Tohle hobita nezlomí

Nemám jinou možnost

Trpaslík se uklonil. „Dwalin," zabručel. „K vašim službám."

Cože? K mým službám?

Ne, ne, ne. To se neděje. To je hodně špatný vtip. To by mi ani Lobelie neudělala!

„Uhm... " rychle jsem si uvázal rozhalený župan. „Ehm... Bilbo... Pytlík." Nemůžu dýchat. Nemůžu dýchat! „K těm vašim," dostal jsem ze sebe.

Trpaslík prošel dovnitř, jako by mu to tam patřilo.

Ale neee. Tohle je horší, než kdyby mě zabil. „Zná— známe se?" dostal jsem ze sebe.

Přišel ke mně blíž. Příliš blízko. Dlouhou chvíli se na mě díval. Byl cítit potem a... kovem. Měl huňaté černé vousy. „Ne," řekl potom.

Než jsem se stihl, zeptat, co tu teda dělá, zeptal se: „Tak kudy mám jít, hochu? Je to tudy?"

„Co kde je?"

„Večeře," řekl mi, jako by to byla ta nejjasnější věc a hodil po mně plášť.

Dobře, najít aspoň jednu radostnou věc. Jednu jedinou. Dal mi plášť, abych ho pověsil, takže se nebude válet po zemi. Teda, sice ho hodil, ale to je jen drobný rozdíl.

To je hodně slabý.

Vždyť mi může rozmlátit obličej jako marmeládovou taštičku!

Ale trpaslík pokračoval. „Říkal, že tu bude jídlo. Hodně jídla."

„Kdo, kdo to říkal?"

Trpaslík neodpověděl. Vypadalo to, že šel za nosem a našel moji rybu. Pustil se do ní.

Proč bylo v kuchyni najednou takové horko? Kam se poděl všechen vzduch? Proč nemůžu dýchat?

Ale ne. Ale ne. Ale ne.

To nevydržím.

To nedám.

Něco jsem zamumlal a utekl do koupelny. Opláchl jsem si obličej studenou vodou. Opřel se o umyvadlo a dýchal. Snažil jsem se zpomalit svůj dech. A studená voda pomáhala. Tohle nebylo dobré. To vůbec nebylo dobré. Ta ledovka mě dostane!

Nedostane.

Nesmí.

Podíval jsem se na sebe do zrcadla. Nedostali mě vlci. Nedostala mě řeka. Nedostala mě ledovka. I když se o to pořád snaží. Nedostane mě ani nějaký trpaslík. Přišel. Nají se. Odejde. Přišel. Nají se. Odejde.

A co když neodejde? zeptal se mě malý hlásek vzadu hlavě. Ledový hlásek.

Bodliny ledu se mi v žaludku rozrostly.

Tak mu ustelu v hostinském pokoji a odejde ráno. To by přece nebyla hobití pohostinnost, kdybych ho vyhnal ven na noc.

Jo. To zvládnu.

Osušil jsem si obličej a narovnal si župan.

To zvládnu.