Poslední čtyři

Monstra?

Christian :

Trošku jsem zpanikařil. Co když to byl můj otec? Co když .. co když.. co když...

No, nevoňělo to zrovna krásně. Smrad. Co když tam jsou vnitřnosti? Bože. Pořád jenom 'co když' musím přestat. A navíc, je mi 8? Že se bojím vnitřností? Po chvilce ticha jsem se zeptal : ,,Měli bychom otevřít?"

Další minuta ticha proběhla a pak se ozval Dylan : ,,Myslím... že jo."

Natahoval jsem ruku ke klice. Pomalu a jistě. Abych nešlápl do pomalinku rozšiřující se louže krve. Svíral jsem kliku v pěsti. Zaváhal jsem, přimhouřil oči a pomalu otevřel.

,,No fuuuj" řekla Kaley a dala si ruku na ústa.  ,,Panebože.. co se mu stalo?!"

Tělo. Leželo přímo před dveřmi. Když jsem ho spatřil.. Někoho mi připomínal. Chvíli mi to trvalo ale pak.. ,,Je to můj soused... " Všichni se na mě otočili jako bych řekl vážně strašný, špatný vtip. Trochu jsem si oddechl, že to není táta. Já vím, bylo to trochu drzé..

,,Kdo tohle udělal?" Řekla vystrašeně Kaley.

,,Co když to bylo nějaké zvíře? Hodně.. krvelačné zvíře." Dodal Dylan, snažíc se uklidnit.

Kaley si upřeně dívala rozežrané tělo souseda a odsekla : ,,To by neudělalo zvíře. Navíc seš v paneláku."

Civěli jsme. Stále. Jako zkamenělí. Vystrašeně jsem se otázal skupiny :,, Myslíte, že to co to udělalo... je pryč?" Nedostal jsem odpověď, jen pár ještě vystrašenějších výrazů a další otázku, ale tentokrát od Victorie: ,,Co když to udělalo jedno z těch... věcí?"

Jakých věci? Co tím myslela? Nevím. Chtěl jsem se zeptat ale ještě přede mnou to udělala Kaley.

,,Těch .. na ulici." Zasekávala se skoro při každém slovu .  ,,a ve škole.."  ... ,,Jsou divní."

Přiběhlo mi to do hlavy, a taky to tam zůstalo. Co když má pravdu? Co když to vážně udělalo jedno z těch ... říkal bych tomu.. Posedlí lidé... Trochu to vypadá jako člověk, ale zásadně se to jako člověk nechová.

Z přemýšlení mě vyrušilo Dylanovo rychlé u hlučné zabouchnutí dveří. ,,Hele, lidi.. tohle nevypadá ani trochu dobře. Co budem dělat?" Ptal se se strachem v očích. ,,Může se to stát nám?"

Rychle mi blesko hlavou - Měl pravdu... může.. a co když se to stane?

Co když?...

... 

,,Slyšíte to?"  Přerušila Dylana Victoria. ,,Slyšíme co?" Opatrně jsem se zeptal. Neodpověděla mi.. A ani nemusela, uslyšel jsem to... znělo to tak... hrůzostrašně... měl jsem z toho husí kůži. Myslím si, že to byla jedna z těch věcí - posedlích lidí. Po zaúpění a velice divném ,,UuRrggGhhHh" Jsem slyšel, jak se něco dostává.. nebo sápe do našeho patra. K nám...

Bylo jich víc...