O kouzlech a kouzelnících

11. Neladar

Vyšel jsem ven na terasu, abych si pročistil hlavu. Jednání stále probíhalo a zevnitř ke mně doléhaly rozrušené hlasy. Nedělal jsem si iluze, že se ti v sále dokáží na něčem dohodnout. A abych řekl pravdu, už mi na tom nezáleželo. Všechny moje myšlenky se upínaly k tomu, co jsem se právě dozvěděl o svém otci.

On a první mezi Mocnými byli přátelé. Společně se postavili proti Radě Modrých Věží. A i když se Angel Mey v následné válce neangažoval, stejně měl velký podíl na tom, že Věže nakonec padly. Aspoň tak to tvrdil Barthagar.

Další věc, která mi na klidu nepřidala, byl klenot tiše ležící v mém pokoji na dně truhly. Ani na vteřinu jsem nepomyslel na to, že bych o Hvězdě Beleriamu někomu řekl.

Možná se pletu, možná je úplně logické vysvětlení, proč měl Raia na krku drahokam, který byl podle všeho navěky ztracen společně s tělem mého otce. Jenomže něco tady nehrálo. A Maleck mi ten šperk nedal náhodou.

„Vevnitř je po tobě sháňka," zaslechl jsem za sebou příjemný ženský hlas.

Tmavovlasá elfka zcela nehlučně vešla na terasu. Znal jsem ji od vidění. Ona a její manžel byli poradci císařovny.

„Nechci se tam vrátit. Slyšel jsem dost."

„Chápu, že se zlobíš."

„Matka mi nikdy neřekla, že se můj otec a Maleck znali." Pohlédl jsem do jejího perfektního obličeje, ty mandlově hnědé oči se na mě soucitně dívaly.

„Sevrina tě chtěla jen chránit. Neměj jí to za zlé."

Vzpomněl jsem si na unavený obličej své matky a nedokázal se na ni zlobit.

„Je nešťastné, že ses to dozvěděl zrovna takhle." povzdechla si Allecia. „Tvůj otec byl výjimečný muž. Ale mnoho kouzelníků z Věží v něm stále vidí zrádce kvůli tomu, co se stalo před válkou."

„A co se vlastně stalo před válkou?"

„Angel a Maleck otevřeně kritizovali Radu Modrých Věží. Volali po změnách a mnoho mladých kouzelníků se k nim přidávalo. Ale Radní se proti jakýmkoli reformám tvrdě postavili. Angel se snažil dál vyjednávat, docílit kompromisu krok za krokem. Naopak Maleck vyhrožoval, že použije sílu. Radní jeho hrozby ze začátku nebrali vážně. Podporovali ho hlavně mladší kouzelníci a ti se zkušeným čarodějům z Rady nemohli rovnat. Jenomže Maleck byl chytrý a výjimečně nadaný. Vybral si šest dalších, kteří měli největší magický potenciál, a sám je vycvičil. Když pak nakonec na Věže opravdu zaútočili, Rada byla nepřipravená a zaskočená. Věže padly rychle."   

„A můj otec?"

„Angel Radu před Maleckem varoval. Tlačil na ně, aby se s ním domluvili po dobrém. Ale kouzelníci z Věží neposlouchali. Nevěřili, že by je mohlo porazit pouhých sedm čarodějů. Pochopili v jakém jsou nebezpečí, až když bylo pozdě." 

Přikývl jsem. Její slova mě trochu uklidnila. Bartaghar se může ohánět slovem zrádce, ale můj otec udělal, co mohl. Varoval Radu, snažil se obě strany přimět k dohodě.

 „Ale otec nezůstal neutrální. Nakonec s Raiou bojoval," napadlo mě.

„Když se císařovna rozhodla vstoupit do války s Mocnými, vyslala výpravu na pomoc Severním zemím. Mocní je ale zmasakrovali.  Po tom fiasku bylo jasné, že dohoda je pryč a Raia dříve nebo později zaútočí na císařství. A právě v tu dobu přišel Angel a nabídl císařovně svoji pomoc."

„Nabídl jí, že zabije Malecka Raiu." Tuhle část příběhu jsem znal.

„Ne tak docela. Angel nejel zpět k Modrým Věžím, aby Malecka zabil. Jel tam, aby si s ním promluvil. Myslel si, že ho přesvědčí, aby obnovil dohodu s císařstvím."