Unexpected stranger

*2*

První tóny písničky Two of us značí, že je čas vstávat do školy. Vůbec se mi tam nechce. Nejradši bych zůstal celý den v posteli. Ačkoliv nerad, vypnu ten skvost vycházející z mobilu a hodně neochotně se vyhrabu z postele. Moje první kroky vedou automaticky do koupelny, kde vykonám patřičnou hygienu a vracím se do pokoje. Ze skříně vytáhnu nějaké oblečení. Připravený, společně s batohem, kde mám uložené všechny věci, seběhnu schody do kuchyně.

,,Dobré ráno, zlatíčko," uslyším, jakmile vkročím do kuchyně. Rozhlédnu se a uvidím sedící mamku za stolem a vedle ní Gemmu, která se láduje palačinkami. Zmínil jsem se, že mám sestru? Mám ji moc rád, ale občas bych ji nejradši zabil. Jako třeba dneska. Mám nakázáno s ní jít nakupovat šaty na maturitní ples. To bude vážně zábava. 

"Ahoj mami, Gemm," pozdravím je a sám si sednu za stůl. Bez meškání se vrhnu na ty výborné palačinky. Během snídaně je ticho a stejně tak i po cestě do školy. Gemma má auto, takže jsme ve škole celkem brzy. S pozdravem zabouchnu dveře od auta a vydám se ke vchodu. Jsem připravený na všechny možné poznámky, které jsou mí spolužáci schopni vymyslet. A nemýlím se. Přístup ke dveřím blokuje Nick s jeho partičkou idiotů. Snažím se jako neviditelná myška dostat do školy, ale to by nesměl být Nick, aby mě nechytil za batoh a shodil na zem. Celá skupinka ubožáků se tomu smála, jako kdyby udělal tu nejvtipnější věc na světě. 

,,Nazdar buzničko," vyplivl na mě Stan, ale já neodpověděl. Najednou mi přilítla ráda do břicha. Okamžitě jsem své ruce stáhl na břicho a tvář zkřivil do bolestné grimasy. ,,Neumíš pozdravit?" Přidal se k němu Nick. Jen jsem pokroutil hlavou v nesouhlasu, protože mluvit bylo v tuto chvíli příliš bolestné. Stejně kdybych promluvil, jednu bych schytal za to, že na něj vůbec mluvím. Čekal jsem další ránu nebo nadávky, ale bylo nějaké podezřelé ticho. Zvedl jsem hlavu a vidím, že Nicka drží pod krkem nějaký blonďatý kluk. Překvapeně zamrkám a vstřebávám fakt, že se mě někdo zastal.

,,Ještě jednou na něj sáhneš a rozmlátím ti hubu," zavrčel na něj ten blonďatý kluk s irským přízvukem. Pustil Nicka a sehl se ke mě zjišťujíc, zda jsem v pořádku. Jen pokývám hlavou a přijmu jeho pomocnou ruku. ,,Přece se nebudeš zastávat takový hnusný buzny, jako je on. Přidej se k nám chlape, máš fakt sílu," pronesl jen tak z ničeho nic Nick. Blonďák se na mě překvapeně podíval. Rychle jsem sklopil hlavu. Každou chvíli jsem čekal, že mi přiletí i od něj. ,,Tak hele, ty vyhulená hlavo, ještě jednou o něm řekneš něco hnusného, nebo na něj vztáhneš ruku, přebarvím ti obličej na fialovo. Mimochodem tu hnusnou buznu bych si do budoucna odpustil, jestli nechceš mít zmalovaný obličej dvojnásobně, protože takhle urážíš i mě, " řekl celkem naštvaně a já jen vykulil oči. On tady vážně před ním přiznal, že je gay? Nick si jen znechuceně odfrkl a se svým stádem ovcí odkráčel do školy.

,,Já jsem Niall Horan, jsem tu nový," podal mi ruku se zářivým úsměvem. ,,Uhm já jsem Harry. Harry Styles." pousmál jsem se a nabízenou ruku přijal. ,,Těší mě Harry. Tak mohl bys mi ukázat, kde je tady třída pro čtvrtý ročník?" zeptal se mě s jiskřičkami naděje v očích. ,,Jo jasně právě tam mířím," usmál jsem se a rozešel se směrem ke skříňkám. ,,Ty chodíš do čtvrťáku? To je boží, aspoň tam budu někoho znát," zajásal a mírně povyskočil do vzduchu. Jeho gestu jsem se jen zasmál a vytáhl věci ze skříňky. Jakmile jsme vešli celí vysmátí do třídy, všechny pohledy spočinuly na nás. Bylo mi to nepříjemné, ale nedal jsem na sobě nic znát. Zasedl jsem si do své lavice a Niall posadil svůj zadek hned vedle mě. Vytáhl z tašky asi 4 sáčky jídla. S údivem jsem se na něj podíval, ale on dělal jakoby o ničem nevěděl a pustil se do jedení. Pokroutil jsem se smíchem hlavou směřujíc svou pozornost k učiteli, který právě vešel do třídy. Učitel všem představil nového studenta a započal výuku. Plně jsem se věnoval učitelovu výkladu, ale občas jsem pohledem zabloudil k Niallovi. Znechuceně polehával na lavici a předstíral, že chce splynout s dřevěným povrchem pod ním. Neodpustil jsem si menší uchechtnutí a svůj pohled stočil zpět na učitele.

