Princezna z Walesu

Ráno

Ráno se Nigelie vzbudila ve své posteli téměř po devíti hodinovém spánku. Dnes byla sobota, ale ani dnes si neudělala volno od práce. Musela dohnat, co včera zameškala. Ale ještě předtím ji čekala snídaně. Měla na sobě asymetrické košilové šaty se vzorem a přepásané širokým páskem, vlasy sčesala do dlouhého culíku a obula bledě modré lodičky. Nastrojená si scházela po schodech a už bylo jasné, že na rodinnou snídani jde jako poslední. Až z jídelny byl slyšet hlasitý až uširvoucí smích macechy Shannon. Nigelie obrátila oči v sloup. Nová matka sloužila jako nechtěný budíček. Přes velký obývací pokoj se naše hrdinka dostala až do prostorné jídelny. Uprostřed šedivé místnosti s krbem stál velký mahagonový stůl a po jeho stranách téměř na dvacet šedých židlí, i když nikdy nebyly plně využity. V čele seděl postarší muž s prošedivělými vlasy a jeho vrásčitá tvář směřovala na podobně starou ženu po boku. Shannon se do rodiny Baldwinových přivdala asi před pěti lety. S Jamesem, Nigelininým otcem se seznámili, když začala pracovat v jeho firmě. V očích své nevlastní dcery to byla jednoduchá žena, stejně jako její vkus úplně na všechno od oblečení až po přestavbu domu. Nigelie se nikdy nedokázala zbavit pocitu, že Shannon se za jejího otce vdala jenom z vypočítavosti a proto nemohla vystát jak ji, její smích a křiklavě oranžový drdol, který nosila na hlavě každý den. Ale pravdou bylo i to, že žárlila na to, že má více otcovy pozornosti.
,,Dobré ráno," pozdravila ne zrovna nadšeně dívka a posadila se na druhou volnou židli vedle otce.
,,Dobré," otočil se pan Baldwin na dceru. Zato Shannon se zatvářila kysele, jako obvykle. Ačkoliv se snažila s nevlastní dcerou vycházet, ani ona jí nebyla po chuti. Obě ženy byly silné osobnosti a každá z nich chtěla, aby bylo vždy po jejím.
,,Jak bylo u Holly na večírku? Slyšela jsem, že ses vrátila brzy," začala vyzvídat Shannon. Stejně jako její přítelkyně, i ona si libovala v drbech.
,,Dobrý, ale nic pro mě. Mám raději komornější oslavy," odpověděla bez zájmu Nigelie a sáhla po croissantu, který ležel na talíři před ní.
,,Škoda, že nás taky nepozvali, viď drahý," pousmála se Shannon na svého muže a pevně stiskla jeho ruku, kterou měl položenou na stole.
,,To jistě," špitla si pro sebe s vykulenýma očima dcera a nalila si do sklenice džus.
,,Slečno Nigelie," přikráčel ke stolu majordomus.
,,Dobré ráno i Vám, Thomasi," pozdravila dívka a čekala, s jakou lahodnou nabídkou na dnešní oběd přijde tentokrát.
,,Tohle Vám mám předat," promluvil postarší muž a podal jí její fialové lodičky, které včera zapomněla u kašny v Hollyině zahradě a červenou obálku. Nigelie těžce polkla a čekala, jaké narážky si připravila ta čarodějnice naproti tentokrát.
,,Kdo to přinesl?" vyptávala se ihned nevlastní matka, jelikož potřebovala mít vše pod kontrolou.
,,Nějaký mladý muž," odpověděl Thomas a dívka se začala obávat nejhoršího.
,,Mark se už vrátil z cest?" vyzvídala dál Shannon.
,,Můžu Vás ujistit, že pan Mark to nebyl. Toho bych si pamatoval," vyvrátil domněnku Thomas a Nigelie na něj vrhla vražedný pohled, aby raději už nic neříkal.
,,Tak kdo to byl, Popelko?" zasmála se spokojeně Shannon a upila si své hořké kávy.
,,Miláčku, nech ji. Pořád si může dělat co chce," snažil se ženu uklidnit James.
,,To je v pořádku. Nemám co skrývat. Musel to být Brad, Hollyin snoubenec nebo někdo ze zaměstnanců, které poslali," pousmála se sebejistě Nigelie a přehodila svůj dlouhý cop dozadu.
,,Pokud už výslech skončil, ráda bych jela na schůzku," pronesla s úsměvem dívka, vzala obálku i obuv a zmizela do svého pokoje. Bylo jí jasné, že věci přivezl Scott a v duši si nadávala, proč s ním včera jela domů. Lodičky odhodila do kouta, nebyla zrovna pořádná, co se týkalo osobních věcí a rychle otevřela obálku. Uvnitř se nacházela fotografie, na níž zamyšleně se sklenicí v ruce pozoruje houslový kvartet. Fotka nebyla špatná, ale rozhodně by si ji nikam nevystavila. Když ji otočila, na zadní straně stálo:
,,Milá Nigelie, doufám, že se na mě nezlobíš. I když to mezi námi nezačalo nejlépe, jsem rád, že jsem tě poznal a doufám, že se budeme vídat častěji. Scott (ten otravný ňouma ze včerejška)."
Nigelie jenom protočila panenky. Nenáviděla, když se jí lidé takhle vnucovali do života a navíc se nemohla zbavit pocitu, že to na ni pan fotograf pořád zkouší. Ještě jednou si fotku prohlédla, pak ji skrčila a vyhodila do koše.

