Recenze

Království Alabastr // Shea

Přeji vám příjemnou a poklidnou sobotu a vítám vás u nové recenze, jejíž přečtení si snad užijete stejně jako celé ty dva měsíce pohody! Dnes se spolu mrkneme na knížku Království Alabastr od autorky Poulinda.

Na úvod se s autorkou pojďme seznámit. Je jí patnáct let, psaní se věnuje přibližně čtyři roky. Sdělila mi, že často hraje videohry, sem tam kreslí a že jí poslední dobou chytl k-pop, který teď poslouchá v jednom kuse.

Připraveni? Pojďme na to!

Kniha na mě už od začátku působila dojmem, že bude propracovaná do posledního puntíku a že si v ní autorka vytvoří vlastní, jedinečný svět, ve kterém si její fantazie pohraje. Ale i když byl první dojem převážně příjemný, najde se na knize i pár nedostatků, které teď spolu postupně probereme.

Díky názvu jsem si od začátku myslela, že se celá země či království bude jmenovat Alabastr, ale po zjištění pravého názvu země Alas jsem byla hodně překvapená a zároveň i zmatená. Donutilo mě to pátrat a všímat si všemožných detailů, což je na jednu stranu dobře, na druhou stranu to ale trochu odvádělo mou pozornost od celkového děje. Název je to ale sám o sobě zvučný a upoutá čtenářovu pozornost. Díky zvědavosti, o čem příběh asi bude, člověk knihu rozklikne a pak závisí na anotaci, jestli ji začne číst či ji odloží jako nezajímavou. Díky názvu ale autorce určitě přibývají noví čtenáři, což je jedno obrovské plus.

I přesto, že si cover autorka vytvářela sama, dle mého názoru určitě patří k těm zdařilejším a kvalitnějším. Je seskládaný z několika obrázků, i přesto ale vypadá jako jeden celek a tak nějak je pro oko zajímavý. Dokud jsme u obrázku, postava vpředu, která sice cover oživila, mě tam trochu ruší. Nelíbí se mi to, jak je rozmazaná, i když to je způsobeno zaměřením na hrad v pozadí, díky čemuž z dálky není poznat, jestli se doopravdy jedná o postavu a celkově má hodně zvláštní tvar. Další výtka - postava na obrázku se v příběhu pravděpodobně vůbec nevyskytuje, což mi připadá jako velká škoda. Nápis na obálce zase musím určitě vyzdvihnout, protože je dobře čitelný a celý obrázek prozářil. I font je velmi pěkně zvolený, skvěle se hodí k žánru příběhu a to samé platí pro celý cover, protože vám hned prozradí, že se bude jednat o fantasy příběh s příměsí historických prvků.

Anotace:

V zemi zvané Alas vypukla občanská válka. Stál proti sobě spravedlivý a milosrdný král Dion a jeho někdejší přítel Bastián, který pocházel z krvežíznivého rodu Rotscheinů. Válka si vyžádala spoustu obětí a mezi nimi byla i králova manželka, ale Dion nakonec zvítězil. Zbyl mu jen jeho syn Payton, kterého osmnáct let poté posílá pro svoji manželku, která mu byla slíbená, už když se narodil. Jenomže budoucí královna Alasu ani netušila, že je urozené krve.

Princ tedy dostává za manželku velmi výbušnou, temperamentní a tvrdohlavou Linu, a i když se to zprvu nezdá, postupně společně přichází na to, co se před osmnácti lety skutečně stalo, jak zemřela královna a kolik tajemství vlastně Alabastrový hrad ukrývá.

