Unknown in the night |POZASTAVENO|

5. Kapitola

Vzbudila se na zvonění budíku, který, po dlouhých pěti sekundách, s rachotem skončil na zdi oproti.

,,Marinette co to bylo?!" vykřikla její mamka zdola.

,,Budík!" zakřičela nazpět a čekala odezvu, které se nedočkala. Její máma si o ní už musí myslet své, když pokaždé kupuje nový budík, který i tak nakonec skončí na zemi rozbitý. Jo, určitě si myslí že je její dcera šáhla.

Protočila se na druhý bok.

,,Marinette, to nemyslíš vážně," řekla otráveně Tikki a dala si rolu vzbudit a nahnat do školy tú línou dívku.

,,No jo Tikki, už jdu." odehnala to červené stvoření, které jí nedalo spát a posadila se. Ušklíbla se na Tikki. ,,Dobré ráno."

,,Dobré," zasmála se. ,,Radši se jdi podívat do zrcadla." Řekla a zadržovala smích.

,,Co?" zeptala se a vyběhla z postele rovno k zrcadlu. Znovu málem dostala infarkt. Tyhle dny je dostává celkem často, jak si stihla všimnout.

Chytla se ptačího hnízda, které měla na hlavě. To bylo asi z toho deště, když byla venku. Zdvihla chumáč na rameni a poté ho nechala volně padnout nazpět.

,,Bože, to nestihnu vyčesat." povzdechla si.

Tikki se podívala na hodinky v mobile. ,,No máš patnáct minut do zvonění, jako tě ale znám, příjdeš zase pozdě."

,,Patnáct?! Sakra jak?!" vykřikla modrovlasá koprtinka a rychle vytáhla ze skříně šedé tričko a bledě modré džíny. Oblékla se a snažila se rychle si rozčesat to ptačí hnízdo na hlavě a čistila si při tom zuby. Nedařilo se jí to a ona s povzdechem položila hřeben na stůl.

Měla ještě šest minut do zvonění, tak rychle skočila po tašce, kde se schovala Tikki a běžela dolů.

,,Mami, potřebuju nový budík." řekla mamce, když si do tašky dávala svačinu a při tom se koukala na hodinky.

,, Znovu? Oh, no dobře. Tak ti ho půjdu koupit."

,,A jinak, nemáš být už ve škole?" zeptala se své dceři, která ještě byla doma zatímco měla být ve škole.

,,Už jdu, už jdu. Pá mami." dala jí pusu na tvář a utíkala do školy.

Začalo zvonit a ona vtrhla do třídy právě vtedy, kdy do nich vešla třídní a z rukou jí vyletěli všechny papíry, které její učitelka držela.

,,Omlouvám se." zapištěla Marinette a brala rolu všechny papíry rychle sebrat.

,,To je v pořádku Marinette, nehody se stávají." Utěšovala jí mile učitelka a též začala sbírat papíry ze země. Pak si Marinette šla sednout, zatímco třídní zatleskala, aby se třída zklidnila.

,,Dobře třído, klid!- Kime, přestan cpát Maxovi tužku do nosa. Alix a ty nečmárej fixou po Ninověm obličeji, a prosím vzbuďte někdo Nina. Děkuju. Ticho!"zakřičela už naštvaná učitelka hlasitěji a celá třída konečně stichla a usadla na své místa. Adrien Nina vzbudil tým že mu dal pohlavek a ten se rychle vzbudil. Celá třída se začala smát, měl na tváři pomalované srdíčka a knír.

,,Co? Co je k smíchu?" vyptával se nechápavě, co je tak směšné. Pak mu Alya zezadu podala malé zrcadílko. Divně se na ní podíval a sebral si to. Zapištel.

,,To co je?! Kto to udělal?! Hmm, ale s tým knírkem vypadám dost sexy." teď se s třídou zasmála i učitelka.

,,Dobře Nino, necháme toho. Chci vám něco oznamit!" řekla a celá třída jí upřeně sledovala a poslouchala co jim chce oznámit.