Unknown in the night |POZASTAVENO|

9. Kapitola

Marinette sebou silně škubla a rychle se narovnala, protože doteď spala na lavici. Spala by i dál, kdyby by jí Alya nedala loktem do žeber. Měla by si se svou nejlepší kamarádkou promluvit o tom, jak lidem stále dáva loktem do žeber. Je to dost bolestivý.

,,Tys včera nespala nebo co?" zeptala se tiše brunetka s brýlemi Marinette, dívajíci se přitom na profesorku, která teď vykládala něco o rovnicích nebo co. I tak jí neposlouchala.

Modrovlasá dívka si promnula unavený obličej. ,,Ne. Dělala jsem na tvých šatech skoro do půlnoci. Pak jsem usnula na stole." řekla a Alya uznaně pokývala hlavou.

,,Nemusíš kvůli mým šatům chodit spát pozdě, pak vypadáš jako zombie skřížený s múmií, který má svou ruku ze spaní oddtlačenou na tváři." uchchetla se a zadržela smích, který se jí dral z hrdla, když modrovláska vykulila oči a chytla se tváře.

,,Slečno Dupain-Chengová a slečno Césaire, nevyrušuju vás náhodou? Myslela jsem si že jediný sabotér každé hodiny je jen pán Lahiffe." zeptala se přísně profesorka a ignorovala Ninové mrmlání, že on ani náhodou není žádný sabotér hodin a že se mu má jako omluvit zato, že mu urazila jeho hrdost. Ale když viděl, že ho profesorka totálně ignoruje, uraženě se nafoukl a překřížil si ruce na hrudi.

Marinette při oslovení paní profesorky zrudla a už chtěla ze sebe vydrat nějaké ospravedlnění, ale Alya jí předběhla.
,,Ne, paní profesorko, nevyrušujete nás. My sme akorát skončili s vyprávěním o lineárních rovnicích, které ste nás tak výborně naučila a já jsem se tady Marinette ptala, jako může někdo tak dokonale naučit lineární rovnice? No řekněte?" dořekla Alya a Marinette se na ní podívala jako na totálního blbce. Nechápe jak tá holka může tak lhát. Vždyť tuhle učitelku nesnáší ze všeho nejvíc a na víc říká že učí jako...no to už si domyslete.

Profesorka se nad Alyiným proslovem malinko zarazila a pak si nervózně odkašlala. ,,Děkuju, slečno Césaire, za..ehm..milá slova...ale to si říkejte po hodině. Teď se soustředte na vyučování, prosím." nejistě odpověděla profesorka a dala se na sepisování nějakých rovnic na tabuli.

Marinette otevřela sešit a zamračila se na Alyu, která si spokojeně broukala nějakou melodií a při tom si zapisovala do sešita co psala profesorka. Pak se koutkem oka podívala na svou kamarádku a stuhla, když jí probodávala vraždícím pohledem.

,,No co je?" zašeptala jí, když se na ní pořád mračila.
,,Proč si zalhala?" zeptala se tiše.
Alya protočila panenkami. ,,Zachránila jsem ti ten tvůj návrhársky zadek. A i tak, byla to jen taká nepatrná lež." řekla jí na oplátku a dál si jí nevšímala.

Modrovlasá koprtinka si povzdechla a dala se na odpisování z tabule.

Před nimi v lavici si jeden kluk pečlivě zapisoval poznámky, zato druhý to měl u své zadnice. Konkrétně kluk s červenou kšlitovkou. ,,Kámo, já se nudím." řekl Nino a blonďák se na něj podíval.
,,Tak si piš poznámky, ne?" zeptal se nevrle a psal dál.
,,Ale to se mi nechce." odvětil mu nazpátek Nino a udělal si kuličku z papíra, kterou pak hodil po blondýnnce vedle v lavici. Tá se začala otáčet, že kto to udělal.
,,Tvůj problém." řekl mu zelenooký blonďák.

Nino si odvrkl a udělal další kuličku, kterou hodil tentokrát po svém spolusedícím do tváře.

,,Nino, přestaň!" zavrčel na něj Adrien a snažil se soustředit na vyučování.
,,Nene." zachechtal se Nino a vyplazil na svého nejlepšího kamaráda jazyk jak dítě.

Adrien si něco nesrozumitelného zamumlal a začal ignorovat malé kuličky, které po něm házel ten hnědý ňouma. Když to Nina přestalo bavit házet do sochy, otočil se za svou přítelkyní a hodil po ní papírovpu kuličku taky. To co se stalo pak, vůbec nečekal.