10. Jossine

190 24 0
                                    

První, co jsem po probuzení spatřila, byla moje spolubydlící Aistlyn, která si polohlasně opakovala skupinu léčivých kouzel prvního stupně.

Černovlasá Aistlyn chodila o ročník výše než já a už několik týdnů se připravovala na závěrečné zkoušky. Ani zprávy o útocích Mocných ji nemohly odradit od učení.

Vlastně jsem ji celý včerejší den neviděla, a když jsem pozdě v noci přišla ze svého povedeného rande, nebyla ve své posteli. Jistě strávila další noc ve studovně nad knihami.

„Měla by sis dát pauzu, Lyn." Zaostřila na ni svoje rozespalé oči. „Takhle se zničíš."

„Někdo si může dovolit prospat celé dopoledne, ale některé z nás čekají závěrečné zkoušky," odbyla mně černovláska, ale stejně zavřela tlustou učebnici a odložila ji na stůl.

Posadila jsem se na posteli a podívala se na hodiny. Bylo už skoro jedenáct.

„Zdá se, že jsem zaspala." Při pohledu na svoji spolubydlící jsem dodala. „Kde si byla celou noc?"

„V knihovně, dopisovala jsem závěrečnou práci. Mám ji odevzdat už za dva dny."

„Myslím, že za současné situace ti Paní Sevrina dovolí odklad."

„Mocní nebo ne, musím tu práci dodělat," trvala na svém Aistlyn, já jen rezignovaně mávla rukou a zamířila do koupelny.

Rychle jsem se umyla a hodila na sebe šaty. Měla jsem být už půl hodiny na přednášce. Chvíli jsem zvažovala, zda má ještě smysl se tam obtěžovat. Nakonec jsem usoudila, že den volna si zasloužím a rozhodla se pro dnešek školu vynechat.

Když jsem se vrátila do pokoje, Aistlyn seděla na své posteli a upíjela ze sklenice podivný fialový lektvar.

„Co je to?" zeptala jsem se podezíravě.

„Jheth," odpověděla neochotně Lyn a já se na ni káravě podívala.

„Lepší by bylo, kdyby ses jednou pořádně vyspala než abys do sebe lila ten dryák."

„Nemám čas spát, musím se učit. Vůbec nestíhám."

„Až ti bude zle, tak za mnou nechoď."

Mrkla jsem na přebal bichle, která ležela na jejím stole. „Rozdělení kouzel a jejich původ," přečetla jsem nahlas a podívala jsem se na Aistlyn. „Ty si teda užíváš."

Namátkou jsem otevřela knihu a přejela pohledem kapitolu, na kterou jsem narazila.

„Jak dělíme kouzla podle jejich původu?" obrátila jsem se na svoji spolubydlící a čekala na odpověď.

„Přírodní kouzla, ohnivá kouzla, kouzla chaosu," vyklopila ze sebe bez zaváhání Aistlyn.

„Dobře." Tohle bylo jednoduché. „Jaká jsou přírodní kouzla?" pokračovala jsem ve zkoušení.

„Patří tam hlavně kouzla léčivá pak volně obraná a ..., nic mi neříkej...já si vzpomenu...volně přeměňující."

„Ano, co ohnivá kouzla?"

„Ty jsou útočná, vázaně přeměňující a obraná. A než se zeptáš, tak chaosu jsou volně a vázaně manipulující a kouzla přeměny energie."

„Jsi dobrá," pochválila jsem její encyklopedické znalosti. „Ještě mi rozděl kouzla podle způsobu použití."

„Sorkerenky používají pouze přírodní kouzla," začala Lyn, „kouzla ohně pak všichni čarodějové a kouzla chaosu pouze ti nejzkušenější z kouzelníků, třeba Mocní."

O kouzlech a kouzelnícíchWhere stories live. Discover now