.
Harryho oko se rozhlíží všude na okolo. Mezi tímhle obrovským chaosem hledá jedno jediné auto. Neoznačený šedý pickup, ve kterém by měl sedět Zayn Malik. Muž s pákistánskými kořeny slíbil, že má zbraň, která by jim mohla v této válce pomoci. Pokud si však vymýšlí, Harry nebude váhat. Chytil by ho pod krkem a prostřelil by mu ústa pistolí, přičemž by se mu díval přímo do očí. Neuhnul by ani o milimetr.
"Musíš ještě zesraně níže..." rozkáže Harry. Rachel potáhne páčku od sebe a helikoptéra ještě více klesne.
"Harry, začínají nás zaměřovat..." poví Švýcarka s obavou v hlase, protože se hlavice dvou tanků otočí přímo na ně. Dívá se přímo do jedné z nich. Ve svém nitru cítí, jak se přístroj uvnitř děla začíná zahřívat, aby mohl vystřelit raketu. Nasucho polkne. Radar pravidelně pípá, protože rozpoznává zaměřování. Čím více jsou zaměřeni, tím je pípání rychlejší.
"Harry..." osloví Brita opětovně. Ten ji nevnímá. Ze své hlavy vypudil veškeré zvuky, které by mohly být rušivými elementy. Rozhlíží se okolo sebe a stále hledá to jedno jediné auto. Šedý pick up, to přece nemůže být tak těžké. Těká očima ze strany na stranu. Jeho živé oko pozoruje všechna podélně zaparkovaná vozidla, rozbitá i nerozbitá. Otáčí hlavou a snaží se otáčet i tělo, aby měl větší dosah zorného pole. Potřebuje to auto najít a potřebuje ho najít hned. Děla tanků jsou nekompromisní a rozstřílí je na kusy, pokud se mu to nepovede. Ani Bardin by je nezachránil, protože by se stíhačkou takhle nízko mezi budovy nesletěl.
Koutky rtů se mu zvednou do úsměvu, když to spatří. Jeffova základna se nachází přesně na rozhraní křižovatky. Když se vyjde z prosklených vchodových dveří, dá se vydat buď rovně, doprava nebo doleva. Na silnici vedoucí rovně jsou po obou stranách zaparkovaná v pásu vozidla. Momentálně v tomto úseku stojí tanky a útočníci Najů. Na pravém pásu z pohledu výchozího z budovy stojí zaparkovaná neporušená auta, mezi kterými je dobře viditelný magneticky šedá Toyota Tacoma. Masivní pick up má upravenou korbu, tudíž musely být odstraněna zadní sedadla a zůstala jen ta přední. Vzadu na korbě se krčí nenápadně tělo snědého muže v obleku, který má na nohou položený kufřík.
"Mám ho, kurva..." zakřičí Harry z plna hrdla. "Je v tý zasraný uličce pod námi."
Racheliné oči se podívají skrze čelní sklo vrtulníku. Chvíli hledá, než jej mezi zaparkovanými vozidly najde taky. Poté se podívá znovu na tanky. Oba dva stroje vystřelí děla najednou. Dívka trhne řadící pákou prudce do strany. Hlavice ji minou těsně pod podvozkem a vyletí do vzduchu. Udělají půlkruh, aby se na svůj cíl mohly vrátit, ovšem v útoku jim již zabrání Nicolasova F-22. Tepelná světlice se vypustí přímo před střelami a překříží jim cestu. Obrovský výbuch předvede atmosféru ohňostroje.
Rachel však nezvládne řízení. Helikoptéra narazí do protější budovy. Vrtule do ní seká a proráží všechna skla. Sklo se vysype zčásti na Harryho tělo. Je nucený zavřít oči a zasyčí, když se mu některé z úlomků zařežou do levé paže.
"Rachel, kurva!" vykřikne a pustí se pravou rukou. Chytí si poraněná místa automaticky. Jeho levé prsty se rozklepají ještě více, protože nejsou schopny udržet stokilové tělo. Harryho malíček i palec se pustí. Nadvakrát zlomené prsty vypovídají službu jeden po druhém. Když už hrozí pád, zachytí se Harry rychle pravou rukou. Obě jeho ruce trpí. Cítí pohmožděné svaly i vazy. Podezření na potrhané šlachy se nedají vyloučit. "Prostě s tou kraksnou sleť už do hajzlu dolů!"
