Princezna z Walesu

Horolezení

Asi o hodinu později se již blížili k místu, které Scott vybral. Nigelie zde nikdy předtím nebyla, ale samotný venkovní exteriér o místě hodně vypovídal. Bylo jasné, že se jedná o lezecké cetrum.
,,Jak tě napadlo zrovna tohle?" pousmála se Nigelie na Scotta.
,,Říkala jsi, že ráda lezeš, ale nenajdeš si čas, tak jsem ti ho chtěl najít," mrkl fotograf a zaparkoval auto pár metrů od budovy. Velká hala tvaru vysokého válce, jejíž stěny už z dálky působily jako horolezecké stěny. Oba vystoupili z auta a šli dovnitř. Před velkou místností se stěnami se ale ještě nacházela recepce.
,,Na jak dlouho chceš? Dvě hodiny?" zeptal se Scott Nigelie.
,,To je moc. Hodina bude stačit, uvidíš," odpověděla dívka a opřela se o velký, šedý stůl.
,,Dobrý den, dva na hodinu," začal fotograf mluvit na ženu za pultem.
,,Dohromady to bude třicet liber. Všechna vybavení najdete uvnitř," pravila žena a ukázala na dveře do haly.
Scott začal vytahovat peněženku, když v tom před něj skočila Nigelie.
,,Doufám, že tě ani nenapadlo to za mě zaplatit," zakroutila hlavou dívka a podala ženě svou debetní kartu.
,,Takže budete platit zvlášť?" zeptala se žena na recepci.
,,Ne, platím já," pousmál se na Nigelie muž a položil před recepční třicet liber.
,,Jsi otravný," zakroužila očima dívka a schovala platební kartu zpět do kabelky.
,,Jo, tohle už jsi mi párkrát řekla," ušklíbl se Scott. Bruneta jenom zakroutila hlavou a koukla na dveře.
,,Můžete jít dovnitř, kolegové vám tam budou kdykoliv k dispozici," pokynula žena směrem ke dvojici.
,,Ještě otázečku. Kde tady máte šatny?" přistoupila k ní znovu Nigelie.
,,Tady naproti a doleva," ukázala pracovnice.
,,Děkuju," pousmála se dívka a šla ukázaným směrem.
,,Počkám tě vevnitř," mrkl Scott a natěšeně vběhl do haly, zatímco dívka se šla převléknout.
Nigelie to trvalo sotva deset minut, měla s sebou sportovní legíny, tílko lososové barvy a stejnobarevné tenisky. Vlasy hodila do gumičky a své formální oblečení zamkla v jedné ze skříněk. Poté klesavým pohybem vyšla ven a mířila do haly, kde už na ni měl čekat kamarád. Když otevřela velké šedé dveře, jakoby se před ní zastavil svět. Tuhle scenérii měla vždycky ráda. Lezecké stěny všude, kam se podívala a na vrcholky sahalo pár nadějných lezců.
,,Mám lano a postroj, takže kam chceš lézt jako první?" ptal se fotograf, který se u ní náhle objevil.
,,Hmm, pojďme támhle," ukázala dívka na stěnu poblíž růžové barvy.
,,Tak, běž první," pokynul jí Scott a podal jí postroj.
Nigelie se ušklíbla, jako kdyby jej ani nepotřebovala, ale jistota je jistota a navíc to bylo hodně dávno, co naposledy lezla po stěnách nebo horách. Pomalu jej na sebe nasoukala a už jenom čekala, než Scott připne lano. V tu chvíli k nim přistoupil asi podobně starý muž, menší svalnaté postavy.
,,Chcete nějak pomoct?" nabídl se muž, který pracoval.
,,To zvládneme," pronesl Scott a připevnil lano k Nigelie.
,,Ještě to raději překontroluju," přistoupil k dívce zaměstnanec a zalomcoval s karabinou, na níž bylo lano připevněno. Scott ustoupil o kousek dál, ale bylo hned jasné, že s tímhle mužem se nebudou mít moc v lásce.
