Je mi líto, zlato

Smítko 🙄

Konečně zazvonilo na po poslední hodině a my se
konečně mohli odebrat ke skříňkám. Když říkám my tak myslím samozřejmě mě a Lukyho ale dneska to je jiné jde s námi i Alex, ale mě to nevadí jsem vlastně naopak ráda. Jo jsem se dozvěděla tak je původně z Kladna a v Praze je kvůli tomu, že si tu jeho táta našel práci. Luky z něj teda ještě vytáhl, že je něco přes půl roku single a pro Luky ho smůlu hetero.
"Takže já zas nepochodím!" strkl do mě Luky u skříněk.
"Co to meleš?" otočila jsem se na něj s nechápavým pohledem.
"No je hetero" řekl Luky trochu otráveně ale naštěstí ne tak nahlas aby to slyšel Alex. "Máš šanci!!" vyhrkl na mě ale hned po tom.
"Ale já nevím, není to brzo? Přece jen je to teprve měsíc a půl od toho s Martinem" pokrčím rameny a zandám do své skříňky pár sešitů a pak jí zamknu.
"Brzo, brzo to si budeš říkat pořad, že je na něco brzo a nikdy se nikam nepohneš, musíš prostě něco dělat, ať toho kreténa dostaneš z hlavy a tohle je ideální příležitost na to." řekne Lukáš a já s ním musím i, když nerada souhlasit
"Tak jdeme?" zeptá se Alex, který zrovna přišel z WC a já přikývnu.
Jdeme rovnou cestou přímo na zastávku autobusu a čekáme až nám přijde. Máme namířeno na jediné možné místo a to samozřejmě do Bulbíny, i přes to co se stalo tu kavárnu stejně miluju.
"Hele kam vlastně jedeme?" zeptá se Alex obratem co dojdeme na zastávku.
"Nech se překvapit!" řeknu a už vidím přijíždějící autobus. Všichni nastoupíme a vyrážíme na nejlepší oříškové latté na světě.
———————————————————————————

Dorazíme před Bulbíny, kde se rozhodneme vzít si to sebou a jelikož má Luky u mě dluh pošlu ho pro svojí oblíbenou nabídku dovnitř. Alex si rozhodne dát to samé a Luky mu nabídne, že mu to vezme taky a tak zůstaneme s Alexem před kavárnou.
"Takže?" podívá se na mě tázavým pohledem Alex.
"Co takže?" nechápavě nadzvednu obočí.
"Pochopil jsem správě, že teď nikoho nemáš?" zeptá se a já na jeho otázku stále s nechápavým pohledem přikývnu. Naše konverzace ale dál nepokračuje protože se přiřítí Lukáš z kavárny. "Takže jedno latté pro dámu, jedno pro pána a jedno samozřejmě pro mě" pronese Luky nadšeně s důrazem na poslední část jeho věty. "Zajdeme s tím do parku ne?" řekne hned na to a my souhlasíme a tak je určen cíl naší cesty.
———————————————————————————
Hned co dojdeme k parku tak se posadíme na nejbližší lavičku. Luky se skoro ani neposadí a s mrknutím na mě prohlásí, že musí domů.
Já ale přesně vím, že domů nemusí a dělá to jen kvůli tomu aby jsme byli s Alexem spolu.
Potom co se nám ztratí Lukáš z dohledu začne Alex pokračovat v konverzaci se kterou jsme skončili před Bulbíny.
"Okey, vím, že jsem asi trochu vlezlý, ale proč si vlastně sama?" vyhrkne na mě a já se ani nestačí nadechnout k odpovědi, zatím co Alex pokračuje dál. "Já jen, že to upřímně fakt nechápu." dodá.
"No, abych řekla pravdu, tak mě bejvalej podvedl no." řeknu a všimnu si Alexova soucitného pohledu o, který upřímně řečeno vlastně nestojím. "To je mi líto." řekne a já se na něj pousměju. "Nemusí, už je to za mnou." zalžu ale toho si Alex nevšimne a odvětí. "Tak to je dobře." řekne a já se usměju. On mi úsměv vrátí. "Ten jeho úsměv" řeknu si sama pro sebe v hlavě a aniž bych to chtěla začnu se nekontrolovatelně červenat. "Ale copak?" řekne Alex trochu se šibalským úšklebkem. A tím mě vytrhne z mého zírání na jeho úsměv. "Nic, nic já se jen na chvílí zamyslela." řeknu a všimnu si, že teď na mě naopak zírá trochu on. "A nad čímpak si přemýšlela, já třeba teď myslím na jednu jedinou věc." přitom co mluví se ke mě začne přibližovat, až jsme od sebe jen malý kousek. Alex je ale rozhodnutý si přivlastnit i ten malý kousek mého osobního prostoru.
Přiblíží se ještě blíž a ale pak se jako mávnutím kouzelné hůlky zase oddálí a pronese "Promiň jen si měla nějaké smítko na mikině". Co, co, cože tak já už čekám jak mi dá pusu, kolem nás začnou lítat srdíčka a ono tohle. Jsem asi trapná ale kdo by v téhle situaci čekal smítko na mikině.
"Ne, ne v pohodě díky!" řeknu trochu zklamaným tónem ale on si naštěstí ničeho nevšimne. Ještě tam tak hodinu a půl sedíme a kecáme o kravinách, ale pak mi dojde, že musím vyzvednout bráchu z tenisu. "A sakra Tadeáš!" pronesu a vyskočím z lavičky, ale pak si uvědomím, že Alex naprosto netuší, kdo Tadeáš je. "To je můj mladší brácha a za půl hodiny ho musím vyzvednout na tenise!" vyhrknu, když už jsem skoro na odchodu. Alex na mě překvapivě kouká ale pak nabídne, že má ještě volno a zajede tam se mnou a tak se vydáme společně na autobus.
———————————————————————————