Menture: spáry minulosti [DOKONČENO]

9. Podivín

Stovky vědců i hráčů prohledávali celý tower s jediným cílem, najít mladíka, jenž zjistil jisté důležité informace o společnosti CSF, které neměl.

Darkman byl vzteky bez sebe. A nejhorší bylo, že i kdyby zabil kolik neschopných zaměstnanců chtěl, vůbec by to nijak nepomohlo.

,,No tak chápe vůbec někdo z vás, jak moc velkej průšvih to je?!!" Ačkoliv to na sobě nedal znát, pociťoval zároveň ohromný strach. Ne z něčeho, ale z někoho, někoho mocnějšího, než byl on sám.

Náhle mu začal zvonit holotell. Čelo měl rázem celé mokré od potu.

,,Ano?"

Mezitím Leonardo pociťoval obrovské návaly bolesti. Všude viděl jen spousty druhů různých barev a tvarů, po celém těle cítil jen chlad narážející o jeho tenkou kůži, dokud... Zničehonic nespadl na tvrdou zem.

Zrak měl úplně zamlžený. Skoro prakticky nic neviděl. Kolem sebe slyšel jen podivné zvuky tření.

,,Pane, jste v pořádku?" Zaslechl něčí hlas. Byl však pro něho příliš vzdálený. Opět ho přemohla lavina únavy, které se už ale nedokázal vzepřít, a tak propadl spárům temnoty.

Před ním se zničehonic zjevil vysoký černovlasý muž.

,,Tati?" Vydechl nevěřícně.

,,Čas je jako krabice, má svá omezení, ale stěny se dají kdykoliv probourat." Leonardo opět výjimečně nechápal jediné slovo. V tom však zaslechl podivné zvuky pípání.

Splašeně otevřel oči. Připadal si jako v nějakém dalším šíleném snu. Ležel na zvláštní měkké desce podobající se posteli. Po chvíli usoudil, že to tak také je.

Když se rozhlédl okolo sebe, trochu pocítil strach. Všude bylo tolik věcí, o kterých neměl nejmenší tušení, k čemu jsou, že se bál jen sestoupit na dřevěnou podlahu.

Spěšně si hmátl do pravé kapsičky u stehna. Kybrové byli naštěstí na svých místech.

Ostré paprsky slunce prořezávaly šero v potemnělém pokoji, v němž se momentálně stále pokoušel vzpamatovat z aktuální situace.

Opatrně přešel k nedalekému oknu s výhledem na rušnou ulici.

Bylo to tak jiné. Skoro si připadal jako v nějakém paralelním vesmíru. Náhle však někdo vstoupil do pokoje.

Dveře se... otevřely, a dovnitř vešel zhruba dvacetiletý mladík s delšími blond vlasy.

,,Už jsi vzhůru. Bezva." Leonardo pár kroky zacouval. Zrak se mu začal zamlžovat.

,,Klid. Já ti nechci ublížit, věř mi. - Jsem Charlie, Charlie Traiter, a ty?" Hnědovlásek si dotyčného snaživě změřil od hlavy až k patě. ,,Leonardo 2004 ze sedmé turny. Máte tu někde nějakou laboratoř? Potřeboval bych si něco zpravit." Neznámý mladík nechápal téměř jedinou jeho větu.

,,Odkud že to jste?" Teprve teď Leonardovi došla ona nemilá skutečnost. 

,,Teď je rok 2019, nemýlím se?" Kvůli silné bolesti hlavy, se musel posadit.

,,Ano, proč?" Charliemu podivný cizinec přišel každou chvílí jen zvláštnější.

,,Co by jste řekl na to, že pocházím ze vzdálené budoucnosti, a jde mi po krku jedna opravdu nebezpečná organizace?" S těmito slovy mu zároveň došel i fakt, že při té cestě skrz timehole, se něco nehezkého stalo s jeho tělem.

,,Tu druhou část celkem chápu, ale... Z budoucnosti?? Jako vážně? Nepraštil Jste se takhle náhodou třeba do hlavy?",,Co? Ne. Ach jo." Povzdechl si vyčerpaně. A pak to přišlo.

Najednou se mu začala nesmírně motat hlava. Neomaleně začal tělem trhat a cloumat sem a tam. Jak se předtím domníval, ta cesta na něho měla nedbalý dopad.

,,Do prolku! Nemáte tady aspoň nějaké nástroje nebo technické potřeby?" Prohodil mezi svým dopadem, naštěstí, do měkkého polštáře.

,,Ježíši. - Prosím, řekněte mi, že se mi teď tady nechystáte umřít?" Nepřímou odpovědí blondýnovi byla malá kovová kulička, kterou mu Leonardo vecpal do ruky, těsně před svým náhlým zkolabováním.

Podobné pocity zažíval i Darkman.

Právě se vracel do svého offeru. Bylo to již pár minut, co dostal opravdu hodně vynadáno za svou neschopnost od té nejnebezpečnější bytosti z celého Earthtownu. Naneštěstí na něj narazil jeden z jeho podřízených.

,,Pane, už jsme získali lokaci, kde se ten kluk nachází. Doktor Stephen neměl tak neproniknutelný čip, jak jsme si mysleli." Darkman byl příliš rozrušený, aby dokázal prokázat aspoň náznak svého uspokojení. Proto jen odvětil: ,,Tak seberte veškeré schopné lidi, co jen máme, a dopadněte ho!"