Bohyně trojčata ✔

EPILOG

"Hádes klasicky zůtal v Podsvětí a Poseidon doma v moři, to je skvělý! S nikým se tu nebudu hádat!" zavýská radostí Zeus.

"Jo, bude klid," zatleská radostí Hestia.

"Tati, přinesl jsem ti zprávu, že Poseidon se zase pohádal s Athénou," podívá se Hermés na ní "a odmítá se s ní usmířit,"

"To vyřešíme později," mávne rukou otravně a hledí na své jídlo před sebou.

"To víno je ale dobré,"

"Tak se mi neopí sestřičko," píchne Héra Demi loktem.

"Hej, vylila jsem to na sebe," začnou se pošťuchovat.

"Áresi, tady mám pro tebe ještě zlatě kované zbraně,"

"Děkuju ti Hefaistosi," a Hefaistos se se zájmem podívá na svou Afroditu. Přisedne si k nim a Áres se snaží být na něj milý. Jediný co si přeju, aby se vrátil zpátky do své dílny a měl svou Afroditu jen pro sebe.

"To je nuda, bohové," zívne Apollón u stolu.

"Souhlasím," ozve se jeho sestra Artemis "nic se neděje, pořád to samí," zívne si taky.

"Štěstí, láska, víra, mír, asi usnu na pár staletí," položí si hlavu na stůl Áres v dokonalém čistém Olympu linoucí božskou melodií.

"Až se něco bude dít, vzbuďte mě," zavře oči.

"Hej, bohové, chci vám něco ukázat," vede Athéna lidi do radní komnaty a uhodí svého líného bratra, aby se probudil. Ukáže lidem pár koutů Země a pak se zaměří na New York v Americe.

"Podívejte, tuhle zpěvačku tu potají často sleduji, jak zpívá,"

Já Diana, zpěvačka česká vyprodávám už koncerty až v Americe. Vůbec mě to nebaví. Zpívám, protože musím. Zpěv mi dává miliony peněz. Po tom, co jsem si po olympiádě zlomila nohu, už mi pořádně nesrostla. Musela jsem skončit s taekwondem. Ale začala jsem pít a na drogách.

Po koncertech si musím píchat. Déle nevydržím.

"Můžu dostat podpis?" přijde ke mě fanoušek.

"A jak se jmenuješ?"

"Chao," a divně se na mě podívá.

"Co na mě tak koukáš?" vyjedu na ní, nemám dobrou náladu. Ruší mě, chci si píchnout. Držela jsem to celý koncert.

"Jsem vaše vnučka," divně si mě pozoruje. Cože?

"Ale já nemám žádné děti," kdo to sakra je?

"Má matka Gianna byla bohyně a porodila mě v Číně s bohem Chaosem. Jenže chtěla změnit budoucnost. Ale já přežila! Vše co se kdy stalo, neexistuje. Jsem asi z jiné dimenze. Ale vy jste byla bohyně a měla jste děti trojčata. Byla jste hned po Diovi nejznámější bohyně ze všech bohů," smutně se na mě podívá, když to už nevydržím a píchnu si drogu do ruky před ním.

"Vážně?" nechápu. V tom sem přijde další fanoušek. Krásná dokonalá dívka.

"Taky podpis?" zavrčím, protože nás ruší.

"Jen jsem zvědavá, pověz nám Chao, co se kdy stalo, zaslechla jen váš rozhovor,"

"Athéno," vydechne Chao před onou dívkou.

"Ty jsi mě poznala? Vždyť jsi taky bůh," sama si Athéna odpoví. Chao se dá do vyprávění a Athéna s hrůzou poslouchá život Diany v jiné dimenzi. Chvílemi se Athéna smíchy chytá za břicho, někdy brečí, lítostně mlčí, nebo zaujatě a tajemně poslouchá. Občas vykřikne zděšením a párkrát omdlí, že ji musíme oživovat. Konec příběhu snad už ani nevnímá. Sedí jako duše bez těla. Napjatě, neuvěřitelně a bez emocí. Nebo se je snaží hrozně zadržovat.

"Diano ty na ty drogy brzy zemřeš, vím to. Dávám ti pár měsíců. Pak tě ze spárů démonů, kteří tě nutí si je píchat, pomůžu. Přesně vím, kde tvá duše je uvězněná, někde u Titánů, jedině ty umí být ohavný jako démoni v tomto lidském světě na této Zemi. Najdu si tě a tento příběh potom Chao převyprávíš také Olympanům. Ale tak aby neomdleli, tomuhle neuvěří! Titáni na Olympu! S námi! S nimi není rozumná řeč, a ty jsi byla raději s nimi než s námi a ještě ta večeře Olympanů a Titánů," musím jí podat vodu, aby se uklidnila. Teprve potom, co vypije plnou sklenici vody, tak se jí zlepší srdeční tep a oddychne si.

O pár týdnů už mi droga nestačí a smíchám téměř všechny zbytky drog, co najdu u sebe doma. Najednou se mi přitíží a démoni mě volají k sobě do hlubiny temnoty. Pak jen uslyším krásný zvuky z té propasti a moc se mi to v propasti zalíbí.

My titáni nezapomněli. Zapomínat je zlozvyk lidí a bohů. Ale ten božský Chaos jaksi zapomněl na nás. A my teď opět vlastníme Dianu. Ach, jak jen bylo lehoučké Dianu naučit pít a dát se na drogy. Jen slabě šeptat libé slova a Diana už věděla, co dělat. Poslouchala nás už jednou, pak u mě v břiše, zalíbilo se jí v Tartaru, když sem byla shozena. Nakonec se do mě zamilovala. Naše dítě jsem miloval!

A teď miluju své vnučku, Morgan. Dítě Korný a Thanatose. Nikdo jí neřekne jinak než Mors. Jmenuje se římským jménem, i když je řekyně. Takže změna času mi vzala mé dítě Korný, ale Mors stále také existuje.

Minulost, co se stalo jsem nezapomněl. Vím, že jsem dosáhl, čeho jsem chtěl. Znovu jsem usedl podruhé na trůn Olympu za pomoci mé nevlastní dcery Ari.

Olympané nic neví! Bůh Chaos jim odebral vzpomínky a pozměnil čas. Naštěstí Dianě ponechal lidský život. Jenže Olympané neví, že my nezapomněli.

Nezapomněli!