Poslední čtyři

7

 Christian : 

Ucítil jsem jak mi kapka potu sjela z čela a v hlavě mi to začalo šrotovat, jako starší motůrek, který se snaží nastartovat velkou motorku. Začínal jsem panikařit, ale nechtěl jsem aby to viděli ostatní. 

Docvaklo mi to. 

,,Dejte mi chvilku!" Řekl jsem když jsem mizel z místnosti celý ponořený do myšlenek. Zamířil jsem do svého pokoje. Byl stále tak neuklizený a špinavý, přesně jako včera. Ale já se v tom vyznám. Nejdřív jsem přiběhl k oknu a zastavil se u něj. ,,Pane bože.." ujelo mi, když jsem se díval na pohromu venku. Před domem narazila menší, tmavě modrá dodávka do pouličního osvětlení a kolem ní bylo dosti krve. Prudce se mi rozbušilo srdce, když jsem zaostřil na to za dodávkou. Byl tam muž. Nepoznával jsem ho, ale nemyslím si, že bych ho znal. Byl živý, ne posedlý. Měl problém. Držel zbraň a mířil na někoho. Jenže ten někdo neměl ruku (tedy měl, jenže byla utržena a ležela v kaluži krve o metr dál) a CHODIL.  Nezáviděl jsem chlapíkovi se zbraní, dodávka byla určitě jeho a on neměl jak utéct. Navíc za Bezručákem se blížili jeho kamarádi stále blíž a blíž. Při pomyšlení, že tohle čeká nás, odtrhl jsem se od okna a zamířil k posteli.

Klekl jsem si a strčil hlavu pod postel. Chvíli jsem hmatal na různé věci v temnotě, ale pak jsem to našel. Vytáhl jsem černou krabici. Rychle jsem ji otevřel a odhodil oprášené víko za sebe. Nože. Nože všeho druhu. Tuhle krabici jsem zdědil po dědečkovi. Bylo jich tam 6 a jedna svítilna. Odhrnul jsem nože a vytáhl svítilnu. Zmáčkl jsem tlačítko abych vyzkoušel, jestli funguje. A ano! Fungovala. Malinko jsem se usmál, ale pak jsem se otočil a přišel ke skříni. Koutkem oka jsem pochytil jak na mě kamarádi zírají, s drobným úžasem, ale taky i s údivem. Ignoroval jsem to a otevřel jsem skříň. Vytáhl jsem olivově zbarvený cargo batoh, který jsem od otce dostal k 15. narozeninám. Sebral jsem ho a ani jsem nezavřel skříň a už jsem byl zpět u krabice. Hodil jsem do batohu svítilnu a 2 nože, jeden v pouzdru a druhý švýcarský. Dědeček měl pěknou kolekci. 

,, Ehh... takže co to děláš?" Zeptala se Kaley, trochu vystrašená. Zvedl jsem se a skočil k ní svižně. Vrazil jsem jí černý, švýcarský nůž ze zbylých 4. ,,Uvidíš" 

Přistoupil jsem k Victorii na levo a dal jí o něco menší a červený švýcarský nůž. Skončil jsem u Dylana a dlouze se mu podíval do očí. ,, S tímhle buď opatrný." Položil jsem mu pravou ruku na rameno a tou levou mu podal Scubapro nůž s 12cm dlouhou čepelí, s pilkou na straně a mimořádně odolnou nerezovou ocelí. 

Děda se rád potápěl. 

A ano! Jsem zpět :)