Poslední čtyři

8

 Christian :

Všichni se na mě podívali úplně vyděšeně až mě to skoro rozesmálo. 

,, Co k sakru děláš?" Vyjela na mě Kaley a položila při tom můj dar na poličku vedle dveří. 

,,  Jak to vypadá?" Odpověděl jsem ji se stejným tónem jako ona.

,, Já tam nejdu! " Vyhrkla a měla fakt vztek. Ale stres jí byl vidět na očích úplně stejně jako všem.

,, A co teda plá- " Silná rána do dveří přerušila můj argument. Všichni se vykašlali na hádku a šli se podívat ke dveřím. Věděli jsme, že to dlouho nevydrží. Byl to levný byt a dveře byly tak levné, jako vše ostatní.  

,, Musíme se odtud dostat, než se z toho stane past!" Řekl Dylan a podíval se na Kaley, udělal výraz jakože že nemáme na výběr a očima tikal na mě stojícího ve dveřích mého pokoje.

Kaley se zamračila a vyrazila do mého pokoje. ,, Tak kam jako plánuješ jít?!" 

,,Já nevím!! Musíme se nějak připravit ne?!" Moje věta byla zakončena dalším bouchnutím a s ním i dalším návalem stresu. A aby toho nebylo málo z ulice se ozval křik a výstřel. Všichni se seběhli k oknu. Byl to ten chlapík. Ležel na zemi v kaluži rozšiřující se krve a snažil se bránit pistolí. Plus na něm ležel Bezručák s jeho kamarády. Následoval křik další a my věděli, že se nám krátí čas. Vytřeštil jsem oči a odsunul se od okna. Zamířil jsem ke skříni a vyndal jsem si horské boty, které byly docela vysoké a byly voděodolné. Hodil jsem je na zem a jejich tlustá podrážka udělala ránu, po které se na mě všichni otočili. 

,, Tak dělejte! " Hodil jsem k nim džínovou bundu a přerušil ticho. 

"Viky, navleč si to." 

"Vždyť je hrozný teplo!" 

Podíval jsem se na ní tak, že asi změnila názor a vzala bundu ze země. 

,, Nemam tu moc dobrejch a pevnejch věcí, který by nás nějak dokázaly ochránit, ale zkusim něco najít." Řekl jsem a otočil se znovu ke skříni. ,, Viky pospěš si a vem všechny léky z lékárničky v koupelně!" Hodil jsem po ní velký batoh a začal hledat něco, co by mě ochránilo proti přírodě a tamtim venku. Aha! Řekl jsem si v duchu. Vyndal jsem větrovku s vojenským stylem. 

,, Tu máš" Dal jsem ji Kaley a ona se na mě zas zamračila. 

,, Jdi do kuchyně a zkus tam najít nějaký zásoby či co. " Trochu jsem ji popohnal.

,, A... a co já? " Zeptal se Dylan. 

Prohlédl jsem si ho a narazil jsem na kámen úrazu. V tomhle daleko nedojdeš. Ukázal jsem na boty, které byly asi 2 roky staré. Podíval se na sebe a pak na mě. Našel jsem svůj 3. pár bot. Sportovní. Byly dost drahé a kvalitní. Žádné další boty jsem už neměl. 

,, Tak na!" Hodil jsem boty jeho směrem. On na mě kývnul a začal si je oblékat. 

Prohrabával jsem se skříní a našel červenou mikinu s nápisem NY a nějakými obrázky. Super! Vzal jsem ji ze skříně, ležela tam na dolním rozdělovacím tentononc. Když jsem ji zvedl, všiml jsem si něčeho černého. Tričko! S dlouhými rukávy! Super!! Obě věci jsem hodil na zem k botám a zamířil jsem k psacímu stolu a k jeho židli. Na bílé židli ležely černé tepláky. Furt lepší než kraťasy co mám teď. Vzal jsem je, sedl si na postel a začal se převlékat ve spěchu. Hodil jsem kraťasy za sebe a šel si vzít boty. Následovně jsem si sundal triko a položil ho na zem. 

,, Co čučíš?" Všiml jsem si ho jak mě pozoruje a vzal jsem si na sebe triko s dlouhým rukávem. 

,, Já- eeh.. " Nestihl nic říct a za chvíli se ozvalo hlasité křupnutí. Jelikož jsme rány do dveří už chvíli ignorovali, hned nám to došlo. Oba dva jsme se na sebe podívali. Následoval křik. Byla to Viky. Do prdele. Oba dva jsme vystartovali ze dveří k chodbě a já jen tak tak jsem chytil červenou mikinu a nůž. . Tam jsme našli Viky, která byla zmáčknutá u zdi a v šoku pozorovala to co se dostalo k nám do bytu a rozbilo dveře. Rozeběhl jsem se a to něco jsem kopl přímo do boku a to se svalilo k zemi. Dalo nám to trochu času, jelikož další byli na zemi na dveřích.

,, Dělejte! Vzal jsem Viky batoh a pomohl jí tam nasypat další krabičky léků. Skočil jsem ke Kaley která právě přišla a nasypala tam nějaké zásoby či co. Zapnul jsem batoh a dal ho Dylanovi, aby ho podržel. 

,, Musíme jít! Zařvala Kaley a vyrazila ke dveřím. Oblékal jsem si mikinu, která měla hrozně malý otvor na hlavu a zasekl jsem se trochu. Slyšel jsem jak šli ke dveřím a bavili se mezi sebou a dohadovali se co udělají. Povedlo se mi si navléct mikinu a najednou před sebou vidím tu věc, jak je úplně u mně. Zařval jsem strachy a všichni se na mě otočili. Uhnul jsem a připotácel se k ostatním. Byli jsme trochu v pasti. Monstra se už pomalu zvedala ze země a ze zadu na nás číhal tamten. Vlastně... to byla ženská. Asi tak 30 let. Měla na sobě legíny nebo co a půlku trička. Byla na ní vidět krev a hnědé žíly všude po těle. Udělalo se mi šoufl, jak jsem to viděl. Neměla kousek hrudi. 

Co to k sakru je?!