Záhadná Phillipa

56 5 0
                                    

Po obědě opravdu přijeli další čtyři holky. Rachel, Phillipa, Zoey a Barriel. Rachel vypadala jako Sněhurka, a taky se tak chovala, Zoey byla od Zvonilky, malá a roztomilá, Barriel byla od Belly z Krásky a Zvířete, a Phillipa od Červené Karkulky, z Červeného království. Myslela jsem, že se o nás nikdo nebude zajímat, ale Phillipa ihned přihopsala k nám, a začala se bavit s Dianou. Dobře si padly do noty, ale já byla jak páté kolo u vozu.
Zdálo se mi, že Diana nějak ožila. Po těch dnech se mnou se zdála být krapet živější.
Diana a Phillipa chodili pořád spolu. Mohla jsem za nima chodit jako ocásek, ale já radši byla sama. S vlastníma myšlenkama.

Večer se mě Diana ptala, jestli mi nevadí, že se baví s Phillipou. Řekla jsem že nevadí, ale vadilo. HODNĚ. Úplně na mě celý den zapomněli, a když se u dveří od pokoje loučili, div že se nerozplakali.
Čekala jsem, že Amy zase přijde. Nepřišla. Všechno mi přišlo cizí. V posteli jsem se pořád vrtěla. Nemohla jsem spát. Šla jsem tedy zase na balkón.
Čerství vzduch mě ovanul. Nejraději bych běžela jako minule, ale všude byli stráže. VŠUDE.
Seděla jsem na židli, a přemýšlela. Tuhle školu jsem nenáviděla. Byla taková snobská, a vůbec jsem do ní nezapadala. Buď mě ignorovali, nebo nenáviděli, nebo si našli jiné kamarády. Chtělo se mi plakat vztekem. Byla to moje druhá noc, další den měla být sobota, volný den, ale to mi bylo jedno. Pořád jsem totiž trčela v téhle škole jako ve vězení. Pak moje myšlenky přešli na Phillipa. Znala jsem hi krátce, ale vryl se mi do paměti každý jeho detail. Co teď asi dělá?
Najednou mě něco napadlo. Sice bylo po večerce, a škola byla líp hlídaná, ale to mi nevadilo.
Tentokrát jsem si vzala klíče od pokoje, a šla jsem pryč. Nedošla jsem ani ke knihovně, když v tom mě přerušily hlasy, které se ozývali z knihovny.
,,Co pak to tu pohledáváte, slečno Phillipo?"
,,Nic, už jdu!"
,,Ne tak rychle slečinko, víte že je po večerce, což je ZÁKAZ vycházení!"
,,Omlouvám se...!"
Pak jsem slyšela kroky co se ke mě blížili. Zdrhla jsem zpátky do pokoje. Dnes to nešlo.
Ležela jsem v posteli, a přemýšlela, proč byla v noci Phillipa v knihovně. Měla nějaké tajemství...?!
Než jsem ale přišla na odpověď, usnula jsem. 

Emily ArendelskáOnde as histórias ganham vida. Descobre agora