delší verze - Deník Jocelyn Wenclové

13.

Pak si to zkusil i Harry a to už Draco začal zas žárlit, beztak kvůli toho, že má Harry větší pozornost než on. ,,To je toho" Draco se prudce zvedl a šel namachrovaně za Klofanem. Věděla jsem, že to nedopadne dobře, Hypogryfové jsou hrdé zvířata a nejsou to žádní mazlíci. Klofan se postavil na zadní a svými předními drápy poškrábal Malfoyovi pravou ruku. Vím, že se s ním bavím, ale neodpustila jsem si pobavený úsměv, může si za to sám. Pansy mě probodávala pohledem a já se radši usmívat přestala. Hagrid Draca odvedl na ošetřovnu. A tím naše hodina skončila.

Po obědě jsme měli volno, většina žáků ho strávila v jídelně, já nebyla výjimka. Odskočila jsem si na záchod a když jsem se vracela, viděla jsem Pansy jak se lepí k Dracovi a furt se baví o jeho ruce v obvazu. Neměla jsem už náladu je poslouchat, proto jsem se radši vydala za mými oblíbenými dvojčaty. Když jsem byla skoro u nich začala jsem se plížit, byla jsem za Fredem a chtěla ho vyděsit. A to se mi taky povedlo. Všichni se mu začali smát a já s něma. Fred se na mě otočil: ,,No počkej!" řekl s úsměvem a chtěl mě chytit. Já ale uhla a začala jsem utíkat z kuchyně, on běžel zamnou. Oba jsme se hrozně smáli a díky jeho dlouhým nohám mě dohnal a chytl za pas. Já se na něho otočila a on mě začal lehtat. Hlasitě jsme se smáli a nemohli popadnout dech. Oba jsme přestali, když před námi stál Draco a vypadal dost naštvaně. ,,Co tady děláte?" ,,Nic" řekla jsem překvapeně, nečekala jsem ho tu. ,,A-aha" dořekl už s méně přísným výrazem, šel kolem Freda před kterým se ještě zastavil, prohlédl si ho s arogantním pohledem, který Draco uměl nejlíp, vrazil do Freda a odešel. Oba jsme se ještě za ním otočili, nechápala jsem co se právě stalo. ,, Co to bylo?" zeptal se nechápavě Fred. Jen jsem pokrčila rameny, chytla jsem Freda za ruku a utíkala jsem s ním zpátky do jídelny za ostatními.

,,Kdo má povolení ať jde zamnou" řekl Filch a my se rozešli za ním směr Prasinky. Byla jsem s Deli, konečně jsem měla čas s ní, ale taky je pravda, že jsem dvakrát teda nechtěla trávit další volný čas s Pansy, byla jsem s ní snad pořád a už mi pomalu lezla na nervy.

V Prasinkách jsme zašli jako první do hospody U Tří košťat, shodly jsme se totiž s Deli, že pak už by tam bylo narváno a zároveň teď budou všechny obchody narvané studenty. Koho jsem ale nečekala a ani jsem neviděla, že by vůbec s námi šel byl Draco. Seděl u mého oblíbeného stolu s Pansy, Crabbem a Goylem. Naštěstí si nás nevšimli a tak jsem rychle Deli zatáhla na místo kde nejde vidět.

Po asi týdnu od poslední návštěvy Prasinek zamnou přiběhl Flint, že mě berou do týmu jestli chci a že sice střelce zrovna nepotřebují, ale chytač klidně být můžu pokud chci. Byla jsem ráda, chytač si myslím, že mi půjde skvěle.

Zrovna jsem vycházela ze zmijozelské společenské místnosti, když zamnou přiběhl Fred a George. ,,Pojď rychle! Na hradě je Sirius Black" vykřikli oba a já trochu nadskočila: ,,Kluci hrozně jsem se lekla. O čem to mluvíte?" ,,Ten uprchlý vězeň z Azkabanu je na hradě!" řekli ještě jednou a důrazněji, první jsem myslela, že si dělají srandu, ale pak jsem poznala v jejich obličeji strach, který byl pravý.