Dobalila poslední věci, co bude potřebovat. To byla její činnost poslední dny. Alespoň zabila čas a pořádně vše domyslela. V této situaci je to však celkem zbytečné, protože bude u svých přátel. A co víc, Ginny jí poslala dopis, že budou v Lasturové vile u Billa a Fleur, protože jí čerstvý vzduch prospěje.
Nevěděla, proč odmítat, přece jenom moře, písek, ale také je to místo, na kterém zanechali své stopy, aby porazili pána Zla. V té vile se zotavovala po tom, co jí Bellatrix udělala.
A on nic neudělal...
Zahnala vzpomínky, jež se jí honily hlavou a místo toho dobalila poslední svetr. Ano, je skoro už léto, ačkoliv pořád prší, ale podnebí Lasturové vily se nikdy nebude podobat letním teplotám.
Měla s sebou jen oblečení a pár knih, nic jiného nepotřebovala. Čtení se už opět stalo zase důležitou náplní dne a bude zase muset zajít někam do knihovny. Ať už mudlovské, nebo kouzelnické, to je jedno.
Vzala svou velkou tašku do ruky a rozhlédla se po bytě. Tělem se jí rozlila nepříjemná nevolnost. Byt byl tak malý, osamělý a bez života. Dříve vždycky myslela na to, že až bude mít svou vlastní nemovitost, na parapetu bude mít vždy čerstvé květy, o které se každý den bude starat. Již v domě jejích rodičů se o květiny starala, protože vždycky vytvořily pozitivní náladu. Ale pozitivní náladu vytvářely i různě barevné dekorace a perfektně srovnané všechny věci.
,,Merline!" vyhrkla překvapeně, když vyšli na Astronomickou věž.
Pomocí dopisu se domlouvali, že někam vyrazí a on ve finále napsal, ať to nechá na něm. A to ona také udělala, proto byla překvapená krásou noční oblohy, na kterou se právě dívala.
Stoupl si k zábradlí vedle ní a nejdřív se podíval stejným směrem jako ona, ale potom zaměřil svůj pohled na ni.
Ačkoliv se už dvakrát líbali, dokonce spolu spali, pořád nebyli oba ve své kůži a cítili se nervózně. Draco také, i když by to nikdy nepřiznal. Když si prohlížel její profil, v duchu si říkal, jak nádherná je. Jak krásně jí rozpuštěné vlasy vlály kolem obličeje.
Nečekal, že někdy bude mít tu čest, pokud se to tak dá nazývat, s Hermionou Grangerovou a ona netušila, že bude mít tu čest s ním. Oba z toho byli na vážkách, ale něco v nitru jim napovídalo, že to tak má být. A také se to následně proměnilo ve velkou lásku.
Nechal ji, ať se pokochá výhledem jak na noční oblohu, tak na celé bradavické pozemky a on se zase díval na ní. Ačkoliv tak nepůsobil, Draco byl opravdu citlivá lidská bytost, ale nenechal své pocity vyplavat na povrch, protože se toho bál.
Vzal ji sem, protože to pro něho znamená jakési navázání nového pouta, neb právě sem chodí v těch nejtěžších chvílích. A je více než rád, že ji temnota s hvězdami fascinuje. Líbila se mu ta jiskra v jejích oříškových očích.
,,Opravdu krásné," vydechla.
,,Já vím," odpověděl a ona na něho pohlédla.
,,Ty víš? Ty to tady vlastníš?" uchechtla se.
,,Ne, vím, protože jsem tě sem vzal," konstatoval a ji to donutilo se nad tím zamyslet.
,,Máš pravdu," souhlasila a pousmála se. Kdyby ji sem nevzal, neviděla by to a on zřejmě věděl, že se jí to tady bude líbit, proto ji sem vzal.
,,Vzal jsem deku, na kterou si můžeme sednout," oznámil a odněkud ji vytáhl, následně rozložil na dřevěnou podlahu astronomické věže a jakmile se usadil, poklepal na místo vedle sebe. A ona jeho nabídku přijala.
أنت تقرأ
Minuty Ticha
أدب الهواة,,Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt..." Tomu Herm...