Ještě před tím, než se Nigelie vrhla na pracovní schůzky, musela jet k Islerovým pro své auto. Celou cestu s otcovým řidičem lamentovala, co to bylo za nápad jet na večírek autem. Chudák jí za tu hodinu měl už plné zuby. Vyhodil ji před Hollyiným domem, slušně se rozloučil a rychle jel pryč. Nigelie rychle vytáhla klíče od auta a šla k vozu. Měla docela na spěch. Naneštěstí ji z okna právě viděla Holly a rychle vyšla ven.
,,Ni!" křikla na kamarádku a utíkala k ní.
,,Holl," pousmála se ne zrovna nadšeně bruneta s culíkem. Bylo jí jasné, že s Holly to nebude jenom na chvíli.
,,Mizíš a objevuješ se jako duch," namítla ihned černovláska, jelikož viděla kamarádčin zájem.
,,Promiň Holl, mám ještě práci a ze ten včerejšek se omlouvám. Spadla jsem do fontány. Poprosila jsem Scotta, aby ti to vysvětlil," povzdechla si Nigelie.
,,Taky že vysvětlil...ten...Scott," zatvářila se záludně Holly.
,,Co se tak díváš?" zakroutila nechápavě hlavou bruneta a chystala se nastoupit do auta.
,,Nic. Jen jsem ti chtěla nabídnout, že u Brada pořádáme herní večer jenom pro pár nejbližších přátel. Mohla by ses tam s někým seznámit, aby jsi na naší svatbě nemusela kvůli společnosti skákat do fontány," zavtipkovala opálená černovláska.
,,Uvidím, jak budu stíhat. Kvůli včerejšku toho mám hodně. Kdyžtak pozdravuj," vymluvila se slečna Baldwinová a rychle nasedla do svého vozu. Rychle nastartovala, ještě zamávala Holly a zmizela pryč.

Rozhodně neměla v plánu trávit další večer ve společnosti, kde by se mohla cítit osamělá. Tedy dokud se k večeru nevrátila domů. Macecha Shannon si právě užívala čajový dýchánek se svými přítelkyněmi, bohužel jim ale neunikl příchod nevlastní dcery.
,,Zlatíčko, nechceš se přidat k nám?" volala na Nigelie jedna ze známých její nevlastní matky.
,,Děkuji za nabídnu, paní Lambertová, ale musím Vás odmítnout," pousmála se dívka mířící do kuchyně pro sklenku džusu.
,,Jak bylo včera na večírku? Slyšela jsem, že Islerovi se moc neukázali," zahihňala se další z nich.
,,Právě naopak. Bylo tam moc lidí. Nemohla jsem se prodrat ani k občerstvení. Nic pro mě," pousmála se otráveně dívka.
,,Už jsme slyšely, že ses moc nebavila," podotkla opovrhovačně Shannon a usrkla černého čaje s mlékem.
Tohle Nigelie docela vytočilo. Nesnášela, když její macecha toho o jejím životě věděla víc, než ona samotná.
,,Tak to máte asi špatné informace," pokrčila rameny spokojeně dívka.
,,Prej si se opila a vykoupala ve fontáně. Příště nám prosím nedělej ostudu. Je lepší, když sedíš doma mezi prací," pousmála se záludně macecha a pyšně koukla na své přítelkyně.
V Nigelie to začalo vřít. To ji musela takhle ztrapnit před cizími ženami. Proč se jí pořád musela motat do života.
,,Když mě omluvíte, ráda bych nám šla dělat ostudu znovu," pronesla s kapkou jedovatosti v hlase Nigelie a šla do svého pokoje. Nehodlala být pořád maceše k smíchu, jako osamocená domácí puťka. Osprchovala se, šaty vyměnila za uplé legíny a top neonové barvy, přehodila přes sebe vzorovaný bomber, jelikož se venku ochladilo a nesměly chybět ani padnoucí tenisky. Z vinného sklepa si nechala přinést nějakou lahev akrchivního vína a na truc Shannon vyrazila k Bradově bytu.