po nějaké době, jsem uslyšel jak se otevírají vchodové dveře. Hned mi došlo, že je to Xiaojun, ale naděje, že mi pomůže, jsem si moc nedával.
,, Yangie ? " zvolal mé jméno.
,, Jsem... Jsem v obýváku. " nabral jsem svou zbylou sílu, abych mohl normálně mluvit.
,, Bože, Yangu. " přiběhl hned ke mně a opatrně mě posadil. To se mému tělu vůbec nelíbilo, a tak jsem vyjekl.
,, Omlouvám se. "
,, T-to nic. "
,, Vážně se moc omlouvám. " začal mi utírat slzy.
,, Neměl jsem tě tu nechávat, ale vůbec jsem netušil, že tě zmlátí. "
,, To je dobrý. " snažil jsem se ho ujistit. On za nic nemůže, i když mě mohl zachránit.
,, Udělám ti vanu, hm ? " prohlédl si můj obličej. Já jenom přikývl a on si mě opatrně vzal do náruče. I jeho opatrnost dost bolela.
Xiaojun mě odnesl do mého pokoje a hned na to do koupelny, kde mě posadil na zavřený záchod a začal připravovat vanu.
Jakmile bylo vše připravené, přišel za mnou a začal mě vyslékat. Oblečení hodil někam na podlahu, a pak si mě vzal opět do náruče a položil mě do příjemně teplé vany.
,, Je voda dobrá ? " otázal se starostlivě. Myslím, že je jasné, kdo z nich je můj oblíbený.
,, Ano, je. " přikývl jsem a vydechl.
,, Dobře. " pokýval hlavou.
,, Půjdu ti najít oblečení a ještě zajdu pro mastičku, která ti pomůže s modřinami. " pohladil mě po vlasech.
,, Tak jo. "
Xiaojun se pousmál, zvedl se a odešel z koupelny. Já tedy zůstal v koupelně sám, a tak jsem si začal hrát s pěnou, kterou mi Xiaojun do vody přidal.
,, Yangie, Zlato, kde máš tu věci z obchoďáku. " otázal se mě po několika minutách Xiaojun.
,, Pod postelí. " odpověděl jsem aniž bych pořádně popřemýšlel, o jakých věcech mluví.
,, Ehm, Yangu. " přišel za mnou do koupelny.
,, Co je tohle ? "
Otočil jsem se k němu a uviděl svůj test.
,, To je... To je těhotenský test. " až teď jsem si uvědomil kam jsem ho vlastně navedl.
,, A je pozitivní. " řekl Xiaojun a pohledem těkal mezi mnou a oním testem.
,, Ty čekáš dítě. " lehce zvýšil hlas a mně se nahrnuly slzy do očí.
,, J-já se omlouvám, nechtěl jsem. " začal jsem se omlouvat.
,, Ani nevím jak se to stalo. Prostě jsem šel do lékárny a řekl paní své příznaky. Ona mi hned dala tohle. " vysvětlil jsem.
,, Hendery to ví ? " tentokrát pohledem zůstal na mně.
,, Neví. " zakroutil jsem hlavou. Mé ruce instinktivně sjely k mému bříšku, jako takový ochranný akt.
,, No, jak tě vytáhnu z vany a pomůžu obléct, tak mu to přijdeme říct. " prozradil mi plán, který se mi vůbec nelíbil.
,, Ne ! " vykřikl jsem.
,, Nesmí to vědět, ani ty jsi to vědět neměl. "
,, YangYangu, musí to vědět. " lehce se zamračil.
,, Navíc bychom se to jednou dozvěděli a ty by jsi s tím nic udělat nemohl. " test vyhodil do koše a přišel zpátky za mnou k vaně.
,, Jak ? Neřekl bych vám to. " díval jsem se mu do očí.
Xiaojun se pousmál.
,, Víš, tvé bříško začne postupem času růst a bude veliké. " pověděl mi.
,, Aha. " sklopil jsem pohled.
,, To jsem nevěděl. "
,, Ani jsi to vědět nemohl. " pohladil mě po rameni.
,, Půjdu najít tvé oblečení, a pak půjdeme ven. "
,, Dobře. " vydechl jsem.
,, Neboj, Hendery je sice zlý a teď tě i zmlátil, ale věřím, že bude rád. " usmál se na mě a zase odešel z koupelny.
,, Jsem zpátky. " přišel za mnou Xiaojun a čisté oblečení odložil.
,, Zvládneš ustát ? "
,, Myslím, že ano. " kývl jsem hlavou a Xiaojun mi pomohl se postavit. Když si byl jistý, že ustojím, rychle vzal ručník, který kolem mě obmotal a vytáhl mě z vany.
Poté mě pořádně usušil a namazal mi části těla, na kterých se začaly dělat modřiny. Následně mě oblékl a vanu vypustil.
,, Půjdeme za Henderym, jo ? " chytil mě za ruku.
,, Slibuji, že ti teď neublíží. " dodal a společně jsme vyšli z mého pokoje.
Oba jsme vešli do pokoje Xiaojuna a Henderyho, ve kterém jsem teď poprvé.
,, Oh, jdeme si hrát ? " otázal se Hendery, když si nás všiml.
,, Ne. " odpověděl mu Xiaojun.
,, Přivedl jsem ho sem, protože ti YangYang musí něco říct. " mou ruku pustil a postrčil mě před sebe.
,, Co mi chceš ? " trochu se zamračil a překřížil ruce na hrudi.
Nervózně jsem polkl.
,, No, já-
,, Můžeš přestat koktat ? " mluvil naštvaně.
,, Dostaneš další trest. " pohrozil mi.
,, Čekám miminko. " vyhrkl jsem ze sebe, protože jsem se bál, že mi zase ublížit.
,, Cože ?! " vykřikl a postavil se z postele.
,, To nejde ! Jsi přece naše hračka na sex, nemůžeš být těhotný. "
,, Hendery, no tak. " promluvil za mě Xiaojun.
,, Upřímně, je to naše chyba, že otěhotněl. "
,, Naše chyba to klidně být může, ale to dítě si nechat nesmí. " i přesto, že mluvil na Xiaojuna, pohled měl zabodnutý do mě.
,, Musí se ho zbavit ! "
,, Hendery ! " Xiaojun ho okřikl.
,, Ty se ho teď budeš zastávat ?! " konečně se na něj podíval.
,, Copak zapomínáš, proč tady je ?! "
,, Já moc dobře vím, proč tady je, ale ty asi zapomínáš ten úplně hlavní důvod, proč zde je ! " oba dva po sobě křičeli a já jen tiše brečel.
,, Asi ti budu muset ukázat, kdo je tady pánem ! " zavrčel Hendery.
,, YangYangu, vypadni. " rozkázal a já ho poslechl.
Utekl jsem z toho pokoje a zavřel se ve svém. Lehl jsem si na postel a objal své dva nové plyšáky a jenom plakal.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡
😇😇
Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡
Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡
Veve-IsHere