Anotace mi upřímně moc anotaci nepřipomíná, naopak v ní vidím takovou slovně psanou osnovu příběhu, kterou si autorka napíše do svých poznámek, aby se v ději neztratila. Na čtenáře je doslova vychrleno takové množství informací, že dá hodně práce se zorientovat a vše si v hlavě uspořádat. Pokud si však popis knihy přečtete podruhé, už se základní děj v knize dozvíte a rozhodnete se, zda začnete číst nebo ne. Zároveň ale musím podotknout, že pokud se toho v příběhu hodně stane, je těžké napsat opravdu dobrou anotaci a autorka si i na tento fakt vedla poměrně dobře. Co bych tedy mohla alespoň doporučit, je přidání pár otázek ke konci anotace, které čtenáře donutí přemýšlet a hledat na ně odpovědi.

Prolog je psaný o osmnáct let dříve, než se odehrává děj celé knihy. Moc hezky uvádí, co všechno se tehdy stalo, abychom pak mohli pochopit pravou pointu příběhu a sledovat všechny souvislosti. Bohužel mi připadá trochu chaotický, protože ze začátku se mluví o neznámém, nijak nepopisovaném muži, který je, pokud jsem to pochopila správně, synem jedné důležité osoby (čtenářům neznámé), a nadále se děj přesouvá ke králi a o dotyčném už tam není ani zmínka. Úryvek jsem si musela přečíst několikrát, abych ho pochopila. Zbytek prologu už mohu jen chválit, autorka používala krásné slovní obraty a dlouhé, rozvité věty.

Moc se mi líbí, že se už v prvních dvou kapitolách rozvinula osobnost postav a my měli možnost si o nich udělat názor opravdu brzo. Nicméně mě překvapilo, jak se Lina na její povahu tak klidně smířila s nečekaným odloučením od otce. Čekala bych větší protesty, takže mě tato její reakce hodně překvapila.

Stejně jako tomu bylo u prologu, bylo občas těžké poznat, o kom se zrovna mluví a zjistit se to dalo třeba až ve čtvrtině kapitoly, takže jsem se musela několikrát vrátit až na začátek a začít číst znova. To samé platilo i u přímé řeči, kdy jsem se často ztratila a abych zjistila, kdo zrovna mluví, musela jsem si všechny věty psané v přímé řeči odpočítat, což nebylo zrovna příjemné.

Co se gramatiky týče, chyb tam nebylo nějak extra mnoho, ale neustále se opakovaly ty samé. Čárka před ALE jako částicí, čárky psané stylem SLOVO ,SLOVO, neustálé překlepy... Po delším čtení už je to poměrně nepříjemné a hodně vám to pokazí celou kapitolu. Co mě ale iritovalo úplně nejvíc, byly chybějící čárky. Na to jsem už úplně alergická a myslím, že nejsem sama. Být autorkou, sehnala bych si korektora, který by mi texty opravoval, což by čtenáři určitě ocenili.

Jak už jsem zmínila, v prologu se mi moc líbily rozvité věty, které však v knize začaly ubývat a nahrazovaly je krátké věty obsahující pouze podmět a přísudek. V odstavci pak za sebou stálo třeba pět takto strohých vět, které by se daly jednoduše sloučit do jedné. Ocenit ale musím krásná přirovnání a popisy, které byly v kapitolách použity, protože knihu učinily zajímavějšími a čtenář se mohl více ponořit do děje. A poslední malá výtka - oslovení "cizinec", které autorka používala pro prince Paytona, se mi ze začátku zdálo skvělým ekvivalentem, ale když jsem na něj narazila i ve čtvrté kapitole, kdy už bylo nějakou dobu známo, že se jedná o prince, začalo mi to tam vadit.

Musím souhlasit s autorkou, že se příběh někdy "vleče", ale to plně kompenzují krásně promyšlené souvislosti a dokonalý charakter postav. Doufám, že jsem autorce alespoň trochu pomohla a že na nedostatcích v knize zapracuje, protože všechno, co jsem zde zmínila, lze jednoduše vylepšit. Proto jediné, co jí teď vzkazuji, je: Pokračuj! Pokračuj a nepřestávěj se neustále zlepšovat! :)

S přáním hezkého dne se s vámi loučím a pevně věřím, že se uvidíme i u další recenze! :)

- Shea