Reddit: STRAŠIDELNÉ Příběhy

• Světlo na konci chodby •

Maminka mojí ženy v roce 2003 umřela na rakovinu. Po tom, co skončil pohřeb, se rodina a přátelé shromáždili v jejím domě na poslední oslavu jejího života.

Sešlost se táhla až pozdě do večera a můj syn, který měl v té době tři roky, už musel jít do postele, tak jsem s ním šel nahoru po schodech tam, kde měl spát.

Pokoj, ve kterém má nevlastní matka zemřela, byl v patře na úplném konci chodby, takže šel vidět, když člověk došel na vrchol schodiště.

Můj syn a já jsme po schodech vycházeli spolu, zatímco se mě držel za ruku. Těsně předtím, než jsme došli do patra, se ale můj syn zastavil a nehodlal se pohnout z místa, odkud se mohl jen dívat do chodby.

Zíral přímo na druhý konec té chodby.

Podíval jsem se na něj, pak napříč chodbou na vchod do úplně tmavého pokoje. On prostě jen stál, zíral před sebe a nechtěl se hnout z místa.

Zeptal jsem se ho:

,,Prcku, jsi v pořádku?"

A on odpověděl:

,,Tati, to světlo.. To světlo mě děsí.."

Znovu jsem se podíval tam, kam zíral on, do naprosté tmy.

,,Prcku, ty vidíš světlo?"

,,Ano, tati.. Děsí mě.."

Okamžitě jsem ho popadl do náruče a šel s ním zpátky dolů. Do dnešního dne mi stojí chloupky na zátylku pokaždé, když si na to vzpomenu.

@mcboone