,,Je nutné, aby se všichni drželi pravidly, protože byť i jen krátké porušení něčeho může znamenat ohrožení celého týmu, zkažení plánu a celkově všechno by v tu chvíli bylo dost v háji. Já ve vás pevně věřím, věřím, že bystrozorský výcvik je opravdu ohromně těžký a že tu se mnou jsou inteligentní, velice chytří lidé a my to zvládneme," poslouchala Hermiona Theovo kázání, jakmile se dostavili všichni bystrozoři z jejich projektu.
Nacházeli se v zasedací místnosti v bystrozorském oddělení, společně s Harrym si sedli do přední řady a napřímo se dívali na jasný plán celé akce. Chápala Theodorovo slova, chápala, že tohle není jen tak. Což nebylo nikdy.
Trochu ji rozptýlilo seznámení se s Theodorovou vůdcovskou osobností a pochopila, proč se vlastně stal vedoucím tohoto projektu.
,,S bystrozory jsem už základní rozdělení a obecný plán prošel, teď se vrhneme na organizaci." Odmlčel se a nakoukl na mapu visící před zraky všech přítomných. Mapa byla plán Neidpath Castlu. ,,Zde vidíme vchod. Je ovšem jasné, že tudy se tam nemůžeme dostat, to rovnou můžeme jít spíš skočit z útesu..." vysvětloval, oznamoval podrobnosti o napadení, o rozmístění. ,,Akorát je tohle všechno moc hezké, ale plán té jejich pevnosti bychom samozřejmě nedokázali nikde schrastit, proto vůbec netuším, jak to bude probíhat."
Tím zakončil svá slova a pohlédl na všechny, zda k tomu něco nemají. Hermiona zvedla ruku, přestože začala rovnou mluvit.
,,A to se tam prostě teď přemístíme a rovnou se budeme držet plánu, nebo to bude mít nějaké okolnosti, třeba že tam budeme víc dní, nebo tak?"
,,Tohle není výlet, proto neznám důvod, proč bychom tam museli být víc dní. Několik let jsem mezi Smrtijedy vyrůstal a znám jejich zvyklosti. Sice jsem tam poslal už několik členů našeho týmu dopředu, aby nás mohli informovat, ale ačkoliv je tohle ohromně těžká akce, není vícedenní. Jde hlavně o zneškodnění nějakých jejich vedoucích a o záchranu Draca," odpověděl a Hermiona přikývla. Žaludek se jí stáhl ještě více, než když vycházela.
,,Pokud nemá nikdo žádné jiné dotazy, rád bych přešel k vybavení. Každý budete mít po ruce hůlku, to je logické, jen to z hlediska pravidel musím zopakovat. Jinak potřebujete takové ty klasické věci, kterými se netřeba zabývat," vyjmenoval Theodor. ,,A pokud jsme připraveni, můžeme jít. Věřím, že se nám to vydaří, však jsme přežili celou válku."
Theodor rozdal vysílačky a poté si posbíral své věci, dal do jisté malé kapsy opatřené zvětšovacím kouzlem a strčil si jí do kapsy od bundy.
Vyrazili z bystrozorského oddělení do sklepení, kde bylo podle Theodorových slov nejideálnější místo k přemisťování, protože místnost byla chráněná a nemohl je při přemisťování nikdo sledovat.
PRÁSK!
Hermiona pocítila chlad na tvářích a musela přivřít oči, neb temné světlo na ministerstvu vystřídalo ostré sluneční světlo. Otevřela oči a pohled se jí naskytl čistě jen na mořskou hladinu, ve které se sluneční paprsky odrážely. Zjistila, že stáli na útesu vysokém nejméně deset stop, z nějž poblíž nich vedly schody k oceánu. Kolem nich se rozrůstal les a vytvářel tajemnou náladu. Nalevo od nich se v údolí nacházelo rušné městečko, na které z takové výšky měli také výhled. Bylo jí najednou krásně, jakoby na moment vše zapomněla. Uměla si představit, že by tady bydlela.
,,Všichni se řiďte rozkazy, dělejte to, co je vám řečeno!" křikl na ně Theodor, protože bystrozoři se už rozmístili po lese.
Hermiona se otočila a pohled se jí naskytl na nádhernou stavbu na kopci, jež vyčnívala mezi stromy a kam zřejmě měli namířeno.
YOU ARE READING
Minuty Ticha
Fanfiction,,Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt..." Tomu Herm...
