Nikdy jsem nevěděl, co z toho mám vyvodit, spíš z jejího tónu než z čehokoliv jiného, protože jsou detaily, kterých si člověk všimne, které e mu postupně vybaví, detaily, které předtím neviděl nebo si jich nevšiml nebo je nepokládal za důležité. Víte, nevím, jestli jsem vám to řekl, ale než jsem v životě povýšil, byl jsem u policie, pak jsem dokončil práva a nyní jsem... ale to vám nemůžu říct, takových je ve státě totiž jenom pár a bylo by snadné mě najít, ale na tom nesejde. Každopádně, nebyl jsem amatér, u policie jsme věděli, co je to přímý důkaz, měli jsme metody, jak vykoumat, co je skutečná vzpomínka, ale já jsem byl přece jenom zaujatý a neuměl jsem vždy přesně říct, co je vzpomínka, co a jak moc jsem si upravil, a co je čirá sugesce.
A ano, napadlo mě i to, že stopy člověka na zápraží, které jsem tehdy viděl, byly malé, takže spíš ženské. Ano, samozřejmě mě napadlo, že se mě prateta vydala hledat, a že je bytostí, kterou byla i bestie. Ano, napadlo mě i to, že smečka bestií, která nás napadla, nás vůbec nechtěla napadnout, ale možná mě chtěla zachránit. Napadlo mě, že jejím vůdcem, tím, co se na mě tak podivně díval, byla právě ona.
Napadala mě spousta věcí, pro které jsem neměl vysvětlení, strávil jsem roky psaním grafů a snažil jsem se propojit všechny události tak, aby dávaly smysl, aby byly co nejjednodušší, protože tam se zpravidla objevuje pravda, ale nikdy jsem neměl důkaz, vyjma mých vzpomínek, který by potvrzoval existenci alespoň toho srubu.
"Říkal jste, na počátku, že nevíte, jestli se to stalo či ne. Z vašeho vyprávění ale vyznívá, že pokud nemáte jediný důkaz toho, že se to stalo, ten příběh, tak jak jste ho nyní vyprávěl, se nestal."
"Ano. Z toho ano."
"Je tedy něco dalšího?"
"Já jsem ten srub našel. Bylo to před pár lety, když se mi po dlouhé době zase zdálo totéž. Našel jsem... byl to on. V té obálce na stole jsou kromě policejní zprávy i fotky toho srubu. Vypadalo to tam přesně tak, jak si pamatuju - je tam všechno. Dokonce byly ještě zbytky tlejícího dřeva v krbu. Bylo to přesně tak, jak jsem si napsal do poznámek pár dní po tom, co mě našli u pratety v lese. Ten srub byl už za hranicema, stalo se to na poli vedlejšího státu. Ptal jsem se, četl spisy, a bylo to tam. Obrovská zvířata podobná vlkům nebo medvědům, bývali spatřování poměrně pravidelně v nejkrutějších zimách, ale nikdo o tom nechtěl nikd ymluvit - i když jsem nabízel odměnu nebo podíl na tomhle příběhu."
"Jaký má být závěr?"
"Závěr?"
"Ano, závěr příběhu, který napíšu přesně tak, jak jste mi ho nyní vyprávěl."
"Já... já nevím. Snad jenom, že doufám, že teď když jsem se podělil se světem o můj zážitek, mě konečně přestane pronásledovat."
YOU ARE READING
Was it a dream? | Larry Stylinson
Fanfiction"Je... ehm. Ne že by to bylo nesnadné, spíš... tehdy jsem dělal fakt divné věci. Věřili jsme na okultní vědy, a občas si dali LSD a fantasmagořili jsme o nejrůznějších sci-fi scénářích, jako UFO nebo, já nevím, spiknutí okolo The Family, jako, Charl...
