The Nights/Cameron Dallas

30

"Vstáváme!! Kluci jsou před barákem" vyletěl Alex z pokoje a rozrazil i moje i Jacobovi dveře. Vstala jsem a dívala se na Alexe, který poskakoval jako malé dítě. Když zmizel za rohem vzala jsem si přes rameno svůj batoh s věcmi a vyšla.
"Někam jedete?" ozval se ten debil od dveří a jsem se ušklíbl a přikývla. Pak jsem zakroutila hlavou a vydala se k dveřím.
"Kam?" zeptal se mě a byl mi v patách.
"Ani na ní nemluv a vypadni" prskl po něm Jacob a chytl mě za předloktí.
"Zapomeň na něj a jdeme" usmál se na mě a doslova mě vystrčil z bytu. Pak se tam zavřel i s ním. Já jsem seběhla schody a nakonec za sebou zabouchla i vchodové dveře. U dvou aut už stála skupinka kluků, kterým jsem zamávala.
Ani jeden z nich se na mě nedíval. Zasmála jsem se a vyběhla k nim.
"Ahoj" zahulákala jsem a všichni najednou ke mě zvedli hlavu.
➡️
"Jak budou chatky?" zeptal se Jack J. a koukal u toho ne mě.
"Mě je to jedno" zvedla jsem ruce.
"Bude semnou" řekl Hayes a posunul se ke mě. Já jsem se na něj usmála. Ale všechno se to posralo když jsme se vydali k naší chatce. Uviděla jsem rybník a hned mi všechno naskočilo. Znovu ty pocity v kterých jsem se utápěla celou noc. A taky část rána. Do očí se mi nahrnuly slzy a zastavila se.
"Nemysli na něj" řekl Hayes a já se na něj otočila.
"Nejde to" pronesla jsem jednoduše. Usmál se a dovlekl mě do chatky.
"Proč se kvůli němu tolik trápíš? To ti na něm tolik záleželo?" zeptal se mě a já jsem přikývla.
"Byl to můj kamarád, nebo jsem ho za něj považovala" pokrčila jsem následně rameny a on se zamračil.
"Mám nápad, ale začneme až večer" oznámil mi a najednou se mu rozzářil na tváři úsměv. Jenom jsem nechápavě přikývla a hodila svůj batoh s věcmi na moji postel.
"Proč s námi není ještě někdo?" zeptala jsem se.
"Víme že budeme my dva, kluci nám ještě někoho pošlou" vysvětlil.
"Nějaký plány na zbytek dne kluci mají?" zeptala jsem se. Dneska se nějak záhadně ochladilo, všichni tu najednou chodíme v mikinách a fouká docela vítr takže na rybník to nevidím.
"To nevím, v noci chtějí dělat nějakej filmovej maraton. Ale teď, fakt netuším" řekl mi a pokrčil u toho rameny. Já sebou švihla na postel.
"To zní dobře, budu spát" řekla jsem a on se jenom zasmál.
"Fajn" řekl, usmál a pak vypadl ven.

Christina
Ačkoli tohle říkám děsně nerada, protože psaní je můj život, ale kvůli škole o týdnu (kromě pátku a občas pondělí) nebudou kapitoly. Tuhle kapitolu jsem napsala už v pondělí, ale dokopala jsem se až teď ní vydat. Jinak jsem teď měla takovej menší blok. Už je To dobrý a mám spoustu nápadů. A otázka na konec:
Co myslíte, že chystá Hayes?