Dance with you [Marcus & Martinus FF] |dokončeno ✅|

,,kluk vždy platí za dámu."

,,Půjdeme?" zeptal se Marcus. Já myslela že mě třeba seřve, že jsem na něj upozornila celou kavárnu když chtěl, aby ho nikdo nepotkal.

,,A platit nebudeme?" zeptala jsem se se smíchem.

,,No jo." praštil se dlaní do čela. ,,Zaplatíme!" zakřičel na servírku a ona za chvíli byla u nás načež jsme zaplatili. Marcus zaplatil i přes mé výslovné přání zaplatit svou porci.

,,Nemusel jsi to za mě platit." usmála jsem se na něj.

,,Kluk vždycky platí za dámu." zasmál se.

Šli jsme po ulici v oslu směrem k mému domu a za chvíli začal Marcusovi vyzvánět telefon.

,,Ano?...a to proč?...dobře, a to si mám zaplatit hotel?...zkus se teda zeptat...ok, dobře jo jasně...tak já si najdu hotel a zítra přijedu...jo...tak čau." tohle bylo všechno co jsem slyšela.

,,Kdo to byl?"

,,Martinus. Chtěl mi zdělit, že se s taťkou už vrátili domů a já mám zůstat v oslu. Mám to osm hodin domu a máš osm večer. Dom bych se dostal až ve čtyři ráno." zasmál se.

,,A nechtěl by jsi jít na tu noc k nám?" zeptala jsem se. Nemusí si platit za hotel, když může klidně přespat u mě. Sice se mě mamka bude vyptávat, ale to je jedno.

,,A mohl bych?" podíval se na mě.

,,Jo, mamka by to dovolila, sestra by byla nadšená, ale měla bych zpověď, jakto že si domů vidím kluky a tak." usmála jsem se.

,,Díky. Nemyslím si, že bych tak narychlo sehnal nějaký hotel." usmál se. (To zas fetujou?😂)

,,Taky si to myslím." řekla jsem a zbytek cesty probíhal v klidu.

Zbytek cesty k mému domu jsme šli mlčky. Došli jsme k hlavním dveřím a já je hned otevřela.

Došlo mi, že mamka je ještě v nemocnici a tak jsem to nijak neřešila a s Marcusem po boku jsem se vydala do kuchyně.

,,Tak co si dáš?" zeptala jsem se a ze skříňky jsem už vytahovala toastový chleba.

,,Co nabízíš?" zazubil se.

,,Toasty" usmála jsem se a z ledničky vytáhla kečup, tavený sýr a salám. Poličan nebo vysočinu. Ani pořádně nevím, který z těch dvou mamka kupuje.

,,Tak to si dám určitě, ale lepší by podle mě byly palačinky." zasmál se.

,,Tak to máš blbý. Buď toasty nebo nic." zasmál jsem se na něj a začala natírat krajíce chleba sýrem.

***

Toasty byly už zhotoveny (😂).

,,Můžeš zavolat Lili? Že je večeře." zeptala jsem se Marcuse.

,,Jistě. Lili! Večeře!" křikl a to už po schodech byly slyšet něčí kroky.

,,Marcus Gunnarsen! A to v naší kuchyni! To si že mě děláte srandu!" přiřítila se Lili k Marcusovi a začala ho objímat.

Musela ho rozmáčknout, jak moc pevně ho držela.

,,Nikdo si z tebe srandu nedělá a jes." řekla jsem autorativně (sorry nevím jak se to píše😂😅) a položila před ní talířek se třemi toasty.

,,Dobrou chuť." řekl Marcus a hned na to jsme se všichni tři pustili do jídla.

Tak je tu osmnáctá kapitola téhle storky a já doufám, že se vám zatím líbí.😊

Tak dneska bylo vysvědčení, no pro nás, doufam, že vaše vysvědčení bylo stejně dobré, jako to moje...i když to vaše je určitě lepší 😁☺️

Tak jsem se po dlouhé době dokonalá něco napsat...nebojte se, psaní téhle štítky mě bavit nepřestalo...❤️

Ještě nevím kolik bude kapitol, ale myslím, že jich deset ještě určitě bude😅😉

Hope you like it❤️

So bye😉

❤️❤️❤️Tess-ness/mac-tinus💜💜💜