,,Mimochodem, jsem Ethan. Je vidět, že jste tady poprvé. Kdyby kdykoliv, cokoliv, jsem hned u vás," představil se cizí muž a odstoupil jenom o pár metrů dál, aby Nigelie mohla začít lézt.
,,Nebojte, my se kdyžtak ozveme," přikývl Scott a v rukách pevně svíral lano.
,,Ni, můžeš," křikl Scott, na dívku, aby konečně začala stoupat po stěně.
Bruneta přikývla a ruce i nohy postupně stavěla na výčnělky na stěně.
,,Klidně jí to můžeš povolit trochu víc, slečna je šikovná, ale kdyby přeci jenom padala, tak rychle motej zpátky," pokračoval s poučkami Ethan a Scott se snažil držet. Nenáviděl, když mu ostatní říkali co má dělat zrovna při tak banálních situacích, jako byla tahle. Přeci namotat a pustit lano umí každý.
Mezitím, co ji oba muži bystře pozorovali, Nigelie se dotkla vrcholu a pomalu slézala dolů.
,,Tak, teď pravou nohu na ten modrý a druhou na zelený," pokračoval s naváděním dívky Ethan a ani jí to nebylo moc příjemné. Věděla, co má dělat, přeci nelezla poprvé.
,,A už jste dole, krása," komentoval Nigelinin dopad zaměstnanec centra.
,,Jak bylo nahoře?" pousmál se na ni Scott.
,,Líp než dole. Teď se o tom můžeš přesvědčit," ušklíbla se dívka a podávala mu postroj, který ze sebe právě sundala.
,,V pohodě, to nepotřebuju," chtěl se předvést Scott a přistoupil ke stěně.
,,Neblbni, je to alespoň pět metrů, co když se ti něco stane," namítala Nigelie.
,,Neříkej, že se o mě bojíš," usmál se fotograf a pomalu začal s výstupem.
,,Slečna má pravdu, poslechněte ji," radil i Ethan, který pořád celou situaci sledoval.
,,Je to idiot," zakroutila hlavou dívka a napjatě sledovala, jak to dopadne. Scott se vážně nepřeceňoval, z několika výprav byl zvyklý překonávat i ty nejhorší terény a na jeho svižném lezení to bylo znát. Rychle byl nahoře, ale dolů to šlo obtížněji, zvláště, když moc neviděl, kam leze.
,,Tohle nemůže dopadnout dobře. Vidíte, jak znejistěl? Pochybuju o tom, že to zvládne," ozývalo se sezdola z Ethanových úst. Scott byl hodně soutěživý a byl odhodlaný mu dokázat, že se plete. Zrychlil tempo a hned byl v polovině. Sebevědomě pokračoval dál, když vtom špatně odhadl vzdálenost následujícího výstupku a spadl téměř ze dvou metrové výšky. Naštěstí na podlaze byla měkká podložka, který pád ztlumila.
,,Jsi v pohodě?" rozběhla se k němu vystrašená Nigelie.
Scott nejistě otevřel oči a promnul si zátylek, který jej trochu bolel.
,,Jo, nic mi není," přikývl fotograf, aby si o něj dívka nedělala starosti.
,,Skočím pro lékárničku," oznámil Ethan a utíkal ke svému stanovišti s potřebama.
,,Co tě to popadlo, mohl sis ublížit," lamentovala Nigelie a v rukou svírala Scottovu pravačku, jelikož stále ležel na zemi.
,,To ta moje ješitnost. Už toho Ethana mám plné zuby," přiznal se muž a alespoň se posadil.
,,Dva kohouti na jednom smetišti. To nikdy nemůže dopadnout dobře," pousmála se dívka.
,,Dopadlo by, kdyby si on stál ve svém koutě," ukázal Scott na pult s lezeckými pomůckami a pomalu se zvedl ze země.
,,Jsi strašný," usmála se pobaveně Nigelie a v rukách stále tiskla Scottovu pravačku.
,,Měl bych začít počítat, kolika urážkami mě ještě zahrneš," potáhl koutky úst fotograf.