Po letech

3. David je minulost

,,Mery?!" Vykřikl Michal, na nic nečekal a zamířil za ní. Podařilo se mu ji dostihnout na chodbě, když ji chytil za ruku. Pohled do jejích modrých očí ho na chvíli vyděsil. Brečela, slzy jí tekly po tváři a vypadalo to, že se jen tak lehce nezastaví. 
,,Ty brečíš? Co se stalo? Proč jsi utekla?"
,,Michale, prosím, teď ne," podívala se na něj.
,,Vážně si o tom nechceš promluvit?" Chvíli váhala, nakonec si povzdechla a utřela si rukou slzy.
,,Tak jo. Ale ne tady, půjdeme na lékařák, teď by tam mělo být volno," souhlasila nakonec a společně se tam vydali. Měli štěstí, v tuto chvíli tam skutečně bylo prázdno, a tak se oba posadili na gauč.
,,Jak už víš, s Ninou jsme kdysi chodily spolu do školy. Taky jsme byly nejlepší kamarádky a David tam potom nastoupil. Hned jsem se do něj zamilovala. Byla to láska na první pohled, do té doby jsem na ni nevěřila, ale to se změnilo, když jsem ho uviděla. Po nějaké době se mi potvrdilo, že je prostě skvělej. No ale problém byl v tom, že Nině se líbil taky a na rozdíl ode mě, která jen tiše trpěla, protože se bála jeho reakce, to dávala najevo."
,,Asi vím, kam tím míříš..." zamyslel se Michal na chvíli, Mery pokračovala.
,,No každopádně, tohle všechno se stalo ve třeťáku někdy na konci a Nina o Davidovi pořád mluvila, když jsme byly spolu. To mi ani nevadilo, bavila jsem se s ní o něm taky. Pak ale spolu začali chodit a to jsem nevydržela. Hlavně psychicky to se mnou šlo z kopce...Prostě můj crush a nejlepší kamarádka, byla jsem z toho na dně už jenom proto, že se mi líbil taky. Po maturitě jsem se bez jediného slova těm dvěma odstěhovala do Rubavy a přerušila s nimi všechny kontakty. Bylo to těžké, ale podle psycholožky nejlepší řešení, jak žít dál. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se dala dohromady a našla si nové přátelé. Vztahy mi do nedávna taky moc nevycházely, moc nevím proč. Ale s tebou je to něco jiného...Tebe mám ráda a taky jsem vděčná tomu, že nám to klape."
Během monologu brečela a Michal ji objímal, teď znal celou pravdu a bylo mu jeho přítelkyně líto.
,,Taky jsem rád, Mery, a hlavně, že jsi mi to řekla. Už chápu tvoji reakci, taky by mě překvapilo, že je vidím po takové době. Co budeš dělat?" Zeptal se.
,,Jak co budu dělat? Nebudu dělat nic. Mám svůj život, David je minulost, už jsem vyléčená, neboj. Navíc jsme my dva spolu ani nechodili. Jenom nevím, jak se mám bavit s Ninou. Ona ani David neznají důvod, proč jsem se zničehonic odstěhovala," poptáhla a Michal jí podal kapesník, aby se mohla vysmrkat.  
,,Tak se s nimi zkus bavit normálně. Předtím jste byli v pubertě, teď jste všichni dospělí a vaše chování se změnilo. Uvidíš, že to za zkoušku stojí a kdyby něco, máš mě," řekl a dal jí malou pusu na tvář.
,,Já vím. Dobře, zkusím to a děkuju," usmála se konečně.
,,Za nic," mrkl na ni a pak ji lehce políbil na rty.