• Dětský pláč •

174 9 0
                                    

Když jsem ještě byla na střední škole, můj strýc mi občas přispěl pár šupů za hlídání jeho dětí spolu s mojí tetou. Bydleli ve dvoupatrovém domě u vody. Hezké místo. Jejich děti měly tři a šest let.

Jednoho dne jsem u nich seděla s telefonem, když jsem uslyšela plakat miminko. S tím, že to musí být jejich tříleté dítě, jsem sešla dolů po schodech, abych se podívala, jestli s tím teta něco dělá. Párkrát jsem na ni zavolala, ale neozvala se.

To miminko stále plakalo.

Zavolala jsem ještě jednou a když se pořád nikdo neozýval, vydala jsem se po schodech zpátky nahoru, když v tom jsem svoji tetu uslyšela, jak si venku hraje s oběma svými dětmi.

Všechny chloupky na těle se mi v ten moment naježily a já cítila, jak mi běží mráz po zádech. Pomaličku jsem se otočila, sešla zpátky dolů, nasedla do svého auta a odjela.

To "miminko" pořád ještě plakalo, když už jsem za sebou zavírala dveře.

O pár let později jsem se opila na rodinné oslavě a řekla o tom strýci. Řekl mi, že on i jeho žena to miminko také slýchali. 

Ukázalo se, že bývalí majitelé měli dítě, které umřelo na Syndrom náhlého úmrtí kojence v jednom pokoji v patře. Strýc je silně věřící katolík a nechal za to dítě odsloužit mši. Řekl mi, že poté už se to nikdy nestalo.

Pořád mě ale mrazí, když o tom mluvím.

@urgehal666

Reddit: STRAŠIDELNÉ PříběhyKde žijí příběhy. Začni objevovat