***

,,Konečně je konec téhle mučírny, " postěžoval si nenasytný Ir vedle mě. Musel jsem se zasmát jeho vnímání školy, které je naprosto identické s mými spolužáky. Dnešní den utekl rychleji, než jsem čekal a já nemohl být šťastnější. Jsem nesmírně vděčný za to blonďaté nemehlo, které přestoupilo na naší školu. Nic však netrvá věčně. Niall zběsile mával na nějakého kluka s kolem a podivně vypadající helmou na hlavě. To znamenalo, že jsme se museli rozloučit. Všiml jsem si, že měl na zádech i batoh. Asi je to taky student, ale z jiné školy. Zatřepal jsem hlavou a směřoval k sestřinému autu.  Samozřejmě by to nesměla být Gemma, kdyby nepřišla pozdě. Povzdechl jsem si a opřel se o auto. Svůj pohled jsem přesunul ke svému telefonu, kde jsem sledoval dění ve světě. Všude se psalo o tom světoborném zpěvákovi. Otráveně jsem protočil očima a raději schoval mobil do kapsy. Ten kluk má takové štěstí. Nikdo ho neodsuzuje za to, že se mu líbí obě pohlaví. Má všechno, na co si vzpomene a člověka, kterého miluje. Taky bych rád poznal lásku. Chci zažít všechny ty krásné věci s člověkem, kterého bych miloval. Už nechci usínat sám a probouzet se s pocitem, že jsem k ničemu. Z mého přemýšlení mě vytrhla smějící se Gemma obklopená partou kluků. 

,,Ahoj, Gemm," pozdravil jsem ji schovávajíc ruce do kapes. Jen kývla na pozdrav a rozloučila se s hloučkem lidí kolem ní. Dálkově odemkla auto a bez řečí nastoupila do auta. Cestou jsme se bavili o škole, o novinkách ze světa a tak podobně. Moje sestřička miluje toho "úžasného" zpěváka, kterého jsou plné noviny, tudíž konverzace byla především o něm. Pořád si stěžovala, jak moc chtěla jet na koncert, ale nestihla si koupit lístek. Ani se nedivím, protože ho miluje spousta dívek a určitě i pár chlapců. Mě nepřijde zase nějak extra výjimečný nebo krásný. Mám rád jeho hudbu, ale víc nepotřebuji. Nejsem šílený fanoušek, který musí mít jeho trička, chodit na koncerty a žadonit o podpis nebo fotku. Moje sestra je jím úplně posedlá. Mým vysvobození, teda ne úplným, bylo zastavení auta u zmiňovaného obchodu. Vystoupili jsme z auta a vešli do opravdu luxusního interiéru. Nemusel jsem ani vidět název obchodu, abych věděl, že je to Gucci. Miluji tu značku. Sestra se někam vypařila, tak jsem zašel za Darcy. Darcy je snad ta nejlepší prodavačka, kterou jsem kdy měl tu čest poznat. Nejen že byla krásná, chytrá a talentovaná, ale vždycky dokázala poradit, jaké oblečení se na danou akci hodí nejvíce. 

,,Chyť se mraků, Darcy, " zakryl jsem ji oči a čekal, zda mě pozná. ,Harry, jsi to ty?" zeptala se s mírnou nervozitou v hlase. ,,Ringo, " zasmál jsem se a objal ji zezadu. ,,Ráda tě vidím, dlouho si tady nebyl," pousmála se a objetí mi opětovala. ,,To víš, nepotřeboval jsem nové oblečení, ale když už mě sem sestra vytáhla, tak se podívám po nějakém obleku," protočil jsem očima nad tím, že budu muset poslouchat, které šaty jí sluší více. ,,Gemma je tady taky?" zeptala se a rovnala nějaké papíry na stole. ,,Ano bohužel, " povzdechl jsem si. "Já ti dám bohužel, " ozvala se za mnou Gemma a dala mi lehký pohlavek. Hraně jsem se za to místo chytil a dělal jak moc mě to šokovalo. ,To je dobrý, Harry, postarám se o Gemmu, ty se běž podívat na ten oblek," pokroutila nade mnou Darcy hlavou. Oddychl jsem si. Na nic jsem nečekal a zmizel z radaru dvou žen. Moje kroky směřovaly do pánského oddělení. Byl jsem tady jako doma a vyhlížel si ten pravý oblek, který si obleču na ten zpropadený ples. Černé obleky mi přijdou příliš obyčejné, proto jsem je obešel dost velkým obloukem. Mou pozornost upoutal bílý oblek posetý černými květinami. Myslím, že jsem našel ten pravý. Vzal jsem si ho a šel ke kabinkám, abych si ho mohl vyzkoušet. Jedna z nich byla zatažená, tudíž v ní někdo byl, tak jsem si zabral tu druhou. Ten člověk si pobrukoval nějakou písničku. Jeho hlas mi přišel velice povědomý, jen jsem ho nemohl zařadit.

Hi everyone!

Jsem zpátky s další částí. Já vím, že se tam zatím nic moc neděje, ale jen z toho důvodu, protože se ještě nesetkaly ony důležité osoby. můžu Vás ujistit, že v příštím díle se to něco změní. Ale to je konec spoilerů a já doufám, že se Vám tenhle paskvil, který se tváří jako příběh, bude líbit. Snad se uvidíme i u další části. 

Treat people with kindness <3 VeaStylinson