Diabolik lovers v našem světě 1. ✔️

Kapitola 20

Z pohledu Terky:

RÁNO:

Vzbudila jsem se otočená zády k Laitovi a když jsem se na něho otočila, tak byl vzhůru a koukal se na mě.

,,Dobré ránko," řekl.

Pak se usmál a já se radši zas otočila a sedla si.

,,Dobré i tobě," pověděla jsem.

,,Jak se ti tu spalo?" zeptal se.

,,Ale jo, šlo to," řekla jsem, pak si stoupla a šla si pro oblečení a do koupelny se převléct.

Když jsem vyšla převlečená, tak byl už taky převlečený. Já jsem šla z jeho pokoje na snídani, kde už byli skoro všichni.

,,Dobré ráno," pověděla jsem a někteří se na mě jen koukali a dál jedli svoji snídani.

Jediný, kdo mi popřál dobré ráno, byl Reji, Ruki, Yuma, Kou, Eliška a Azusa, no to bylo vše. Tak jsem si sedla k Elišce a vedle ní seděl Kino a vede mě Yuma.

(Tvl to je teda fakt dobrý zasedací pořádek 😅)

Viděla jsem jak po mě Yuma pokukoval a po Elišce zas Kino.

Eliška mě po snídani vyhnala na zahradu a tam 'asi' nikdo nebyl.

,,Hej Teri," začala Eliška, koukla jsem se na ní.

,,Copak?" zeptala jsem se.

,,Kou se prozradil, že je upír," odpověděla mi.

,,No a co, vždyť jsme to už věděli no spíš tušili. V tom případě jsou i ostatní upíři," řekla jsem ji.

Chvilku bylo ticho a pak se za námi ozval Ruki.

,,Aha, tak vy už to víte. No tak si aspoň mohu už konečně ochutnat její krev," pověděl a koukl na Elišku.

,,Nápodobně," napodobil ho Yuma a koukal na mě.

Yuma mě chytil za zápěstí a přišpendlil ke stromu. Vzal mi ruce a dál je vedle mé hlavy a začal se ke mě přibližovat. Zastavil se obličejem těsně před krkem, nadechl se.

,,Pěkně voníš...., konečně se můžu napít," zašeptal.

A.... pak se zakousl...

Bolelo to mega, snažila jsem se ho nohama odstrčit, ale on mě místo pouštění přimáčkl ještě víc na strom. Tak jsem toho nechala, protože proti němu, jsem byla bezbranná.

Z pohledu Elišky:
Když Yuma odvedl Terku, tak si to ke mně vyrazil Ruki. Já jsem od něho opatrně pozadu šla, ale on mě chytil za loket a přitáhl si mě k sobě. Tak, že jsem byla zády k němu. Odhrnul mi vlasy a zakousl se mi do krku. Bolelo to hrozně moc.

Takhle sál nějakou chvíli a pak se odtáhl. Koukl se do mých očích plné bolesti. Pořád mě držel za paži a tak se se mnou rozešel do sídla.

,,Ne, pusť mě!" řekla jsem mu, on mi trhnul s paží až jsem byla blízko u něho.

,,Zrychli, seš moc pomalá," podotknul a táhnul mě dál do sídla.

Když jsme přišli do sídla, tak tam byli všichni i Carla a Shin, poslední, co tu před pár hodinami scházeli.

,,Tak už mě konečně pusť!" vykřikla jsem a on mě pustil, tak že jsem dopadla před něho na zem.

Rozhlédla jsem se a všichni se na mě koukali teda až na Terku a Yumu ti tu jako jediný nebyli.

,,Tahle potvůrka ví, že jsme upíři!" oznámil trochu naštvaně Ruki.

A všichni se na mě koukali pohledem, jak to doprdele vím.

Já si mezitím tím stoupla, Kou si to namířil přímo ke mě. Nahnul mi krk na stranu a uviděl kousanec od Rukiho. Přiblížil se a já se už připravovala na tu bolest, ale ono nic, jen mi to olízl.

,,Mňam, tak dobrou krev jsem nikdy neměl," řekl to bohužel na hlas.

Takže ti co měli chuť na krev, tak se jen upřeně koukali na můj krk přesněji na kousanec ze, kterého vytékala ještě trocha krve.

,,Emm, už jsou připravené ty pokoje?" zeptala jsem se tiše.

,,Jo, pojď," pověděl Reji a odešel, tak jsem se vydala za ním.

Vypadal hladově, jeho oči to prozrazovali. To byli popravdě všichni. Šel ke dveřím a otevřel je. Postil mě do vnitř, a pak vstoupil i on a ty dveře zavřel. Koukala jsem se na obří pokoj, který měl nádech modrý.

,,Miluju modrou barvu." Řekla jsem omylem na hlas a on se usmál.

..................................

Tady máte kapitolku po dlouhé době.

Jak se máte?