"Vypovídá motor!" dostane se mu odpovědí. Rachel potáhne páčkou k sobě, ale masivní vojenský stroj už neposlouchá bezchybně. Dívka potřebuje, aby se stroj odklonil doprava, avšak místo toho se naklání ještě více doleva. Rotující vrtule stále proráží všechno, s čím se dostane do kontaktu. Kancelářské stoly, židle, papíry, květináče a roztrhne nejedno lidské tělo. S vrtulníkem to hází ze strany na stranu.
"Já se od toho kurva neodtrhnu, Harry!" řekne a řízení se jí stále nedaří zvládnout.
&&&
O několik kilometrů dále na střeše jedné z dalších vysokých budov stojí Daniel Styles. Jednu nohu má vyloženou na římse a přenáší na ni veškerou váhu svého těla. Na sobě má úhledně vyžehlený šedý oblek od Giorgiho Armaniho se krvavě červenou košilí bez kravaty. Přes záda má přehozený nabitý kulomet a v rukou svírá dalekohled. Vedle něj je rozestavěno několik příslušníků spolku Naja. Muži mají na sobě červená trička s potiskem kobry roztahující svá dlouhá krční žebra. Přes tričko mají přehozené černé sako ladící s černými kalhotami a botami. Pár z nich svírá v rukou cigaretu, jiní drží pyšně své zbraně. Ženy mají na sobě červené korzetové krop topy svírající jejich prsa. Spodek jim chrání pouze kalhotky s krajkami. Na dlouhých nohách mají podvazky a černé nadkolenky. Podvazky jsou přichycené kalhotkami, aby jim nepadaly dolů. Na nohách mají buď červené tenisky nebo boty na podpatku. Aby neměly odhalené zadky mají na sobě ještě dlouhé kabáty s tři čtvrtečními rukávy a vysokým límcem. Dlouhé vlasy mají buď spletené do copů nebo drdolů. Některé z nich mají červené rukavice. Rovněž buď svírají cigaretu anebo zbraně. Všichni tito lidé pak mají na pravé ruce vytetovanou 3D kobru s rozevřenou tlamou.
"Vypadá to, že máme navrch," pronese Jennifer. Prohrábne si tmavé vlasy, které má jako jedna z mála rozpuštěné. Přejde k Danielovi a opře se o jeho rameno. Zahledí se do dáli, i když bez dalekohledu může vidět pouze výbuchy a lítající helikoptéry či stíhačky. "Zapojit do toho armádu byl ten nejlepší nápad."
"Mého syna by nic jiného neporazilo," vysvětlí Daniel a podívá se do zelených velkých očí Jennifer. "I teď nějakým záhadným způsobem stále žije."
"Můžu se o něho postarat sama, jestli chceš..." dodá dívka laškovně. Dvěma prsty přejde Danielovi po rameni až k jeho tváři. Natočí si ji na sebe. I když je o dobrých 25 let mladší, přitiskne se na jeho ústa. S úsměvem se odtáhne a olízne jeho ucho. "... ráda ti splním přání i v tomto. Sám víš, jak umím být štědrá."
"Udělej to," rozkáže a spustí ruku s dalekohledem. "Chci, abys mi donesla jeho oko, až bude hotovo."
"S radostí mu ho osobně vyrvu z hlavy," poví Jennifer a jednu nohu vystře dozadu. Napůl se hlavou pokloní a otočí se na podpatku. Za pochodu narazí rameny do dvou chlápků a prstem jim naznačí, aby ji následovali. Muži nelení a jdou okamžitě za ní. Nejdříve se připojí dva, pak další dva, pak další a nakonec čtyři ženy. Daniel zůstane na střeše sám. Podívá se na svou ruku a poté si znovu k očím přiloží dalekohled.
Jeho jediný syn byl varovaný, že se do Ženevy nemá vracet.
Porušil to.
Za porušení ho vždycky trestal.
&&&
Lissandra přiloží svou dlaň na sklo. Stojí v jednom z pokojů panelového domu Midnight Starů. Druhou ruku má položenou na svém břiše. Vyděšenýma očima pozoruje scenérii před sebou. Pancéřovaný vrtulník Hughes AH-64 Apache naráží vrtulí do protějšího domu a nedokáže se od betonové stěny odtrhnout. Zpoza vrtule vycházejí jiskry a z motorů začíná čoudit dým. Rachel bojuje s řízením, ale stroj ji neposlouchá. Co je však horší, tak je visící Harry držící se z posledních sil ližin. Otec jejího dítěte. Ruce má napnuté a plné protkaných žil. Dlouhé vlasy má připlácnuté ke zpocenému čelu. Nohama volně kope v několikametrové výšce. Jeho život závisí na výdrží vrtulníku a jeho rukou. K tomu všemu jsou na ně namířeny hlavice už čtyř tanků, které se snaží odrážet Nicolas a ostatní členové Midnight Staru, Viperu, Armaturu a Lloydíi. Z Fallen tady není nikdo, Syndikát už neexistuje a Najové jsou všichni proti nim. Ještě by do toho měla být zapojena policie, ale ta stále nedorazila. Bůh ví, jestli vůbec dorazí, když je proti nim celá ženevská armáda.
