Rozpadající se maska (Sugahina)

-3-

Bylo příjemné teplé ráno a vítr jsme měli v zádech, takže jsme za chvilku byli před školou. Sundal jsem Natsu z nosiče, popřál jí hodně štěstí a řekl, že odpoledne musí jít domů sama, protože budu mít tréning.

S lehkým zamáváním jsem se rozjel ke své škole. Po deseti minutách už moje kolo přejíždělo práh pozemků školy. S úsměvem na tváři jsem si přivázal kolo k jednomu z držáku a rozešel se k tělocvičně.

Po cestě mi zrak padl na můj odraz ve skle. Díval se na mě šťastný malý kluk s velkým úsměvem na tváři. Jak nechutně falešné...

Rychle jsme od sebe odtrhl zrak a zrychlil krok. Za chvilku už mi k uším dolehli zvuky tenisek běhajících po podlaze.

"Dobré ráno!" Zakřičel jsem veselým tónem. "Dobré Hinata!" odpověděl mi Suga a Daichi. V tělocvičně byl ještě Kageyama a Tsukishima.

"Skočím se převléct a hned jsem tu!" oznámil jsem a rozběhl se k převlíkárně. Za chvilku ke mně dolehli další hlasy. Asahi a Nishinoya už taky dorazili, musím si pospíšit.

Oba dva nově příchozí jsem potkal ve dveřích. Naštěstí už byly rány bezpečně ukryté pod cvičebním trikem. Pozdravil jsem je a rychle zamířil k tělocvičně.

Všichni, co tu byli už začali s rozcvičkou. Rychle jsem se tedy protáhl a utíkal za černovláskem. Ten hned pochopil a nahrál mi míč.

Vyskočil jsem a zaměřil se na místo, kam měl letět míč. Všechny rány se při skoku ozvaly, ale už jsem si zvykl na neustálou bolest. Míč se ke mně začal přibližovat a pak, přesně ve správnou chvíli nastal kontakt mé ruky s míčem a za hlasité rány se míč odpálil přímo na zadní čáru hřiště.

Takto to chvilku pokračovalo, než jsme se všichni sešli v tělocvičně a nezačali trénovat společně. 

________________________________________________________________________________

Yahoo!

Třetí kapitolka je na světě!

Doufám, že jste s příběhem spokojeni :D

Hezký zbytek dne.