Diabolik lovers v našem světě 1. ✔️

Kapitola 1

Z pohledu Terky:
Šla jsem do lesa se projít s Eliškou. Má takovou střední až hubenou postavu a její oči jsou modrozelené. Její vlasy mají barvu světle hnědou a má je delší než já.

Já mám střední postavu a moje oči mají barvu modrošedou. Vlasy mám v úrovni ramen a jsou tmavě hnědé až černé.

Když jsme šly lesem, tak mi řekla, že...
,,Teri? Mně se zdál sen o tom, že jsme šly taky lesem, úplně stejně kudy jdeme teď my a za nedlouho jsme došly k té skále, kde nahoře byli Mukami a dole Sakamaki,'' a šly jsme dál po cestě.

Slyšely jsme hluk a viděly oheň, bylo tam..., nabourané auto do stromu. Zanedlouho, tak jak říkala Eliška, tak se i stalo, byla tam ta skála a na ní byli Mukami. Když jsem se ohlédla, tak na proti mě byli Sakamaki, nikdo si nás nevšiml dokavaď Eliška neřekla.

Z pohledu Elišky:
,,Ale no ták, můj sen nemůže být skutečný a hlavně né upíři!'' tak trochu jsem to zakřičela a koukala jsem se na Terku, ale když jsem se koukla na ně, tak se koukali všichni na mě i Yui. ,,Jejda, já to řekla nahlas, co?'' optala jsem se a koukla na Terku, ta jen přikývla na souhlas. ,,Ehm, Teri radši už půjdeme.'' ,,Jo, jasně jdeme,'' odpověděla a pak jsme se otočily.

Najednou tam naproti mě stál Shu s otráveným výrazem v obličeji a zároveň si mě prohlížel. Na proti Terce stál Laito a se zájmem ji pozoroval.

Já se trošičku naštvala. ,,Ale no ták, všichni jsou vyšší než já. To není fér, ehm život není fér!" naštvaně jsem řekla a Shu s Laitem se uchechtli. ,,Hej a co já?" ozvala se Terka. ,,Ty seš mrňous," (je o pár centimetrů menší než já) a usmála jsem se, Terka taky a pak jsme dostaly obě záchvat smíchu.

Kluci se na nás koukali, jak na dementy. My jsme se uklidnily, oni nás pak chytli za zápěstí, odvedli k ostatním a ti se koukali na Mukami. Mezi tím nás pustili a stoupli si za nás.

,,Se na ně koukáte, jak na nějaké bohy né?" zeptala jsem se a někteří se se mnou uchechtli. No co? Je to pravda. To kdyby jste viděli, jak se na nás Ayato hladově koukal a já na něho nenápadně ukázala prostředníček.

Koukla jsem se nahoru na Koua, on se na mě kouknul a usmál se na mě. Před ním se objevil kouř a zmizeli.

Reji si narovnal brýle a koukl se na nás. ,,Jak víte o tom, že jsme upíři?" zeptal se nás, když Terka neměla k mluvě, tak jsem řekla. ,,Nooo, je o vás takový seriál," vysvětila jsem jim, Rejimu to asi stačilo na pochopení, ale ostatním? No nevím.

,,Dobře, ale jelikož víte o naší existenci, tak půjdete s námi," řekl nám suše Reji. ,,Tak to teda né, já jdu domů," protestovala jsem a otočila jsem se, ale za mnou byl pořád Shu.

Zkusila jsem ho nějakým způsobem odstrčit, ale nešlo to. No a jemu asi došla trpělivost, tak mě otočil a držel mi jednou rukou moje ruce za zády. Poté jsme se nějak přemístil k nim do sídla.

Reji se ujal slova. ,,Dnes raději budete spát s někým v pokoji." Shu zpozorněl. ,,Já si beru ji!" řekl panovačně ke mě a já neměla slov. ,,A já zas ji," ozval se Laito a koukal na Terku.

Pak jsem vytáhla mobil a napsala Terce: V šest hodin sraz tady a počkáme na Yui. Poslala jsem zprávu, ona se na to koukla a kývla hlavou na souhlas.

Shu mě vzal za zápěstí a šli jsme k němu do pokoje byl pěkný, jako myslím ten pokoj, ale i Shu je pěkný. On raději zamkl dveře a klíč si nechal u sebe. Vytáhla jsem si sluchátka a mobil, ale než jsem si nasadila sluchátka.

,,V půl šestý je večeře," oznámil mi a koukl se na mě. ,,Ano tati," řekla jsem ze srandy a už si nasadila sluchátka. On se nad tím uchechtl. Při poslouchání písniček jsem si i udělala fotky měsíce a růží co byly na zahradě, jinak jsem poslouchala písničky.

Po chvilce jsem se koukla na hodiny a bylo za pět minut půl, tak jsem si uklidila sluchátka a mobil. Zvedla jsem se ze země, pak koukla jsem se na postel a tam nikdo nebyl. To je velký zrádce!

Tak zatím u další kapitolky XD