Po letech

11. Kdo ti to udělal?

Během dne se na urgentu nedělo nic vážného, jako obvykle přivezli pár těžkých případů a Nina se ani neukázala. Nikoho to netrápilo, David si alespoň na chvíli odpočinul od těch hádek. Když se však od té události poprvé uviděl s Mery, otisk ruky na její tváři ho překvapil.
,,C-co to..." ukázal prstem na to místo.
,,Tohle?" Zeptala se a on přikývl.
,,Jak se ti to stalo?" Zeptal se starostlivě, když se potkali na jedné chodbě v nemocnici.
,,To neřeš," mávla nad tím rukou a chtěla jít dál, on jí ale vstoupil do cesty.
,,No to budu řešit. Kdo ti to udělal?" Otázka, kterou slyšela dnes už po několikáté. Vždycky toho dotyčného odpálkovala, ale stejně už to většina lidí věděla.
,,Ty o tom ještě nevíš? Myslela jsem, že tyhle věci se tady šíří rychlostí světla," poznamenala a cítila, jak jí buší srdce.
,,Doteď jsem byl na sále, s Romanem jsme operovali tu holku po bouračce. Museli jsme zastavit krvácení, což šlo blbě, ale to není důležitý. Mě zajímá, co máš na tváři." Povzdechla si.
,,Nemůžu ti to říct."
,,Proč?" Nechápal a přistoupil k ní blíž. Až moc slyšela tlukot svého srdce, divila by se, kdyby ho on přeslechl.
,,Protože...protože..." nevěděla, jak mu to má povědět. Kolem nich procházeli lidi sem a tam, Mery se už jen děsila toho, kdy ji takhle blízko Davida uvidí Michal.
,,Mně můžeš věřit," řekl při pohledu do jejích očí a ona by málem zapomněla, jak správně dýchat. Za jeden den toho na ni bylo moc.
,,Protože to udělala Nina." Překvapeně zamrkal, když to jméno uslyšel. Tak tohle by opravdu nečekal.
,,Cože? Proč a-a kdy?" Vykoktal poté, co se trochu vzpamatoval.
,,Dopoledne jsme se s Vali bavily na urgentu o tom našem...Však víš...polibku," její tváře nabraly nachovou barvu okamžitě, jak na to pomyslela. ,,No a já...řekla jsem jí, že jsem tě vždycky milovala a ještě tě miluju. Zrovna to ale slyšela Nina, která tam předtím nebyla. Už ví, že kvůli tomu jsem kdysi odjela z Prahy, nadávala mi, že jsem děvka a pak mi dala tu facku. Jo a ještě se mě ptala, jestli jsme spolu my dva spali," řekla s pohledem upřeným do země.
,,To je ale kráva!" Ulevil si David a Mery překvapeně zamrkala.
,,Ale je to tvoje přítelkyně. Neměl bys jí tak říkat..."
,,Mery, ty jsi prostě skvělá. Nadává ti, dá ti facku a ty se jí ještě zastáváš. Nechápu, jak jsem si mohl vybrat ji místo tebe," zakroutil hlavou a ona zrudla ještě víc, než si myslela, že to může být možné.
,,Tak rozuměli jste si," pokrčila rameny a nevěděla, co by měla v tuto chvíli udělat. 
,,Normálně já se s ní snad rozejdu," zamumlal a ona sebou trhla.
,,To bys udělal?"
,,Kdysi ne, neměl jsem k tomu důvod. Sice jsme se hádali a hádáme, ale byla tady pro mě, když jsem to nejvíc potřeboval. Jenže to, co teď udělala tobě, je moc. Jasně, to nadávání by se možná dalo odpustit, ale ta facka...navíc jak se pořád hádáme, tak už mě to přestává bavit. Chci mít klid, chápeš ne?"
,,A-asi jo.'' Byla stále trochu v šoku.
,,Prostě až bude vhodná příležitost, řeknu jí, že je mezi náma konec."