"Já jsem tady nikdy neměla zůstávat..." pronese Lissandra sklesle. Kikki se rozběhne a skončí po ní zrovna ve chvíli, kdy se kolem skla prožene další střela, tentokrát z raketometu. Sklo se okamžitě roztříští do všech stran. Kikki si opatrně nalehne na Lissu.
"Lissandro, sebelítost teď nepomůže..." řekne Kikki prudce. Myslela si, že je její kamarádka dost silná na to, aby tuhle akci zvládla. Přežily už spolu mnohé. Všechno to začalo průzkumem v Swiss Silvermoon Tropicaně. Pokračovalo to přes krádeže policejních vozidel, vrtulníků a dalších věcí. Rovněž spolu dokázali přežít útok na francouzský Morningwood a zničily Syndikát, kdy se rozpoutala obdobná válka. Tohle není nic, co by Lissa zvládnout nemohla.
Lissa zvedne své modré oči a zadívá se do těch čokoládových své kamarádky. Pohladí si břicho a povzdechne si. Uvědomuje si, že od té chvíle, co se začalo střílet, se zachovala hystericky. Najednou ji ovládl strach a ona se nedokázala hnout. Nedovede vysvětlit proč, prostě se to stalo. Zřejmě za to mohly hormony, které má rozlítané kvůli těhotenství. Snažila se s tím bojovat, ale bylo to silnější. Je ji jasné, že se musí vzchopit. Nemůže nechat kamarádky, aby se o ní staraly. Samy si musejí krýt záda, nemůžou krýt i její.
"Máš pravdu," pronese Lissa pevně a postaví se na rovné nohy. Z ruky si sundá gumičku a dlouhé husté vlasy si sváže do drdolu.
"Nechápu to, policajti tu už měli dávno být," řekne Carole a podívá se na hodinky. Překvapeně zamrká, když si od ní Lissa převezme zbraň.
"Lisso..." osloví ji blondýnka. "... už jsi někdy někoho zabila? Tady nemůžeš jen ranit."
"Myslím, že všechno je jednou poprvé..." zašeptá Lissandra a prohlédne si svou zbraň. "Tentokrát už se nezaseknu. Musíme se odtud dostat ven. Nemůžeme tu sedět zavřené jako laboratorní krysy v pasti!"
"To je naše holka!" vypískne Kikki nadšeně a svojí kamarádku poplácá po rameni. "Harry by byl pyšný!"
"Harry má momentálně svých starostí dost... musíme mu pomoct."
"Neboj se, Lisso... Harry zvládl horší situace než je zavěšení na vrtulníku," pronese pobaveně Carole a otevře dveře. Do jejich ušních bubínků narazí funění, jak se chlapi z armády a od Najů snaží vyběhnout schody nahoru.
"Prostřílíme se dolů. Kikki, Lisso, připravené?" zeptá se jich a nabije svou další zbraň, kterou měla nabitou pod sukní.
Obě tmavovlásky přikývnou.
&&&
Karosérie celého šedého pick upu se víc narazí na kola, když na jeho korbu dopadne stokilové svalnaté tělo. Harry zavrčí a chytí se za pravou paži, na kterou plnou váhou dopadl. Podívá se přivřeným okem nad sebe. Bojový vrtulník Apache bude muset co nejrychleji přistát, jinak hrozí nepěkná exploze, kterou by Rachel neměla šanci přežít.
"Už jsem myslel, že jsi chcípl, idiote!" Zayn Malik poplácá rukou na střechu auta. "Jeď, Vazquezi, jeď kurva!" popožene řidiče tmavé pleti. Muž zařadí zpátečku, dupne na plyn a donutí celý kolos, aby začal couvat v momentě, kdy v místě jejich stanoviště vybouchne raketa. Phillipe Vazquez otočí pravou ruku dlaní vzhůru, aby se podíval na nepěkně sšité místo. Poté, co zradil Fallen, ho Harry chytil za ruku a nožem mu odstranil tetování křídel, které spojovalo tuto nově vytvořenou skupinu. Kvůli chybějící kůži je však jeho ruka už nadobro zdeformovaná. Nepomáhal by Stylesovi za to, kdyby mu Zayn neučinil nabídku, která se neodmítá.
