Princezna z Walesu

Příprava družičky

A bylo to tady. Den Hollyiny svatby. Nigelie výčitkami svědomí nemohla celou noc usnout. Stále musela myslet na to, co by dělala, kdyby se všechno pokazilo. Neměla všechno říct Holly včera? Co když jí Thalia poslala další videa a ona se teď válí zničená v posteli? Měla o ni docela strach. Ráno nepřišly žádné zprávy, tak doufala, že je všechno jak má být.

Obřad se konal na hradě Hensol, který byl od města vzdálený zhruba půl hodiny cesty. Vše začínalo až kolem dvanácté, tudíž bylo dost času dostat se na místo. Bruneta se hodila do pohodlného oblečení, jelikož za chvíli měly přijít kadeřnice s kosmetičkou. Kadeřnice jí navlnila vlasy a dozadu spletla čelenku, kterou ozdobila pomněnkami. Druhá ji decentně namalovala v přirozených tónech tak, aby jí to slušelo na fotkách. I po zkrášlování měla hlavní družička času dost. Zatím si vytáhla malý kufřík a dala do něj osobní věci, které bude potřebovat na obřad i přespání, které bylo v sídle taktéž zařízeno.
Mezitím její nádherné družičkovské šaty visely zabalené na skříni. Měla v plánu si je obléknout až těsně před obřadem. Za pomoci zaměstnanců dostala všechny věci v pořádku do auta a díky řidiči se dostala na místo akorát včas.

Hensol byl krásný gotický hrad ze začátku osmnáctého století. Nebylo divu, že právě toto místo si snoubenci zvolili na svůj velký den. Exteriér byl již vyzdoben modrými a bílymi květy a venku postávalo několik Bradových kamarádů. Tohle Nigelie trochu uklidnilo. Když tu byli oni, musel tu být i ženich, takže se nemusela ničeho obávat. Auto zastavilo přímo před vchodem. Dívka v mikině si nasadila sluneční brýle a vystoupila ven. Rozhlédla po slunném okolí a přešla ke kufru. Gordon, tedy otcův řidič jí vytáhl malý kufr a do druhé ruky dívka vzala vak se šatami na obřad. Rozloučila se se zaměstnancem a šla dovnitř. S Holly zde byla před pár týdny, tudíž věděla, kam má jít. Kousek ode dveří byla malinkatá recepce, kde všichni hosté dostali klíče od svých pokojů.
,,Dobrý den. Nigelie Baldwinová," představila se dívka, aby ušetřila pár minut rozhovoru.
,,Pokoj dvacet tři," pronesla postarší žena a podala jí klíč.
,,Děkuji. Nevíte, nevěsta už je tady?" ptala se bruneta se zavazadlem.
,,Ano, přijela asi před půl hodinou," odpověděla recepční.
,,Dobrá, děkuji," pousmála se a mířila ke schodům, které vedly do patra.
,,Nigelie Baldwinová!" křikl za ní známý mužský hlas, až se polekala.
,,Jasone," pousmála se nervózně Ni na muže, kterého před chvílí spatřila venku.
,,Ani mě nepozdravíš," pokračoval počítačový specialista, který byl očividně v dobré náladě.
,,To zase ne. V plánu jsem to měla, ale první měla být moje omluva. Takže promiň, že jsem tě tam tehdy nechala, chovala jsem se hloupě. Ostatně jako hodně často," omluvila se nesměle dívka a přistoupila pár kroků k němu.
,,Pusť to z hlavy. Brad mi to všechno vysvětlil. Vždyť kolik to je? Tři měsíce zpátky. Fú, to je dost," usoudil rozveselený Jason.
,,Ráda tě vidím v takhle dobré náladě. Včera jsi si to očividně užil," pousmála se dívka, čímž chtěla zjistit nějaké podrobnosti.
,,Jo, včera to bylo fajn. Ještě to dneska probereme. Pojď ke mně," přitiskl ji na hruď muž ve smokingu.
,,Ou. Jo jasně. V pohodě," pronesla trochu polekaně Ni, jelikož ji to docela překvapilo.
,,Tak jo, tak na svatbě," odtáhl se veselý muž a ještě jí na rozloučenou zamával. Nigelie stála nehybně jako kámen. Cítila se poněkud trapně, když věděla, že žena z recepce je celou dobu pozorovala. Nevinně se pousmála, vzala do ruky svůj kufr a stoupala s ním do druhého patra, kde se nacházel její pokoj.

Místnost byla laděná do teplých barev a nábytek měl jistě svou historickou cenu. Pokoj sdílela ještě s jednou osobou. Selmou, která zatím ještě nedorazila. Eva měla dorazit se svým přítelem, s nímž také byla ubytovaná. Nigelie si zabrala jednu z postelí a šaty pověsila na skříň, aby se nepokrčily. Byl nejvyšší čas dát se do gala. Z kufru vytáhla světle modré lodičky a krabičku se šperky, které měla v plánu ihned použít. Z obalu vytáhla své krásné uplé dlouhé šaty světle modré barvy s širšími ramínky a ozdobené malými krystalky.
Rychle si je oblékla, než se mohl v pokoji objevit někdo další. Vklouzla do svých střevíčků a vše doplnila zářivým náhrdelníkem a dlouhými naušnicemi ze stejné kolekce. Teď bylo vše dokonalé. A bylo důležité, aby to tak zůstalo i nadále.

Dokonalé bylo všechno i pro nastávající nevěstu. Taky aby ne, když už několik hodin pobíhala okolo, aby vše bylo jak má být.
,,Tak co naše nevěsta?" nakoukla do kamarádčina pokoje Nigelie.
,,Á, moje hlavní družička!" křikla ke dveřím dívka, kterou právě líčili.
,,Tak co? Jak to zvládáš?" posadila se k ní dívka v modrém.
,,Jsem strašně natěšená. Už jenom hodina," smála se šťestím nevěsta, čímž trochu znepříjemnila práci kosmetičce.
,,Vážně počítáš každou minutu?" pozvedla oči ke stropu nechápavě Nigelie, která obvykle chladnou kamarádku nepoznávala.
,,Až se budeš taky jednou vdávat, tak to pochopíš," křenila se dál Holly, která se měla brzy vzdát svého příjmení Islerová.