Bohyně trojčata ✔

Oblíbená vnučka (obr. Dioné = titánka deště a pramenů)

ARIANA

"Kdes to byla?!" zvedne přísně hlas Héra, když se nečekaně objevím v hale místo v mém pokoji.

"Nikde," zalžu.

"To cítím z tebe! Co jsi dělala v Tartaru?!" zaječí na mě.

"Mluvila se sestrou!!!" už mě nebaví se přetvařovat a zakřičím na ní.

"Co na mě křičíš?! Víš kdo já jsem?! Křičíš na mě jen proto, že jsem ti řekla pravdu do očí? Otevři je sakra!"

"Ari, tady jsi," vydechne Afrodita. Chce se mi křičet! A ješttě k tomu v dáli vidím Athénu! Co ten klíč? Řekla to ta Héra Diovii?

"Nenávidím tě," zasyčím.

"Tak nenávidíš? Já tebe ještě víc, dcero třích odporných otců! Tvá matka zjevně přišla tam dole v Tartaru o rozum! Tři děti a tři jiní otcové! A to jsem ji myslela, že má na víc! Zklamala mě! Šíleným způsobem! Do té doby jsem jí to všechno trpěla! Trpěla, slyšíš!" přichází k nám většina bohů a mě kanou slzy z očí.

"A víš co je ale úplně nejhorší? Že kdybych jí viděla, odpustila bych jí... Ale ona tady není a místo ní, jsi tady ty," srší blesky.

"Měla jsem tě pozdravovat od Rhey, trpí... Ale neudělám to, neřeknu ti to!" řvu na nenávistí.

"Budeš toho litovat," zkusí mě zklidnit Afrodita a opatrně se podívá na Héru.

"Pojď," zašeptá mi. Héra vypadá, že by mě chtěla napadnout. Ještě že umím číst myšlenky. Vykreju jí ruku, nohou jí zasáhnu na temeni hlavy a nakonec přidám blesk. Jenže je také dost silná. Pereme se a nebem lítají blesky. Afrodita se stáhla stejně tak jako ostatní.

"Dítě tří otců!" křičí.

"Mám otce jednoho! A nic jsem ti neudělala, pouze jsem se narodila!" v tom se odněkud objeví Zeus. Odtrhne nás a souhlasí se mnou. Héra zůstane na mě koukat. Pak se nasraně odebere pryč společně s Hestiou.

"Zas jsem jí podvedl," přizná se děda "promiň, že tu zášť si odnesla ty. Nemůže tě snést, ale neboj nejsi sama. Spousta tady z těch bohů, jsou Hérou nenáviděný. Prostě nečekala, že by její Diana měla trojčata s jinými muži," ochotně mi pomůže vstát.

"Ale chce to hodně odvahy se jí postavit, moc bohů to nedokáže! Jsi pravá dcera Árese a Diany!" upraví mi oblečení a hrdostí mi poplácá na rameni a mrkne na mě.

"Líbíš se mi, vnučko Arianko," láskyplně se na mě podívá a u srdce se mi uleví.

"Koukám, blesky jsi podědila po mamince, šikovná holka," chválami nešetří.

"Tati," přeruší ho Afrodita "zas nedramatizuj! Chápu máš jí rád, ale minulost nechceš opakovat!" vzpomene si na svou minulost.

"Neboj," řekne děda Zeus "jsi má nejlepší vnučka," šeptne mi a pak odejde.

"Myslela jsem to dobře, Ari," ozve se za mnou Afrodita.

"Jasně," protiřečí jí Athéna "jen nechceš aby o přízeň přišla tvá Harmonia, že?"

"Holky, no tak, ještě vy dvě! Vy jste tu chyběli!" postaví se jim Hermés.

"Přece nebudeš Ari věřít, té která strčila tvou maminku do Tartaru! Způsobila tím vše,"

"Má maminka sice udělala spoustu chyb, ale vyčítá si to!" vstoupí jim do toho Harmonia.

"Přestaň jí osočovat!" poslouchám jejich rozhovor.