"Ale běž do prdele!" zavrčí Harry a opatrně se po korbě začne soukat, aby se posadil. Opře svoje mohutné tělo o zadní část kabiny a vydechne, s ramenem v jednom ohni. Bolí ho to, ale není to nic, co by nevydržel. Jako dítě zažíval o mnohem horší bolesti. "Co pro nás kurva máš?!"
"Já bych přece jen až tak nepospíchal," pronese provokativně Zayn. I v této situaci dokáže být provokatér. Líbí se mu, že má momentálně navrch. Vždycky to byl Harry, kdo ho měl v šachu, dokud ho neodstranil.
"Maliku," osloví ho Harry opatrně. "Dovol mi ti zkurveně připomenout, kdo tě dostal z toho zajebaného vězení a kdo tě dostal do toho zatracenýho křesla! Jestli mi okamžitě že neřekneš sakra... co máš, tak tě kurva odprásknu!"
"To by ses to nedozvěděl už nikdy," odfrkne si Zayn a založí si ruce na hrudníku.
"Poradil bych si, ksakru."
"Asi těžko, Harolde. Ty ani nevíš, jak se na myšce kliká pravým."
Harry sklopí pohled. Dlouhé vlasy ve vlnách lemují jeho zjizvený obličej. Ostrá čelist se od vzteku zatne. I přesto, že mu už táhne zřejmě na dvacet pět let (to už to musejí být tři roky od doby, co přišla Lissa), se ještě nenaučil, jak přesně se ovládá technologie. Měl na to Liama, měl na to ostatní lidi. Nemusel se starat o ty věci, jenž pro něho byly španělskou vesnicí.
"Maliku," osloví ho Brit znovu, zatímco se Phillipe snaží ujet pronásledujícím autům od Najů. "Ty jsi přinesl zatraceně něco... CO JE KURVA TECHNOLOGICKÉ?!" poslední čtyři slova zakřičí dostatečně nahlas, aby jej Zayn dobře slyšel.
"Věř mi, že tohle je revoluční..." mrkne na něho Zayn, snažíc se působit v klidu, ačkoliv ho ten řev zasáhl.
"V tom baráku chcípnou lidi, jestli to budeš takhle zasraně zdržovat!"
"Odkdy ti záleží na cizích lidech?" zasáhne Zayn citlivé místo a zavrčí, když Phillipe trhne volantem prudce doleva. Jeho tělo spadne na Harryho, který jej okamžitě od sebe odstrčí a poposedne si dále, jako by měl Zayn nějakou přenosnou nemoc.
Samozřejmě, že mu jeho otázku nezodpoví.
"Dobře, tohle nebudeme řešit..." uzná Zayn nakonec a natáhne se přes Harryho dlouhé tělo. Do ruky vezme stříbrný kufřík a položí si ho na stehna, zatímco je pronásledují červené vozy Najů. Phillipe dělá všechno pro to, aby je v úzkých uličkách východní Ženevy setřásl. Zayn položí své dlaně na kufřík a věnuje Harrymu pohled.
"Řeknu to jednoduše, Harry," začne a západky kufru odjistí. "Tahle zbraň není sranda a musíš ji užívat s rozumem. Jestli zaměříš něco jiného, budeme mít všichni nahnáno, chápeš?"
"Proč to dáváš potom kurva mně, když na takový zasraný věci tu máme..." Harry zvedne ruce do vzduchu a naznačí uvozovky. "... zatracený odborníky?"
"Protože nikdo nemá chladnou hlavu jako ty..." odpoví mu upřímně jeho společník s arabskými kořeny a poté kufřík otevře. Trhne to s nimi prudce do strany, když Phillipe odbočí. Zayn pořádně přidrží kufřík a zavře oči. Zhluboka se nadechne a poté se podívá zpátky na zbraň uloženou v polystyrenu. Stříbrná zbraň hromadného ničení připomíná svým vzhledem bezpečnostní kameru s držadlem podobnému pistoli. Na jedné straně kamery je čočka, vedle které je červený zaměřovač. Z druhé strany je kukátko, kterým se útočník dívá. Harry nepřestává tu věc pozorovat, když ji Zayn bere opatrně do ruky. Na víku kufru zevnitř je poté zelený radar, který se točí a označuje nepřátelé.
