Kapitola 22

128 11 2
                                    

Z pohledu Elišky:

Popravdě začínám se ho bát. Chvilkami je hodný a pak tohle. Jako WTF?!

Sklonil se na druhou stranu, která nebyla pokousaná. Rychle se zakousl a ještě hlouběji. Začali mi stékat po tváři slzy, neměla jsem z toho ani sílu mu říct, aby přestal.

Asi byl naštvaný, že se ze mě nenapil jako první nebo co?

Sál docela rychle a já z toho omdlela, ale ještě jsem se stihla kouknout na hodiny. Když jsem se probrala, tak jsem tu byla sama. Koukla jsem se na hodiny.

Tak jako wtf, to jsem byla mimo jen patnáct minut?

Tak jsem vstala a šla ven. Tam jsem narazila na.....


Z pohledu Terky:

Ten někdo byl, moje nejlepší kamarádka na světě Eliška.

,,Ahoj tak ráda tě ZASE vidím," pověděla a na slovo ZASE dala velký důraz.

Je to už pomalu otravný, v tom má pravdu...

,,Já tebe též," řekla jsem a najednou se u mě objevil Yuma.

,,Aaaa nazdar, chceš ochutnat rajče?" zeptal se Elišky.

,,Můžu?" optala se Eliška.

,,Jasně," řekl a to už si Eliška mířila k malým rajčátkům.

Vzala si tři a dala nám dvou. Když jsem to snědla, tak jsem zpozorovala, že se na mě Yuma koukal.

,,Mňam, jdu si pro další," pověděla Eliška.

Ona mě tu s ním chce nechat. Tak to teda ne!

,,Jdu s tebou," vydala se s Eliškou na mlsání rajčat.

Popravdě moc rajčata nemusím, ale tyhle byly prostě jedinečný.

Yuma šel se zeleninou do sídla a už se za námi nevrátil.

,,Kdy že bude úplněk?" zeptala se Eliška.

,,Zítra. Jdeme na oběd, už mám hlad, co ty?" optala jsem se Elišky.

,,Jdeme," zavelela a obě jsme se vydaly do sídla.

Všichni tu byli.

,,Skvělé už jsme tu všichni," pověděl Reji a já si sedla mezi Shua a Kina.

Z pohledu Elišky:
Terka si sedla mezi Laitem a Kanatem. Když jsem dojedla, tak jsem chtěla počkat na Terku, ale to by mě Ayato neměl chytit za zápěstí.  Šel se mnou někam pryč. Došli jsme do jeho pokoje a tam do mě strčil, tak abych spadla na zem.

,,Dej mi napít," zavrčel a já se začala zvedat.

,,Ayato, vždyť jsme před chvílí měli oběd!" protestovala jsem mu.

,,Ale já mám i tak hlad!" řekl trochu naštvaný tónem.

Je to takový NENAŽRANEC!

,,Tak si ho hlaď a říkej mu malý," pověděla jsem mu.

Svalil mě na jeho postel, chytil mi ruce a hned se zakousl. Trošku jsem sykla bolestí a pak jsem po chvilce upadla do temnoty.


Z pohledu Terky:
Ayato odvedl Elišku někam do pryč a já tu zůstala se zbývajícíma upírama. Když jsem dojela, tak mě Kanato vzal k těm figurínám.

,,Emm, Kanato? Proč tu jsme?" optala jsem se ho se strachem v očí.

,,No Teddy a já jsme ti chtěli ukázat minulé nevěsty," vysvětlil mi.

No a pak mě přirazil ke stěně a zakousl se. Sykla jsem bolestí. Takhle ze mě pomalu vysával teda do té doby dokavaď ho Laito nezastavil.

,,To stačí Kanato," řekl Laito a on se odtáhnul.

,,Škoda, je tak dobrá," oblíznul jazykem kousanec, který byl od krve.

Když mě pustil a odešel někam do pryč, tak mi Laito pomohl vstát a odvést do pokoje. Tam mě položil a já mu poděkovala za pomoc. On pak odešel a já na chvilku zavřela oči.

Když jsem se vzbudila, tak byly dvě hodiny odpoledne. Vydala jsem se ze sídla pryč, přesněji na zahradu k růžím. Šla jsem okolo nich a nasávala tu překrásnou vůni. Najednou jsem se koukla před sebe a tam byl Subaru. Trochu jsem se lekla a on přišel ke mě.

,,Chci se napít," řekl a zakousl se.

Já zas sykla bolestí.

Co to se všemi dneska je? To je tím úplňkem nebo co??

Pak přestal a odešel někam do pryč.

Já pak ještě byla chvilku na zahradě a pak šla k Elišce do pokoje a ona tam nebyla, tak jsem si sedla na křesla a čekala než přijde.


..................

Tak jo pokračování příště.


Diabolik lovers v našem světě 1. ✔️Where stories live. Discover now