V lásce a válce

Díl 36 - Brána do pekla

Jsou jen dvě základní možnosti – buď pojedu nebo nepojedu, od těch se odvíjí ty následující, ze kterých lze vyselektovat pět nejpravděpodobnějších.

Možnost první: pojedu, Draco bude rád. Naprosto normálně mě představí svým rodičům, kteří ze mě budou nadšení, pak se vypaříme, zajedeme na výlet do města, zatančíme si na večírku a zmizíme zpět do Bradavic. Jasně, to je asi tak stejně pravděpodobné jako to, že mě Snape obejme.

Nepatrně se otřásla hrůzostrašnou představou.

Dobře, druhý scénář: pojedu, Dracovi rodiče budou opravdu tak zděšení, že nám dají pokoj a my se v pořádku vrátíme do Bradavic. Draco bude spokojený, já živá... A pokud Merlin dá, bude mít pravdu a můj příjezd zapůsobí přesně tak, jak říkal a já budu mít pokoj.

Na druhou stranu se taky může někdo rozhodnout, a to za třetí, že mu došla trpělivost a splní Dracův úkol. I když... To mohli udělat už dávno, Karkarov tu byl jakou dobu, dokonce měl příležitostí až za roh... Anebo skončím ve službách Toho-jehož-jméno-bůh-ví-proč-nesmím-vyslovit. Taky dobrá vyhlídka, ale aspoň bych byla naživu...

Draco ji jemně vzal za ruku a vytáhl od stolu, vůbec si nevšimla, že prefekti odchází. Usmála se a dala mu pusu, hezké divadýlko hrajeme. Za ruku kráčela vedle něj k chodbám do sklepení, ostatní naštěstí předpokládali, že si povídají přes nitrozpyt – aspoň k něčemu ta lež byla.

Takže zpátky k tématu. Možnost čtvrtá, nepojedu. V tomhle případě půjde Draco na večírek s Pansy, která se kolem něho bude zas motat a dělat všechno, co si zamane... V lepším případě mu to přijde odpudivé, vrátí se do školy a všechno bude v pořádku.

V tom horším, za páté, se rozhodne, že se mu to vlastně zamlouvá víc, jeho rodina má stejně Pansy ráda... Dojde k závěru, že Parkinsonová je lepší možnost a já skočím z Astronomické věže.

Tak fajn, mám pět nejpravděpodobnějších scénářů – pravděpodobně. Protože věcí, které se můžou pokazit není nikdy dost, že? A těch možností je asi miliarda!

Prošli společenskou místností, Draco jen oznámil, že jsou unavení a jdou do ložnice.

Pokud chci vyloučit ten pátý, pokračovala ve svém vnitřním monologu, musím úplně vyškrtnout možnost, že nepojedu.

Zamračeně se usadila na pohovku, Draco zmizel v koupelně.

Nemůžu se slepě spoléhat na to, že se to nestane. Čímž mi zbývají možnosti jedna až tři. Tu první můžu taky vyloučit, šťastné rodinné shledání a představení přítelkyně nadšeným rodičům se rozhodně nekoná.

Takže zbývá možnost dva a tři – možnost, ve které bude mít Draco pravdu a všechno proběhne relativně hladce, navíc z toho oba něco získáme... Co když je právě tohle ta věc, ke které mě chtěl využít? Zajistit si svůj vlastní klid? Pokud tomu vážně tak věří, mohlo by to vyjít... Nebo skončím někde na hřbitově. Anebo budeme mít oba dva hezké pohyblivé tetování, sladěnou kápi a rozkošnou zdobenou masku. Merline, pomoz. Vážně je zrovna přidání se ke smrtijedům druhá nejlepší varianta?

Draco se vrátil a tiše se přesunul ke stolu, bariéra stále téměř nepropustná, mlčky začal psát úkol na Obranu proti černé magii.

Takže fajn, asi jsem někde po cestě úplně vytratila vlastní pud sebezáchovy, ale pojedu. Teď je otázkou, jak co nejvíc zajistit, aby se můj pohřeb nekonal. V první řadě zjistit, kdo všechno se účastní. Jestli tam bude on, zabarikáduju se tady v ložnici... A jeho zabarikáduju taky. Věc druhá, zajistit, aby se jeho rodiče nedozvěděli, že jedu já... V tom šoku by opravdu nemuseli nic udělat. Věc třetí – vymámit si, že pokud začne něco vypadat podezřele, okamžitě vypadnem. Jo, to je důležitá věc. Protože seznam možných problémů je prostě nekonečný.