Dark Forces

18.

Ve sprše jsem strávila půl hodiny. Byla bych tam mnohem déle kdyby za mnou nepřišla Roxy a neřekla že má hlad. Slíbila jsem jí že se hned obleču a potom se půjdeme nasnídat. Když jsme došli do kuchyně nikdo tam nebyl. Nejspíš už byli všichni po snídani. Sice to trvalo déle než bylo nutné protože jsem nevěděla kde co je ale nakonec jsem nám namazala chleba s marmeládou a udělala čaj. Jsem ráda že tady je Roxy protože díky ní nemyslím na to že za pár dní budu vydaná na milost Chrisovi. Liamovi bych to nikdy nepřiznala protože by mě doopravdy někde zavřel, ale bojím se že už nikdy neuvidím nikoho na kom mi záleží. Během toho co jsme jedli jsem Roxy vysvětlila že teď budu nějakou dobu u Chrise v království. Samozřejmě jsem vynechala to že se už možná nikdy neuvidíme. Po snídani jsem Roxy odvedla za Timmym aby se s ním pořádně rozloučila a já jsem pospíchala za Liamem.

Zaťukala jsem na dveře od jeho pokoje a vešla dál. Ležel na posteli a koukal do stropu. Když mě spatřil usmál se tak krásným úsměvem že se mi málem podlomila kolena, ale v jeho očích byl smutek." Ethan zařizuje všechno co je potřeba, svolává armádu, zavolal bratrovi s matkou aby se připravily na cestu sem a já tady jen tak ležím i když bych tohle všechno měl dělat já". Řekl vyčítavým hlasem. Sedla jsem si k němu na postel a pohladila jsem ho po tváři. "Potřebuješ si odpočinout, to je normální". Konejšila jsem ho. Pousmál se a přitáhl si mě k sobě do objetí. "Musíš mi slíbit že uděláš všechno aby jsi zůstala v bezpečí než tě od něj dostanu. I kdyby to měla být...".Odmlčel se." svatba". Dodal sklesle. Trochu jsem se odtáhla a vzala jsem jeho tvář do svých dlaní. "Slibuju, ale ty mi zase na oplátku slib že zůstaneš naživu a dokud nebude bezpečné mě zachránit tak to neuděláš". Řekla jsem a koukala do jeho překrásně hnědých očí. "Ale..". začal namítat ale já jsem mu položila prst na jeho rty a tím jsem ho umlčela. "Prosím". Šeptla jsem. Chvíli hledal slova ale potom pouze přikývl. Oba dva jsme si lehly a on si mě znovu přivinul do objetí. Takhle jsme leželi dvě dlouhé hodiny.

Když Tommy zaťukal na dveře a zakřičel že už je čas aby vyrazili pořádně jsem k sobě Liama přitiskla, odhodlaná ho nikdy nepustit. Políbil mě a moje sevření náhle povolilo. Společně jsme se vydali k příjezdové cestě. Všichni už stáli u auta, Timmy, Cora , Roxy, Ethan a i holky. Liam se vydal k Ethanovi aby ho poprosil aby se postaral o jeho bratra a matku až sem dorazí a taky o moje bezpečné předání Chrisovi. Postavila jsem se vedle Cory která upřeně sledovala Timmyho jak se loučí s Roxy." Dneska ráno jsem vás viděla, takže jestli s ním teď nejsi kvůli tomu že jsem tady já, tak si s tím nedělej starosti". Pošeptala jsem jí. "Moc se omlouvám, chtěla jsem ti to říct ale...". Vychrlila ze sebe ."Neomlouvej se, jdi za ním ".Řekla jsem s úsměvem. Cora mi úsměv oplatila a rychle mě objala než vyrazila za Timmym. Přiběhla k němu a objala ho. Timmy se tvářil šokovaně ale když mu Cora něco pošeptala tak se na mě vděčně usmál. Zezadu ke mě přišel Liam a políbil mě do vlasů. "Ethan tě bude každý den něž se vydáte do Ohnivého království  trénovat  aby jsi uměla alespoň základy sebeobrany. Budu možná alespoň trošku klidnější". Řekl a chytil mě za ruku. "Dobře, to se může hodit". Souhlasila jsem a hladově ho políbila. I když jsem to hrozně moc nechtěla nakonec se odtáhl, pohladil mě po tváři a vydal se k autu. Rozloučila jsem se s Timmym a slíbila jsem mu že budu v pořádku. Potom jsme jen sledovali jak v dálce mizí jejich auto.

Ahooj, já vím byla to hodně, hodně dlouhá doba😅😁. Snad se bude kapitola líbit. Budu ráda když mi k příběhu napíšete nějaký komentář.
Mějte se krásně. ❤️