"Co to kurva je...?" zeptá se Harry. Ohryzek se mu nadzvedne, protože polkne. Nemá zkušenosti se zbraněmi, na které je potřeba technologických znalostí. Rád se pere ručně, popřípadě používá nože a pistole. Tohle je na něho až příliš složité.
"Tohle je bombardér... tak nějak," vysvětlí mu Zayn a podívá se na něho. Koutky mu pořád cukají nahoru, zatímco se v jeho čokoládových očích leskne triumf.
"Do prdele..." Brit si promne obličej. "Co to zatraceně dělá, Maliku?"
Zayn si zbraň přiloží k oku a namíří ji na skupinku aut, které je pronásledují. "Použij laser k zaznačení cílu..." poví pomalu. Z červeného zaměřovače vystřelí tenký proužek laseru, který postupně začne blikat. Čím déle Zayn míří, tím je frekvence blikání rychlejší.
"... a pak už jen sleduj, jak do oblasti proniká smrtící déšť," dodá a zmáčkne spoušť. Poté zbraň složí a podívá se na Harryho. "Věř mi. Nebudeš chtít být blízko."
"Co to ksakru..." Harry by býval dopověděl svou větu, avšak je přerušený hlasem z kufru;
'Shnijte v pekle, hajzlové...'
Britova zornička posazené ve smaragdové duhovce se rozšíří, jakmile se z čistého nebe snese raketová střela pronásledující skupinku označených aut. Těsně nad nimi se rozloží na několik malých částí a postupně do každého z nich naráží. Výbuchy otřásají zemským povrchem i okolními budovami. Tlaková vlna doprovázená ohněm se rychle blíží k stříbrnému Nissanu.
"Vazquezi, šlápni na to, jestli chceš žít!" praští Zayn s úsměvem do střechy, zatímco černoch šlape na plyn. Dostává auto co nejrychleji odtud. Harry stále s pootevřenými ústy sleduje masivní výbuch, který odstranil nepřátelé jako kus nepotřebného hmyzu. Jeho očí se poté zvednou k nebi. Obloha je jasně modrá, občas přerušená bílými líně se táhnoucími mraky. Dívá se všude na okolo, ale zdroj té síly nikde nevidí.
"Odkud to zatraceně přišlo?!" vykřikne a chytí Zayna za tričko. Přitáhne si ho k sobě a zamračí se. "Odpověz mi kurva na tu zatracenou otázku!"
"Víš, Harry, to je na tom to nejkrásnější," odpoví mu a sklopí pohled.
"Cože?!"
"Nevím, odkud to přišlo, protože to není důležité. Jediné, na čem záleží je, že to může odstranit všechny... a všechno," vysvětlí a poté mu zbraň přitiskne na široký hrudník. "S touhle věcí máš moc, Stylesi. Jak jsem řekl, jsi jediný, kdo využívá chladnou hlavu, proto... uvažuj rozumně, než něco označíš. Můžeš zahubit je..."
Odmlčí se a zhluboka se nadechne.
"... ale rovněž můžeš zahubit nás všechny."
----------
Fuuuha, vítejte po delší době u dalšího dílu Hopeless!!! :D
Ehm, asi si říkáte, co se to stalo, že je kapitola takto krátká - ano, je to na mě nezvyk, má jenom pět a půl stránek, ale vyšlo to takhle (protože je to mezikapitola), no každopádně další kapitolu začínám ještě dneska, takže se brzo můžete těšit na další, jelikož Hopeless do konce července tentokrát už doopravdy skončí. Chci se toho zbavit - co se však mění je teda nakonec fakt, že HL bude mít kapitol 70 a ne 69 jak bylo původně v plánu.
Takže... co myslíte, kdo vyhraje válku? :D Naší Fallen + ostatní spolky, anebo Najové? Anebo se Harryho nenávist k celému městu dostane na povrch a zničí celé město? :O
Každopádně TO DŮLEŽITÉ kvůli čemu jsem chtěla, ať si přečtete poznámku je, že HL píšu už přes tři roky a je možné, že jsem na některé věci zapomněla... pokud si vzpomínáte, nebo jste noví čtenáři, že je v tomto příběhu nějaká nesrovnalost, něco co nebylo vysvětleno, prosím napište mi to... :)) všechno bych postupně dovysvětlovala ve finálních dvou kapitolách :)))
Takže... tohle je pro dnešek ode mě vše :) doufám, že jste si kapitolu užili, i když byla krátká - všem děkuji za krásné komentíky, votes a hlavně trpělivost :))
Domča