Menture: spáry minulosti [DOKONČENO]

12. Pomoc nejbližší strany

Všichni tři kybrové nyní stáli seřazení těsně vedle sebe v Charlieho bytě, který si je naprosto přímrzlý k podlaze s vytřeštěnýma očima prohlížel. Nejvíce ho děsil ten největší, se kterým se setkal jako s prvním.

,,Takže z roku 9102, jo? A máte tam lítající auta? A mimozemšťany?",,Něco takového ano, jen možná jinak, než máš na mysli. Každopádně, teď bych potřeboval někoho, kdo se u vás vyzná v, jak tomu tady říkáte? Porušování pravidel?"

,,Nějak tak, jo. Ehm... Ale, co se týče tvýho předešlýho dotazu, tak nejsem si jistý, jestli jsem ten správný člověk, kterýho by jsi se na tohle měl ptát. Od drog a loupaček se snažím držet stranou.",,No, a.. nevíš o někom, kdo ne?" Charlie se zatvářil opravdu hodně ztrápeně. Tohle téma zkrátka bylo proti jeho srsti. Ale nakonec se Leonardo přeci jen dočkal odpovědi.

,,Jestli to ale vážně potřebuješ, bratránek by nám možná mohl pomoct.",,Greysy! Tak jdem. Momentálně je pro nás důležitá i ta nejmenší promarněná chvíle."

O hodinu později

Oba muži stáli před, téměř rozpadajícím se, malým domkem. Okolní budovy nevypadaly o nic lépe. A feťáci skoro na každém rohu jim akorát naháněli mráz po zádech. Jako kdyby vás někdo sledoval, a vy jste nemohli přijít na to, kdo.

Před vchodem stáli už dost dlouho na to, aby Leonardovi tato situace přišla poněkud trapná.

,,Tak na co čekáme?",,Na nic, jen... Dej mi prostě chvilku.",,Chvilku?? A na co jako? Neříkal jsem snad, že zatrácení času je to nejmenší, čeho bychom se mohli teď dopouštět?!",,Jo... Promiň."

Blondýn třikrát hlasitě zaklepal.

,,Pierci, ty prachy jsem ti už dal! A za toho krypla se omluvil! Jestli mě chceš takhle prudit pořád, nemám problém si to s tebou vyřídit z očí do očí!" Ozval se za dveřmi mužský hlas.

Charlie do plic pořádně nabral čerstvý vzduch.

,,Myslel jsem, že s tím zabíjením jsi už skončil." Chvíli se nic nedělo. O pár sekund později však otevřel o něco vyšší a špinavější mladík. Dvojici stojící před sebou si velice pečlivě, až skoro nedůvěřivě, prohlédl.

,,Charles Traiter. Myslel jsem, že je po tobě. Ale i po těch pěti zpropadenejch letech vypadáš pořád stejně příšerně." Sarkasmus byl více, než zřetelný.

Leonardo mlčel, zatímco Charlie se snažil najít ta správná slova. Než však stihl vůbec něco říct, jeho bratránek ho znovu předběhl.

,,A kdo je tohle? Snad ne nějaký tvůj další přítel?" Hnědovlásek zaraženě nadzvedl obočí. To ale dřív stačily blondýnovi rupnout nervy.

,,Tak dost!!... Já vím, že jsem tě podrazil, a pak se na tebe úplně vykašlal, dobře, omlouvám se, ale teď potřebujeme nutně tvojí pomoc. ... Prosím." Pípl poslední slovo téměř neslyšně.